Historie
Obecná historie:
První známý mlynář Václav Kovařík je doložen v roce 1757, kdy zdědil mlýn po svém otci. Ten předal mlýn svému synovi Františku Kovaříkovi, který ho v roce 1829 předal podle svatební smlouvy nejstaršímu synovi Janovi a jeho manželce Anně. V roce 1875 přechází mlýn sňatkem Josefy Kovaříkové na Františka Jirsu a následně pak jejich syna Oldřicha. Tomu byl po roce 1948 mlýn znárodněn a zabrán. V roce 1979 koupili mlýn k rekreačním účelům manželé Bořivoj a Růžena Krejčí, v současné době je mlýn v majetku Jana Březiny.
Dřevěné mlýnské kolo mělo průměr 4,70 metru, šířku 76 cm a hloubku lopatek 25 cm. Za optimálního provozu vykonávalo 8 otáček za minutu a mělo hltnost 128 litrů vody za vteřinu. Výkon kola dosahoval 4,6 kW.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Mlýn patřil k nedaleké hranické tvrzi a dvoru. Poprvé je připomínán v roce 1538.
V roce 1615 v nepřítomnosti mlynáře zabil mlynářský chasník mlynářku, ukradl ze mlýna peníze a utekl. Byl dopaden a „ku právu do města Kutné Hory dodán, po mučení popraven. - paměti Mikuláše Dačického z Heslova - viz "ostatní"
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
První známý mlynář Václav Kovařík je doložen v roce 1757, kdy zdědil mlýn po svém otci. Ten předal mlýn svému synovi Františku Kovaříkovi, který ho v roce 1829 předal podle svatební smlouvy nejstaršímu synovi Janovi a jeho manželce Anně.
1838 Jan Kovařík
V roce 1875 přechází mlýn sňatkem Josefy Kovaříkové na Františka Jirsu a následně pak jejich syna Oldřich.
První světová válka (1914–1918)
V roce 1930 byl majitelem mlýna Oldřich Jirsa.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Tomu byl po roce 1948 mlýn znárodněn a zabrán.
V roce 1979 koupili mlýn k rekreačním účelům manželé Bořivoj a Růžena Krejčí.
v současné době je mlýn v majetku Jana Březiny.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1757 - Václav Kovařík
František Kovařík - syn
1838 - Jan Kovařík a manželka Anna - syn F. Kovaříka
1875 - František Jirsa a Josefa Jirsová, Kováříková
1930 - Oldřich Jirsa
1939 - Oldřich Jirsa (RR)
1979 - Bořivoj a Růžena Krejčí - rekreační účely
současnost Jan Březina
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
svatba v roce 1847 Josefa Šebora (mlynáře z Jesenice 1) a Anny Kardové, dcery mlynáře Jana Kardy z Bohouňovického mlýna. Anna pak žila v Jesenici 1.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
Ostatní
Mikuláš Dačický z Heslova ve svých pamětech zaznamenal událost, která se v tomto mlýně stala v roce 1615. Tehdy v nepřítomnosti mlynáře zabil mlynářský chasník mlynářku, ukradl ze mlýna peníze a utekl. Byl dopaden a „ku právu do města Kutné Hory dodán, po mučení popraven.
Spisovatel Karel Leger umístil do těchto míst děj své povídky Upír.
