Radčický mlýn

Vybudován 1861-62 mlynářem Karlem Šteklem z Plzně

1875 od něho zakoupil František Štěrba z Kralovic s manželkou Eleonorou, dcerou mlynáře Jakuba Říhy z Malešic u Týna nad Vltavou.

1885 mlynář Štěrba mlýn modernizoval, instaloval turbínu a umělecké složení, v přízemí zřídil pekárnu a opravárenskou dílnu

1917 zemřel František Štěrba, mlýn převzal syn Ladislav

mlýn pronajat L. Pižlovi z Bolevce

1927 nájemce odsouzen Okresním soudem v Plzni za neplacení pohledávek k trestu odnětí svobody

1929 mlýn prodán v dražbě statkářce Kozinové ze Staňkova (dceři F. Štěrby), mlýn pronajala Aloisi Rejmanovi

1930 elektrárna a mlýn, majitelka Pravomila Kozinová

1935 se v důsledku nestability pískovcového podloží, otřesů a narušení spodní vodou zřítila velká část mlýnice, provoz mlýna musel být ukončen

Mlýn zakoupil malesický mlynář F. Soukup, ten však nemá zájem na jeho obnovení.

1937 mlýn prodal mlynáři Václavu Vokurkovi z Plzně, ani on mlýn neopravuje

1939 vybudován nový jez

1939 mlýn zakoupili J. Hanzelín a K. Pilvousek, podnikatelé v autodopravě, mlýn slouží jako sklad automobilových součástek a přepravovaného zboží

1942 zakoupil E. Egermeier, zřídil zde kamenosochařské dílny

1943 projektováno zřízení vodní elektrárny, pro nedostatek stavebního materiálu neuskutečněno

1944 zakoupili R. Kamenický, majitel továrny na elektrické stroje v Plzni a N. Vichr z Prahy, zřídili zde sklad elektrických strojů a jejich součástí

1948 N. Vichr odešel do ciziny, jeho polovinu mlýna převzal ONV Plzeň-sever

1958 zemřel R. Kamenický, jeho dědicové prodali jeho polovinu manželům z Přešticka, kteří později zakoupili od státu i druhou polovinu a do mlýna se nastěhovali.