Zankmühle

Pleš s nedalekým mlýnem je zakreslena v mapě z roku 1629. Mlýn stával přímo na hranici a zahradu se sklepem prý měli majitelé již na bavorské straně, stejně jako tam skladovali i topivo. 

V roce 1757 v obci žilo 31 poddanských rodin. Stály zde dva mlýny poháněné Plešským potokem ( Plössermühle a přímo u hranice Zankmühle ), je zde zmiňována i pila, která je na II. vojenském mapování zakreslena u Veského mlýna.

1838 – Na otisku stabilního katastru i skice spalná budova s přístavkem, dvě menší spalné budovy, jedno kolo. Vlastníkem baron Kotz. U mlýna je rybníček. Kus před mlýnem je další rybník, ze kterého teče náhon ke mlýnu. Na originální mapě je zaznamenána nespalná přístavba situovaná kolmo na původní budovu.

Jediné dochované sčítání obyvatel k roku 1921 uvádí v č.p. 54 Simona Lichu ( *1874 Pleš ) s rodinou.

Seznam vodních děl Republiky československé 1930 – Plöšský potok – Pleš 54 – Šimon Licha – mlýn – 1 kolo na svrchní vodu – 0,076-3,53-2,3.

V roce 1930 měla Pleš 105 domů, žilo zde přes 700 obyvatel ( s okolními osadami přes 1000 ) , čímž byla Pleš největší za zaniklých příhraničních obcí na Domažlicku. V obci byl hostinec, dvě hájovny, dva mlýny, škola, celní úřad a dva kostely.

Posledními obyvateli mlýna byl Simon Licha s dcerou Mathildou, později provdanou Pressl.

Po druhé světové válce následoval odsun Němců. Naposledy byl mlynářem Franz Pressl, kterého si za muže vzala dcera Simona Lichy Mathilda. Na leteckém snímku z roku 1947 ještě stojí.

29.listopadu 1949 zrušilo ministerstvo vnitra vzhledem k jejich faktickému zániku úřední názvy místních částí obce Pleš - Zankmühle a Veský Mlýn. Po spuštění železné opony v padesátých letech 20. století byla ves zlikvidována.

Lze nalézt zbytky vodního díla, rozeznatelný je rybníček, poměrně zachován je sklep, z budovy zbylo pouze několik kamenů. V okolí v lednu 2020 pilně pracují bobři a potok s loukou pode mlýnem je plný vody.