Žahourův mlýn

1648 Matěj Mahlík a Kateřina

1674-1712 Matěj Schehauer (1637-1717), oo září 1674 Marie Šímová z Neblahov

1712-1739 Ondřej Schehauer (1784-červen 1739), 1. oo listopad 1712 Zuzana (1693-únor 1738), 2. oo červen 1738 Marie, dc. Augustina Seiberleho z Forkovského mlýna 

1740-1760  Filip Fidler, oo únor 1740 Marie, vd. po O.Schehauerovi

1760-1793 František Schehauer (1732- 4.11.1793, syn Ondřeje) a Marie

1793- Vojtěch Schehauer (1768- 16.6.1836, od 1810 psán Žahour), 1. Marie (1773-listopad 1809), dc. Matěje Klausera z Jelemka, 2, oo 1810 Kateřina (1786- 9.1.1858), dc. Vavřince Ausbergra, rolníka z Lažišťky

1836-1837 Josef Žahour a Johanna, dc. Jakuba Mikše, sedláku z Plachetschlagu (Blažejovic)

1852 - 1867 Karel Kievek, syn Tomáše K. z Podzábrdského mlýna na Blanici a Marie Anna, dc. Karla Skerleho, pekaře v Záblatí 

1868 - 1881 Jan Hanuš, syn mlynáře Matěje z Těšovic a Marie (1851-1886), dc. Matěje Vávry, sedláka z Nebahov čp. 12

1881-1886 Marie Hanušová

1886-1889 Jan Hanuš

1889 - 1900 Kateřina Kleinová

1900 - 1909 Barbora Kleinová, oo Lukáš Šanda z Hracholusk

1909 - 1932 Jan Šanda st. (1889-1964), oo listopad 1909 Alžběta Fučíková (1891-1946), dc. rolníka z Lažišťky čp. 12

1932 - 1964 Jan Šanda ml. (1909-1956), oo 1.2.1932 s Anežkou Kalíškovou, dc. tesaře ze Lhenic

1964 Jaroslava Šandová, 1967 provd. Študlarová

2014 Jan Študlar, syn

Jaroslava Pixová: Mlýny na Zlatém potoce, Putim 2014, Strana 76 (Výpis)
Schehauerův – Žahourův mlýn
V Tereziánském katastru z poloviny 18. století je uveden mlýn v Lažišťce o jednom kole na nestálé vodě. Nesl jméno Schehauer nebo také Schöhauer mühl podle svého majitele. Je pravděpodobné, že je to německá verze názvu Žahour, protože jméno Schehauer, někdy také Schöhauer pozvolna přešlo v české jmono Žahour. Mlýn sice už patřil do české vesnice Lažišťka, farností však spadal pod německé Frantoly. Takže i veškeré matriční zápisy byly vedeny v němčině.
V roce 1648 je ve mlýně uveden mlynář Matěj Mahlík s manželkou Kateřinou, ale pak již přichází Schehauerové...
Z Blanice na Zlatý potok. Po Žahourovi přišel do mlýna Karel Kievek, syn mlynáře Tomáše z Podzábrdského mlýna na Blanici. Jeho manželka Marie Anna byla dcerou pekaře v Záblatí Karla Skerleho. Karel převzal mlýn v Zábrdí. Chtěl si přestavět k mlýnu krupník. Vyřízení žádosti se protahovalo, ale nakonec byla přece kladně vyřízena. Nicméně Karel Kievek už mlýn pronajal Janu Křížovi a přesunul se do Žahourovského mlýna na Zlatém potoce... Karla zřejmě trápily nějaké dluhy, a tak mlýn prodal. Kdoví, kam odešel potom, protože do Podzábrdského mlýna se už nevrátil.
Nemocný mlynář. V roce 1868 koupil mlýn Jan Hanuš, syn mlynáře Matěje z Těšovic. Jeho manželkou byla Marie, dcera Matěje Vávry, sedláka z Nebahov čp.12... Za třináct let, v roce 1881, předal mlynář svoji polovinu manželce Marii. Důvodem byl Janův špatný zdravotní stav: „...padoucí nemocí sklíčen jest a na pakostnicí trpí,“ uvádí se ve smlouvě. Hodnota této poloviny mlýna byla 1767 zl., avšak dluhy, které se tu nacházely, se rovnaly téže sumě... Situace se však vyvinula jinak. Marie za šest let zemřela v 35 letech na rakovinu. Veškerý majetek byl tedy znovu přepsán na jejího manžela Jana Hanuše s tím, že on mlýn předá buď synu Petrovi nebo dceři Magdaleně. V té době jim bylo 17 a 10 let. To se psal rok 1887. Nastalou situaci s množstvím dluhů už nebyl schopen nemocný mlynář řešit. Zřejmě se o chtěl ještě pokusit, ale za dva roky, v červnu 1889, se konala dražba mlýna.
V dražbě koupili mlýn Kleinové. Mlýn koupila sousedka Kateřina Kleinová z Forkova mlýna, vdova po mlynáři Antonínovi, pro svou dceru Barboru. Té se ještě za svobodna narodila v roce 1888 dcera Marie, ale za dva měsíce zemřela na záškrt. Pak se provdala za Lukáše Šandu z Hracholusk. Barboře však nechala matka připsat mlýn až v roce 1900. Jejímu manželovi Lukáši mlýn oficiálně nepatřil. O provoz mlýna se starali stárci...
Velkorysá mlynářka. Barbora předala mlýn svému synu Janovi v listopadu 1909, když se oženil. Jeho manželkou se stala Alžběta Fučíková, dcera rolníka z Lažišťky čp.12. Za svědka jim šel Jan Klein, mlynář z Forkovského mlýna. Nevěstě bylo teprve 18 let, proto také okresní soud v Prachaticích musel schválit prohlášení jejího otce Vojtěcha Fučíka, že ji propouští z moci otcovské. To samé však museli absolvovat Šandovi u svého syna. Plnoletosti měl dosáhnout až za rok. Manželé ale už měli v době svatby tříletého syna. Alžbětě se narodil, když jí bylo 15 a půl roku. Barbora Šandová předala mlýn v hodnotě deseti tisíc korun, avšak dluhy, které na něm vázly, se rovnaly téže částce. Tyto dluhy chtěla Barbora zaplatit sama, a to do šesti měsíců. Vymínila si pouze výměněk pro sebe a svého manžela...
Mlýn málem znovu v dražbě. V roce 1924 došlo k renovaci mlýna, kdy se pořídily nové moderní stroje. Ve vodní knize je v zápisu z roku 1927 uvedeno, že se tu nalézá jedno české složení, válcová stolice, loupačka s příslušenstvím a dynamo pro osvětlení... Taková renovace jistě nebyla laciná, ale peníze prý dostali od matky mladé mlynářky Alžběty, Kateřiny Fučíkové. Její syn totiž padl v 18 letech v první světové válce a ona zůstala sama. Prodala chalupu v Lažišťce a odešla na výměnek do mlýna. Mladým manželům pak dala peníze utřené za prodej chalupy na přestavbu mlýna... Mlynář nebyl šetřivý typ, ale naopak. Vyrůstal jako jedináček a byl prý rozmazlený. Mlýn prý propil a prohrál v kartách... Vysvobodila ho nevěsta jejich syna, která pak přinesla peníze a všechny dluhy zaplatila...
Jediný syn Jan Šanda se oženil 1. února 1932 s Anežkou Kalíškovou, dcerou tesaře ze Lhenic... Na mlýně býval nápis „Válcový mlýn Jana Šandy“. Na jedné bedně na mouku je ještě napsáno: „Prvně se mlelo říjen 1924“. Mlecí stolice byla čtyřválcová. Byl to stejný typ jako na Forkově mlýně. Mlýn byl třípatrový. Když se pustila mlýnská kola a stroje, třásla se celá budova... Mlýn ukončil svoji činnost v roce 1951...

SEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
Stav koncem roku 1930, Sešit 2, V Praze 1932
Okresní finanční ředitelství České Budějovice/Důchodkový kontrolní úřad Prachatice
Název toku: Zlatý potok
Obec, čp. : Lazišťka 17
Podnikatel: Jan Šanda
Druh živnosti: mlýn
Počet a druh vodních motorů: 2 kola na svrchní vodu
Normální výkon v ks: 8

Kniha "Mlýny na Zlatém potoce"
Matěj Mahlík mlynář a Kateřina
Matěj Schehauer (*??; +9.1717) a oo1674 Marie roz. Šímová z Nebahov
*1677 Marie
*1679 Sofie
*1682 Magdalena
*?? Juliana oo1.1711
Andreas Schehauer (*1684; +6.1739) a oo11.1712 Zuzana (*1693; +2.1738)
*1713 Martin (kmotry Matěj a Zuzana Klauserovi z frantolského hamru – u všech dětí)
*1714 Eva
*1717 Philip +1717
*1718 Zuzana
*1724 Matěj
*1727 Josef
*1730 Jan
*1735 Marie
               a oo1738 Marie roz. Seiberle, dcera mlynáře z Forkovského mlýna
*2.1740 Marie (Rozina) - pohrobek
Filip Fidler mlynář, syn mlynáře z Rohnu(Leptáče) a oo1740 Marie ovd. Schehauer, roz. Seiberle, poddaní k Libějovicím u Vodňan
*1742 Kateřina
*5.7.1744 Magdalena +1744
*18.8.1747 Regina
*4.9.1750 Marie +1751
*1752 Magdalena
*28.10.1756 Martin (kmotrem Jiři Wintzi syn Bernarda Wintziho mlynáře jinak Köpel Mühl) +18.2.1759

Částečný výpisy z matrik fary Frantoly
https://digi.ceskearchivy.cz/matriky-rimskokatolicka_cirkev-f-frantoly
František Schenhaus (Žahour) (*1732; +4.10.1793) mlynář a Marie Anna (*1738; +11.11.1818) ze Schehaus mlýna, poddaní k Libějovicícm
*24.9.1760 Terezie +27.3.1779
*19.3.1763 Marie Anna +15.6.1764
*23.1.1766 Marie Anna
*15.4.1768 Vojtěch
*17.3.1771 Josef (čp.17)
*6.1.1775 Matěj +25.3.1775
*18.8.1776 Marie
*?? Rosina
*1.1.1801 Matěj (kmotr Martin Klein mlynář) +15.1.1801
Vojtěch Schönhauer (Žahour) (*15.4.1768; +16.6.1836) mlynář a Marie roz. Klauserová (*1775; +14.11.1809) z Jelemka
*21.2.1796 Josef
*29.4.1799 Jan +10.1.1800
*21.3.1801 Vojtěch +5.6.1837
*2.10.1804 František
*31.10.1809 Václav +20.12.1809
             a Kateřina roz. Ausbergrová (*1786; +9.1.1858) z Lažišťky
*9.12.1810 Marie +25.12.1812
*1.11.1812 Kateřina
*17.6.1815 Marie +
*16.4.1818 Marie
*8.12.1820 Martin
*27.10.1823 Barbora
*1852 Tomáš +1852
Josef Žahour (*21.2.1796; +??) mlynář a Johanna roz. Mikšová z Blažejovic
*4.5.1839 Marie +19.3.1849
*16.11.1840 František
*1842 Václav
*28.3.1846 Kateřina
*5.5.1848 Johana
*11.8.1850 Matyáš
Karel Kievek(Kívek) *1825, mistr mlynářský, syn Tomáše Kieveka mlynáře z Podzábrdského mlýna a oo16.1.1849 Marie roz. Skerle (*25.2.1824; +??)
*27.3.1851 Petr(Zábrdí čp.31) +23.4.1851
*9.12.1852 Josef(Zábrdí čp.31)
*28.11.1854 Adelhaid???
*12.6.1857 Jan
*10.8.1860 Josef +15.6.1863
*13.2.1865 Karel
Jan Hanuš mlynář, syn Matěje Hanuše mlynáře z Těšovic a Marie roz. Vávrová (*1851; +9.9.1886) z Nebahov
*27.6.1870 Petr
*3.6.1876 Magdalena
Lukáš Šanda mlynář a oo20.8.1889 Barbora roz. Kleinová z Kralovic čp.19
*29.4.1886 Jan(Kralovice čp.19)
*6.7.1890 František(Lazišťka čp.17) +28.10.1890
*/+26.8.1891 mrtvě narozená dívka
*20.8.1893 František +11.2.1894
*28.1.1895 Karel +26.9.1895
*10.10.1896 Václav +6.12.1896
*14.8.1899 Stanislav +12.12.1899
*1.6.1902 Adolf +14.10.1902
Jan Šanda (*29.4.1886; +??) mlynář a oo9.2.1909 Alžběta roz. Fučíková (*1890; +1946) z Lažišťky čp.12
*20.7.1906 Jan
Jan Šanda (*20.7.1906; +1964) mlynář a oo1.2.1932 Anežka roz. Kalíšková ze Lhenic
*1932 Marie
*1935 Anastázie
*?? Marta +
*1941 Jana
*1948 Jaroslava oo1967 Študlar

Sčítání lidu pro čp.17 obce Lažišťka
https://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=0&doctree=1sifblb&id=606349
Rok 1900 – samota U Žahoura
Lukáš Šanda *16.10.1866, polní hospodářství, mlynářství/majitel mlýna, trvale přítomen od r.1889;
manželka Barbora roz. Kleinová *3.12.1860 Kralovice, trvale přítomna od r.1889;
syn Jan *29.1.1886.
Rok 1910 – vlastník domu: Šanda Jan a Alžběta
Jan Šanda *29.4.1886, polní hospodářství/spolumajetník, mlynářství/pomocník;
manželka Alžběta *6.12.1890;
syn Jan *20.7.1906;
otec Lukáš Šanda *18.10.1866, výměnkář, mlynářská živnost/majetník;
        manželka Barbora *7.12.1860, výměnkářka.
Rok 1921 – majitel domu: Šanda Jan a Alžběta
Jan Šanda *29.4.1886, rolnictví/rolník;
manželka Alžběta *6.12.1890;
syn Jan *19.7.1906;
otec Lukáš Šanda *10.1866, mlynářství/mlynář;
       manželka Barbora *2.12.1860;
a dalších pět osob.