Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Říká se mu Dům v kožichu. Původně to byla roubenka, která se různě přestavovala a došlo i k nahození venkovního zdiva. Podle stáří trámů byl dům postaven v letech 1760 až 1780 a zřejmě sloužil jako ubytovna pro zaměstnance tehdy vzniklé manufaktury. Je zde pět samostatných místností a součástí je černá kuchyně, která je výjimečná a pochází z roku 1780. Černá kuchyně po tolika letech zůstala téměř nedotčená v původním stavu. Mlýn býval vedle tohoto stavení, nebo jako jeho přístavek a jeho mlýnské kameny poháněl slabý potůček, vytékající nad domkem a vlévající se do Starokdyňského potoka, kterému dále v mlynářské práci kvůli slabému proudu vody pomáhali koně. Roubené domy v kožichu nejsou v této lokalitě běžné. Na císařském otisku, skice nebo originální mapě z roku 1838 není značka mlýna ani potůček zakresleny. Značka mlýna není zakreslena na I., II. nebo III. vojenském mapování.
Stavení vlastnil v r. 1861 a podle sčítání obyvatel i v roce 1869 kovář Jakub Kohout, od r. 1871 patřila chalupa celou dobu rodině Maříkovic.
1913 - malý přístavek zobrazený na evidenční katastrální mapě by mohla být mlýnice. Ve sčítání obyvatel mlynářství zapsáno není, chybí ale to z roku 1910.
První světová válka (1914–1918)
V seznamu vodních děl republiky Československé zapsán není.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Nejméně od druhé poloviny 80. let 20. století budově hrozil zánik, definitivní záchranu památce pak přinesl odprodej městu Kdyně, které neprodleně zahájilo její obnovu. V průběhu provedených prací byly objeveny jak části roubených stěn na západní a východní straně, tak zdobně řešené stropy s prkenným záklopem. V roce 2016 se práce soustředily na opravu krovu a stropních a vazných trámů a dále na pokládku nového střešního pláště z dřevěných šindelů. Objekt je zapsán v seznamu kulturních památek.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: