Historie
Obecná historie:
Roku 1906 postavili mlynář Josef Vodička a obchodník Antonín Hebek u světelského nádraží moderní třípodlažní automatický válcový parní mlýn na 120 q denního semelku a severovýchodně od něj také třípodlažní obilní skladiště. Roku 1908 Antonín Hebek z podniku pro nemoc vystoupil a Vodička byl po roce nucen přijmout konkurzní vyrovnání. Jeho příbuzní na pomoc přizvali místní zemědělce, kteří pro provozování mlýna dne 6. ledna 1910 založili hospodářské družstvo s pětapadesáti členy. Předsedou se stal starosta města Václav Červenka a jednatelem velkoobchodník s řezivem Jaroslav L. Císař, který na druhé straně kolejiště provozoval pilu. Splácení podílů však vázlo, až jeden z prvních členů družstva, mladočeský poslanec v Zemském sněmu a rolník v Okrouhlici Josef Hyrš (1849–1921), prosadil roku 1916, aby si družstvo ponechalo jen skladiště a prodalo nově založené firmě Parní automatický mlýn, což podnik dočasně zachránilo. Družstvo jej pak shodou okolností roku 1919 koupilo zpět a upravilo rovněž ke skladování. Další skladovací prostory (v Ledči, Dolních Kralovicích, Čechticích) získávalo přestavbami starších domů. Novostavbu uskutečnilo v letech 1929–1930 ve Zdislavicích (okres Benešov), kde ji časem nahradilo mamutí silo, a roku 1934 v Dolních Kralovicích, které se dnes nacházejí na dně nádrže Želivka. Dochováno je až skladiště postavené roku 1936 na místě sýpky v Košeticích 49°33'34.23"N, 15°06'55.65"E. Původní mlýnské skladiště ve Světlé bylo poškozeno dne 9. července 1945, kdy na nádraží vybuchly vagony s municí. Do roku 1953 jej nahradila nová skladovací budova, pětipodlažní železobetonový skelet. Je dochováno ve víceméně původní podobě, stejně jako někdejší mlýnice vedle něj.
Lukáš Beran
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Události
- Vznik mlynářské živnosti
- Zánik mlynářské živnosti
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Vodička
Historie mlýna také obsahuje:
1906 Josef Vodička a Antonín Hebek
1910 hospodářské družstvo
1916-1919 Parní automatický mlýn
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: