Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
kol. 1620 mlynář Jan
1630 byl již mrtev, jelikož uváděna vdova Lidmila mlynářka (půjčila sirotčí peníze 50 kop míš. Ondřeji Jeřábkovi)
1634 mlynářka Lidmila prodala mlýn Kateřině Beníkové, ta však zůstala vdově a sirotkům dlužna 250 kop míš. a jelikož neměla hotových peněz, postoupila jim svůj druhý mlýn, Malý Hacák
1660 Kateřina Beníková prodala mlýn s rybníkem, ale bez polí (ty měl propachtované primas Jan Vodička) Jiřímu Petržílkovi za 45 kop míš.
1692 mlýn uváděn jako pustý
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1620 Jan, mlynář
1630 vdova Lidmila, mlynářka
1634-1660 Kateřina Beníková
1660-1692 Jiří Petržílka
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
