K čemu je zrno ve mlýně, když se nemele.
(německé přísloví)

Podhlavický mlýn

Podhlavický mlýn
(8), 032E
Hlavice
463 48
Liberec
Hlavice
50° 37' 46.5'', 14° 56' 21.7''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn stojí na polosamotě v údolí při soutoku Malé Mohelky s potokem Lesnovka při místní silnici mezi obcemi Nantiškov a Hlavice. Nyní má ev. č. 32, v minulosti byl veden pod čp. 8.
polosamota
Lesnovka
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Prvním známým majitele je uváděn v roce 1616 Marek Dolský od čísla 15. Tehdy od Marka Dolského koupil mlýn urozený pán Václav Budovec z Budova na Hradišti, Zásadě, Kláštěře a Chocbějovicích za 100 kop.

Dle dalšího zápisu z roku 1629 „urozený pán Maxmilián hrabě z Valdštýna ráčil prodati mlejnek pod Hlavicí Tomáši Dolskýmu za 100 kop“.

Dalším majitelem je uváděn  Martin Bartoš. Od něj koupil v roce 1713 Václav Nikl „pusté spáleniště, kde někdy mlejnek stával, blíže vsi Hlavice v dolině pod čtyřmi panskými rybníky pro vystavení nového mlejnka za 40 kop.“ K tomu koupil ještě další pozemky za 35 kop.

1801 je jako mlynář zmiňován Jan Pytloun v souvislosti s koupí lesa, louky pod lesem a pastviny vše za 246 zlatých. Po ně vlastnil mlýn jeho syn Hynek Pytloun. Za něj, 15. srpna 1830, mlýn vyhořel. Hynek vystavěl znovu malou mlejnici a k tomu přistavěl malé obydlí.

Roku 1836 koupil mlýn František Štanzig (později psáno Štancík) za 11 000 zlatých a v letech 1838 – 1839 ho přestavěl. Jeho rod pocházel z tzv.  Wawrouschkova mlýna ze vsi Strážov, patřící pod obec Kuřívody. Měl za manželku Terezii Appeltovou, dceru tkalce z Doubí u Liberce. Jeho následovníkem byl jeho syn Karel, který se narodil roku 1828 ještě na Wawrouschkově mlýně. Karel měl za manželku Marii Rutovou, dceru sedláka ze Všelibic.

Ke konci života předal Karel Štancík mlýn svému synu Josefovi narozenému 1859 a ujal se po svém zeti Karlu Kočím hospody v Podhoře. Zemřel roku 1885.

Josef Štancík si vzal za manželku Barboru Brožovu z Benešovic a společně měli 8 dětí. Mlýn po něm převzal nejstarší syn Josef, narozený roku 1880, s manželkou Marií Tvrzníkovou ze Všelibic. V roce 1909 byl mlynář Josef Štancík jmenován členem okresního zastupitelstva českodubského okresu.

 

Dle úředních záznamů z 28.4.1913 vlastnila k této době Barbora Štancíková.

[15] SOkA Semily, fond OÚ Turnov, karton 346, Barbora Štancíková majitelka mlýna č. p. 8 v Dolečku činí prohlášení. 28.4.1913. Strojopis.

Posledním mlynářem se stal další Josef Štancík narozený roku 1906. Za manželku měl Annu Šimonovou z Hlavice. Měli spolu 2 syny. Roku 1926 instaloval na mlýně turbínu, kolaudace proběhla 7. června 1926.

V roce 1930 je jako mlynář uváděn  Josef Štancík (Stancík). Mlýn je na seznamu uváděn pod č.p. 8, obec Doleček.

Roku 1941 je v zápise do mlynářského rejstříku popisováno zařízení tohoto mlýna. Je zde uvedena spirálová Francisova turbína s ležatým hřídelem Hübner & Opitz o hltnosti 61 litrů za sekundu, spádu 9020 mm a výkonu 5,5 HP. Turbína ještě poháněla elektrický generátor o výkonu 1 HP. Takto získanou elektrickou energii používal mlynář k osvětlení domu.

Starší syn posledního mlynáře Josefa Štancík, také  Josef, se ještě stihl vyučit mlynářskému řemeslu a pracoval ve mlýně v Osečné a v Dolánkách. Mlýn ale již od otce nepřevzal, neboť došlo k uzavření téměř všech mlýnů.

Mlýn je veden pod evidenčním číslem 32 na katastrální území obce Hlavice.

Nyní je mlýn využíván rekreačnímu bydlení. Kolem mlýna vede cyklistická trasa č. 3048.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Dolský
  • Bartoš
  • Nikl
  • Pytloun
  • Štancík

Historie mlýna také obsahuje:

1913 Barbora Štancíková

1930, 1939 Josef Štancík

Mlynář Josef Štancík byl v roce 1909  jmenován členem okresního zastupitelstva českodubského okresu.

Během své existence mlýn 2x vyhořel. Poprvé se tak stalo pravděpodobně na počátku 18. století, neboť roku 1713 kupuje Václav Nikl „pusté spáleniště, kde někdy mlejnek stával, blíže vsi Hlavice v dolině pod čtyřmi panskými rybníky pro vystavení nového mlejnka za 40 kop.“ Podruhé v roce 1830 za mlynáře Hynka Pytlouna.

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      • klasicismus do roku 1850
      zděná
      jednopatrový
      Hlavní mlýnská budova je zděná, 18 m dlouhá, patrová. V přízemí je mlýnice a část obytná, v patře další zařízení mlýna a opět část obytná. K domu je do pravého úhlu připojená hospodářská budova, v přízemí byl chlév, v patře a podkroví sýpka.\n

      Hynek Pytloun vystavěl po požáru v roce 1830 znovu malou mlýnici a k tomu přistavěl malé obydlí.


      František Štanzig (později psáno Štancík) v letech 1838 – 1839 mlýn přestavěl.


      Josef Štancík instaloval na mlýně roku 1926 Francisovu turbínu.

      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • dveře
      • okno
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)

        ObjektKonstrukce/prvekRok smýcení
        ev.č. 32 - Podhlavický mlýnstrop síně, obytné místnosti a mlýnice1891/92
        ev.č. 32 - Podhlavický mlýnkrov nad chlévy1891/92
        ev.č. 32 - Podhlavický mlýnkrov hlavní budovy1891/92
        ev.č. 32 - Podhlavický mlýnkonstrukce stodoly1907/08
        • existující torzo uměleckého složení
        Žádná položka není vyplněna
        • stavidlo
        • náhon
        • vantroky
        • rybník
        • akumulační nádržka
        • odtokový kanál
        • turbínový domek
        Mlýn byl poháněn vodou z potoka Lesnovka tekoucího směrem od obcí Hrubý Lesnov a Lesnovek. Na potoce byly nad mlýnem 4 panské rybíky. Korytem potoka protékalo pouze 25-33 litrů vody za sekundu. To pro pohon mlýna nestačilo, proto využíval jeden z rybníku na potoce jako retenční nádrž. Tento rybník měl plochu asi 1237 m2, největší hloubka byla asi 1,6 m a objem asi 2000 m3. Stavidlo v jeho hrázi vpouštělo vodu do náhonu zahloubeného v terénu, který měl průměrně 1,2 m šířky a asi 300 m délku. Před mlýnem přecházel v betonový žlab 31 cm široký, 44 cm hluboký a 19 m dlouhý. Odtokový kanál pod mlýnem vtékal opět do potoka a společně ústily z pravé strany do Malé Mohelky.
        PopisV roce 1930 měl mlýn 1 Francisovu turbínu, spád 9,3 m, výkon 4,59 HP.
        PopisV roce 1930 měl mlýn 1 Francisovu turbínu, spád 9,3 m, výkon 4,59 HP.
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        • Válcová stolice kombinovaná a to 1 pár hladké a 1 pár rýhované válce v litinové skříni
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněníJičín, str. 40
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněníJičín, str. 40
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorInternet
        NázevZapomenuté vodovody na Zábrdce a Mohelce
        Rok vydání0
        Místo vydání
        Další upřesnění
        Odkazhttp://www.vodovod.info/index.php/clanky/vodarenstvi/281-zapomenute-vodovody-na-zabrdce-a-male-mohelce#.V8lUQK1BSUk
        Datum citace internetového zdroje2.9.2016
        AutorInternet
        NázevProdej chalupy 480 m², pozemek 5 465 m² Hlavice, okres Liberec
        Rok vydání0
        Místo vydání
        Další upřesnění
        Odkazhttps://www.sreality.cz/detail/prodej/dum/chalupa/hlavice--/2936181084#img=0&fullscreen=false
        Datum citace internetového zdroje6.9.2016
        AutorZdeněk Jodas
        NázevVodní díla v povodí Mohelky a Zábrdky
        Rok vydání2015
        Místo vydáníLiberec
        Další upřesněnístr. 183-184
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - interiér

        Současné fotografie - vodní dílo

        Současné fotografie - technologické vybavení

        Vytvořeno

        2.9.2016 12:49 uživatelem cestovatelka

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 14.9.2016 21:45
        Radomír Roup 10.6.2018 14:43
        doxa (Jan Škoda) 23.1.2021 13:51