1636 Jíra mlynář pod horami, platí úroku svatojiřského 41 gr., svatohavelského totéž, náhradou za krmení vepřů 15 gr., za živnost osbobozenou k sv. Jiří 7 gr. a k sv. Havlu tolikéž
Léta Páně 1676 dne 14. října stala se smlouva celá a dokonalá mezi Matesem, jinak Honzmlynářem, a Řehořem Matulou zetěm jeho „osobami nám pod jurisdikci naši městskou patřícími,“ a to taková, že Mates Honzmlynář velmi věkem sešlý pro nemožnost a nedostatečnost nemohoucí hospodařiti, mlýn pod Horami Stříbrnými se vším příslušenstvím dobrovolně bez jakého pořízení nadepsanému zeti svému k budoucímu jmění a užívání, anebo potomkův jeho, za sumu 80 kop míšeňských prodal.
3.3.1695 od sirotků po Řehoři Matulovi koupil Hansmlynářovský mlýn Jiřík Jelínek za 105 kop 25 gr. míš. a oženil se s vdovou Kateřinou
4.2.1721 Kateřina, vdova po + Řehoři Matulovi, podruhé provdaná za + Jiříka Jelínka prodává mlýn podle Jelínkovy závěti synovi Matěji Matulovi za 134 kop 20 kr. (mlýn měl původně připadnout mladšímu synovi Vítovi, ten však měl s Jiřím Jelínkem nějaký spor)
8.8.1735 Matěj Matula přenechal svému bratru Vítovi pozemek za vantrokami 5 x 3 sáhy, aby si tam postavil domek
17.10.1736 Alžběta, vdova po Matěji Matulovi se znovu provdala za Adama Dřevnického a předala mu do držení mlýn za 134 kop míš. 20 kr., po jeho smrti však opět nastoupí její děti z 1. manželství
15.10.1739 od dědiců Matulovských (tedy svých sourozenců) koupil Franc Matula za 150 kop míš.
18.1.1759 od sirotků po Franci Matulovi si mlýn na 8 let pronajal jejich strýc Matěj Matula za zajištění jejich výživy a ošacení a případné vypravení svatby a roční nájem 6 kop míš.
30.10.1765 za 60 zl. rýn. převzal Franc Matula ml., závdavek 10 zl.
3.11.1768 magistrát města Přibyslavi uznal, že Franc Matula převzal mlýn protiprávně a předává tento mlýn Matěji Matulovi st., neprávem vyděděnému v mateřském kšaftu, který po dohodě vypořádá finanční nároky dědiců France Matuly ve výši 885 zl.
1838 Václav Matula z Přibyslavi
