Historie
Obecná historie:
Vodní mlýn, nazývaný Dolní mlýn (Untere Mühle), byl vystavěn v neznámé době pod hrází Zeleného rybníku (Mühlteich) na levém břehu Lomnického potoka (Langgrüner Bach) při pravé straně cesty do Stružné asi 1,3 kilometru západně od vsi Bražec (Bergles). Ač spolu se sousedním Horním mlýnem ležely již na katastru Bražce, náležely původně oba mlýny ke vsi Dlouhá (Langgrün). Dolní mlýn je prvně zachycen na mapě 1. vojenského josefského mapování z let 1764-1768.
V první třetině 19. století vlastnil Dolní mlýn čp. 1 Joseph Riedl s manželkou Catharinou, rozenou Stieber. Na mapě stabilního katastru z roku 1841 je jako vlastník mlýna uveden patrně jejich potomek Konrad Riedl. Patrně v roce 1850 byl poté Dolní mlýn připojen k samostatné obci Bražec. Posledním předválečným majitelem Dolního mlýna čp. 78 s pilou byl Josef Riedl.
V roce 1945 byl však Dolní mlýn československým státem zkonfiskován. K mlýnu byl ještě na krátkou dobu jmenován národní správce Juščík a mlýn se poté nazýval Juščíkův mlýn. Na počátku padesátých let 20. století byly již všechny objekty areálu v rozvalinách, bez zastřešení. V prostoru směrem k silnici se tehdy těžil písek a na počátku šedesátých let 20. století byla v těchto místech vybudována dnes již opuštěná úpravny vody. Samotný areál se zříceninami opuštěného mlýna postupně zarostl náletovými dřevinami.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Dolní mlýn je prvně zachycen na mapě 1. vojenského josefského mapování z let 1764-1768.
V první třetině 19. století vlastnil Dolní mlýn čp. 1 Joseph Riedl s manželkou Catharinou, rozenou Stieber.
1841 Konrád Riedl z Dlouhé (Langgrünu)
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Patrně v roce 1850 byl poté Dolní mlýn připojen k samostatné obci Bražec.
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
V roce 1945 byl však Dolní mlýn československým státem zkonfiskován. K mlýnu byl ještě na krátkou dobu jmenován národní správce Juščík a mlýn se poté nazýval Juščíkův mlýn. Na počátku padesátých let 20. století byly již všechny objekty areálu v rozvalinách, bez zastřešení. V prostoru směrem k silnici se tehdy těžil písek a na počátku šedesátých let 20. století byla v těchto místech vybudována dnes již opuštěná úpravny vody. Samotný areál se zříceninami opuštěného mlýna postupně zarostl náletovými dřevinami.
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1830 Josef Riedel
1841 Konrád Riedl
1930 Josef Riedl
1945 Juščik
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
