Horní Brandlův mlýn; Obere Brandlmühle

Od roku 1771 zde hospodařil mlynářský rok Schumaků. V květnu 1784 při narození dcery Elisabeth zde byl uváděn Johann Schumak s manželkou Katharinou. Manželům se zde v prosinci 1785 narodil syn Johannes, v dubnu 1788 dcera Anna Maria, v červenci 1790 syn Jakob, v listopadu 1793 dcera Margaretha.

Koncem 18. století zde byl Michael Schumak, který se oženil se svou sestřenicí Margarethou Schumak, dcerou mlynáře z Dolního Brandlova mlýna čp. 12. Jako mlynář je v čp. 11 uváděn od roku 1798, kdy se mu zde v červenci 1798 narodila dcera Elisabetha. Následovaly děti Joseph (únor 1802), Katharina (listopad 1803), Margaretha (duben 1806), Barbara (červenec 1808), příští mlynář Anton (duben 1813, zemřel 12. 6. 1884), Maria Anna (leden 1816), Josef (září 1818) a Maria Anna (květen 1821).

Na mapě stabilního katastru z roku 1838 je nad mlýnem rybník nazvaný Obere Brandl Teich, jako majitelka je zmiňována Margaretha Schumak, vdova po Michaelu Schumakovi.

Dalším z rodu byl Michaelův syn Anton Schumak s manželkou Annou, rozenou Nosek, který je jako mlynářský mistr uváděn v matrice obce v lednu 1842 při narození dcery Theresie (zemřela 1844), v lednu 1844 následovala druhá dcera Susanna (zemřela 1874), v lednu 1846 další dcera Theresie, v únoru 1848 syn Joseph, v lednu 1851 dcera Katharina, duben 1853 syn Karl (zemřel v roce 1919).

Sčítání obyvatel 1869 – mlynářem zde byl stále Anton Schumak (narozen 1813), s manželkou Annou (1819) a syny Josefem (1848) a Karlem (1853), kteří se učili mlynářskému řemeslu. Zapsány zde byly  ještě mladší děti Johann, Zuzana a Katharina. Hospodářství mlýna obsahovalo 3 krávy, 2 voly a 1 prase.

Sčítání obyvatel 1880 – stále zde byl mlynář Anton Schumak s manželkou Annou, na mlýně se zdržoval syn Karl, mlynářský tovaryš. Další syn Michael pracoval na mlýně ve Stodě. Dcera Katharina bydlela s rodiči a vypomáhala ve mlýně. Ve druhém bytě byl evidován nejstarší syn Josef, který však byl v té době nájemcem mlýna ve Velkých Dvorech, tam se také zdržoval s manželkou Annou a dětmi Antonem a Marií. V hospodářství byly 4 kusy hovězího dobytka, 2 voly a 1 prase.

Antonův syn Karl se v červnu 1886 oženil s Marií Fürst z Mílova čp. 15. V matričním zápise o sňatku je Karl Schumak uváděn jako mlynářský mistr v čp. 11. Mlýn po nich převzal jejich syn, také Karl, narozený roku 1897.

Při sčítání v roce 1921 držel mlýn Karl Schumak (narozen 1897), byl svobodný a jako živnosti měl zapsáno mlynář a rolník. S ním zde žila ovdovělá matka Marie, bratři Berthold, krejčovský mistr s dílnou v domě, Franz (1902), který vypomáhal ve mlýně, a sestry Susanna (1899) a Emma (1905).

Karl Schumak je uveden i v soupise vodních děl z roku 1930. V té době byl již ženat, vodní kniha zaznamenává v období 1930 – 1941 mlýn ve spoluvlastnictví Karla a Margarethy Schumakových.

Manželé Schumakovi byli posledními majiteli mlýna, v roce 1945 byli odsunuti do Německa. Mlýn nebyl pravděpodobně dosídlen, o budovu v mokřinatých lukách nebyl zájem.

V roce 1949 požádal František Horáček o povolení zbořit objekty čp. 1, 7 a 11 v Mílově za účelem získaní stavebního materiálu. V té době byly domy již zchátralé a ohrožovaly bezpečnost. Mlýn čp. 11 však v této souvislosti zbořen nebyl, letecký snímek z roku 1958 ukazuje budovu mlýna ještě se střechou, hospodářské objekty však již byly ve stavu zříceniny. V následujících letech zanikla také budova mlýna.