mlýn a lopatárna u Kůrků

Voda na potoce vzdouvána do náhonu nehybným jezem, dlouhým 3,75 m, odtud vedl 100 m dlouhý náhon do nádržky o objemu 3 m3, z nádrže odváděna kamennými vantroky o šířce 1 m, hloubce 80 cm a délce 4,3 m, na počátku umístěno pracovní stavítko 1 x 0,85 m, 2. část vantroků dřevěná o šířce 1,12 m a hloubce 0,71 m, voda z vantroků vytékala otvory ve dně, které se otevíraly a zavíraly z provozovny, na kola, zpod kol odváděna odpadem 120 m dlouhým zpět do potoka. (V. Hnojská, 2011)
Za silnicí Plzeň - Písek je na Vísce zbytek šikmého betonového jezu a u něj klenutá propusť pod silnicí, kudy mohla být voda vedena do náhonu. O něco dále je na náhonu torzo stavidla, po jeho zavření voda z náhonu odtékala do Vísky, při otevření pokračovala k dochovanému železnému česlu, poté dospěla k nadýmáčku, vzniklému odkopáním svahu, ze získáného materiálu byla navršena mohutná hráz na třech stranách nádrže (plocha 1816 m2). V boku nadýmáčku byl opět přepad. kudy mohla být voda odvedena do potoka, čelo hráze bylo zpevněno betonem a vybíhaly odtud krátké betonové vantroky ve tvaru hranatého písmene U. Ústí do úzké lednice mezi obytnou budovou mlýna a bývalou mlýnicí - hamrem (226 m vzdušnou čarou od jezu). Dvě patrně nevelká kola byla situována za sebou, voda na vzdálenější kolo musela být převáděna dřevěnými vantroky, zavěšenými nad předním kolem. Otvory pro osy obou kol jsou v mlýnici - hamru dosud patrné. Voda po vykonané práci pokračovala v ose vantrok do Vísky. (P. Rožmberský, 2009)