Ze zrna dlouho nebude mouka.
(hesenské přísloví)

mlýn v Toušeni

mlýn v Toušeni
30
Mlýnská
Lázně Toušeň
250 89
Praha-východ
Lázně Toušeň
50° 10' 17.0'', 14° 42' 40.3''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Bývalý vodní mlýn s pozdně gotickým jádrem stojí v Mlýnské ulici.V jeho zdi byly donedávna zabudované dělové koule. Po regulaci Labe ve 30. letech minulého století mlýn už nestojí na břehu řeky.
V obci
Labe
18000/2-2175
nepřístupný

Obecná historie:

1./ MLÝN V TOUŠENI:
Mlýn pravděpodobně vznikl ve 13. století společně s hradem /tvrzí na řece Labi, cca půl kilometru pod soutokem Labe s Jizerou.
Staré mapy ukazují, že dnešní stav s tím nemá vůbec co do činění. Stavení mlýna stojí dnes cca 50m od regulovaného toku
Labe, tedy "na suchu". 
- 1530 - Požár v Toušeni, shořel hrádek i mlýn. Jeho tehdejší majitel Adam Lev z Rožmitálu opravil mlýn a hrádek přestavěl na
raně renezanční zámek (dnes na místě hrádku stojí "skleněná vila")

- 1536 - hrádek a mlýnem prodán Krajířům z Krajku
- 1547 - král Ferdinand I. Habsburský majitelům Krajířům všezabavuje z politických důvodů a uděluje majestát práva užívání
Janu a Ludmile Rohanovým ze Spálených mlýnů v Praze

- 1554 - Jan Rohan (patrně z důvodu nestíhání a jiných aktivit) pronajímá mlýn (našemu) mlynáři Cyprianovi Roudnickému původem z Kochánku (tehdy ještě neměl predikát "z Mydlovaru" - ten získal společně se svými bratry až v roce 1561)
Cyprián do té doby byl nejprve tovaryšem a později i mlynářem na mlýně v Brandýse nad Labem pravděpodobně i se svým bratrem Janem (Jan není ověřen). Mlýn v Bradýse v té době patřil Machu Turnovskému.
- 1556 - má již Cyprián dostatek financí a kupuje od Rohanových mlýn v Toušeni. Postupně rozšiřuje provoz i o pilu, hostinec a pekárnu, spravuje jez a náhon. Pomáhá stavět i jiné mlýny.

- 1600 - mlýn dědí Cypriánovi děti a z nich tu zůstává hospodařit jeho dcera Kateřina provdaná za Viktorína Škopka z Elentperku. V jejich vlastnictví zůstává mlýn až do roku 1655, kdy vrcholí spory s brandýským panstvím, kdy vrchnost zakazuje sedlákům mlít v tomto soukromém mlýně. A tak v témže roce (1655) rodina Škopků prodává mlýn brandýskému panství a v tomto okamžiku ztrácím informace o dalším životě této vedlejší rodové větve.
- 8.1.1759 - mlýn během "sedmileté války" vyhořel. Na počátku 19. století byl mlýn částečně opraven, ale velká povodeň (asi 1820) strhla jez a poničila mlýn. Blízko původního místa hrádku, který se rozpadl, byla vystavěna později tzv. "skleněná vila", která je dnes kulturním centrem a sídlem obecního úřadu.

- 1964 - od tohoto roku jsou pozůstatky mlýna vedeny památkovým ústavem jako "technická památka". Ve zrekonstruované přístavbě je dnes soukromý majitel, kterému patří mlýn, obytná přístavba a velká zahrada ( viz katastr nemovitostí). Mlýn je nepřístupný. Byli jsme tam, ale nedobouchali se :-)

(doplnil Otta Roudnický)


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Pozdně gotický mlýn je doložený k roku 1370, přestavěný v renesančním slohu.

Mlýn zde pravděpodobně vznikl někdy ve 13. století společně s hradem a dvorem. Ze zdejšího „přívozu měla užitek královna Jitka“, choť Václava II. (zmínka z roku 1293) a z mlýna nejspíš jeho majitelé, ve 14. století to byli pražský měšťan Frána Pesold (od roku 1360) a Mikuláš Jenteš (od roku 1365). Do lesů kolem Toušeně jezdil lovit zvěř i král Karel IV. Ten 1. února 1370 věnoval „městečko a zboží Toušeň nad Labem se všemi právy a majetky, poli, lesy, háji, loukami, prutníky, pastvinami, honitbami, k mlýnu příslušejícím rybolovem, vodami a přítoky“ bratru Janu Jindřichovi Lucemburskému. Listina tedy potvrzuje existenci mlýna.
Pak byla Toušeň v majetku pánů z Michalovic, Bočka z Poděbrad, synů krále Jiřího z Poděbrad, knížat münsterberských, dále Oldřicha Bradáče, Elišky a Kateřiny Jandových z Kutné Hory, pražskéhomprimátora Jana Paška z Vratu (+ 1533). Mezi ním a majitelem sousedního Brandýsa nad Labem Kunrátem Krajířem z Krajku a na Mladé Boleslavi vznikl spor o jez, který toušeňskému mlýnu zvyšoval spád vody.
Přísežní mlynáři přiznali právo toušeňskému Janu Paškovi. O výšku jezu na řece Jizeře, která se tu poblíž spojovala s Labem, se už předtím, roku 1465, přeli Jindřich z Michalovic a Jan Herklík ze Zap.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Přístavba k původně gotickému mlýnu je renesanční z doby před rokem 1580. V interiéru je zachována černá kuchyně a celá řada architektonických prvků a detailů. Na fasádě jsou zbytky sgrafitové výzdoby. Ve zdech jsou otvory po dělových koulích, které byly zazděny jako ozdoby.

po r. 1547 mlýn byl v majetku rodiny Roudnických z Mydlovaru, Cyprián Roudnický, dcera Kateřina s manželem Viktorinem Škopkem z Elentperku. Cyprián Roudnický užíval vlastní pečeť.

V roce 1530 vypukl v Toušeni požár a hořel i mlýn. Toušeňský hrádek byl přestavěn na raně renesanční zámek a jeho vlastníkem se stal Adam Lev z Rožmitálu. Roku 1536 bylo vše, včetně „mlýnu při témž zámku“, prodáno Krajířům z Krajku. Ale o jedenáct let později král Ferdinand I. z politických důvodů ono „vše“ zabavil. Na mlýn udělil majestát Janu Rohanovi a jeho choti Ludmile ze Spálených mlýnů v Praze. Za dalších sedm let připadl mlýn mlynáři Cypriánovi z Kochánku, který předtím hospodařil na mlýnu v Brandýse nad Labem.
Ten toušeňský mlýn prodal roku 1556 za 300 kop českých grošů mlynáři Cypriánu Roudnickému „i s dílem zámku starého, s kusem ostrova z druhé strany od mlýna“. Tehdy měl mlýn již čtyři kola moučná, jeden stupeň a pilu. Zřejmě dost vynášel, neboť Roudnický peníze nejen ukládal, ale také půjčoval na úrok. Mlýn i s polnostmi, z nichž se platilo 20 kop grošů ročně, „nedílně“ odkázal svým dětem Fridrichu, Bohuslavu, Matěji, Anně a Kateřině. Tehdy patřilo k povinnostem mlynáře „opatřovat vrata v jezu a vodě“, a dá se předpokládat, že již za Cypriána Roudnického bylo překopáno řečiště Jizery směrem k Toušeni. Listinný materiál z roku 1615 uvádí, že „čtvrt míle vzdáli nad městečkem Toušeň scházejí se dvě řeky v hromadu, Labe a Jizera“.
Za Roudnických a poté Škopkových byl toušeňský mlýn přestavěn, upraven na zemanský příbytek a vyzdoben renesančními sgrafity, okna zdobily bohaté rozvilinové ornamenty a první patro mělo na  rozdíl od jednoduššího přízemí psaníčkovou kresbu. Od rodiny Škopkových z Elentperka koupilo budovu brandýské panství. Mlýn byl tehdy od roku 1655 již bez polí.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Dne 8. ledna 1759, tj. za třetí slezské nebo též sedmileté války, toušeňský mlýn zcela vyhořel i s pekárnou, která při něm byla v 18. století zřízena pro potřeby eráru. Mlýn zřejmě nebyl obnoven, neboť když byl po požáru prodán Janu Bodlákovi, nebyl způsobilý k mletí. Majitele živilo rybářství. Však se tomuto místu  začalo říkat Rybárna a o deset let později se zpustlý mlýn nazývá „chalupa drnová na pustém místě“.Velká povodeň strhla jez a poničila mlýn (cca r. 1820)
V Toušeni - dnes se obec správně jmenuje Lázně Toušeň - pak byl postaven nový mlýn, který dnes má čp. 30 a patří od roku 1964 mezi zapsané chráněné technické památky.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Roudnický

Historie mlýna také obsahuje:

1530 - Adam Lev z Rožmitálu
 1536 - Krajířové z Krajku
 1547 - Jan a Ludmila Rohanovi

1556 - Cyprián Roudnický z Mydlovaru
 1600 - Kateřina Roudnická provdaná za Viktorína Škopka z Elentperku.

do 1655 Viktorín Škopek z Elentperku a potomci

1759 - Jan Bodlák

současnost - RNDr. Jan Králík


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    03 2021
      venkovský
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
      mlýnice a dům samostatné budovy
      • středověk
      • předbělohorské období do roku 1620
      zděná
      jednopatrový
      Pozdně gotický mlýn z roku 1370, přestavěný v polovině 16. století, omítka se zbytky sgrafit. Mlýnice byla samostatná přes dvůr. Dnes neexistuje.
      Areál mlýna tvoří dům čp. 30, dům čp. 31 a hospodářské objekty. Patrové kamenné budovy jsou v jádru renesanční ze 16. století s dochovanými pozdně gotickými detaily.
      SZ od návsi, při řece Labe, je situován areál mlýna. Jádro tvoří objekty čp. 30 a 31 na JZ straně areálu (S směrem od domu čp. 30 navazuje dům čp. 31). Východně od čp. 31 stojí drobnější hospodářské stavení s pultovou střechou (není předmětem ochrany). S směrem od domu čp. 31 se nachází hospodářské stavení s dřevěným přístavkem na J straně. Předmětem ochrany je areál mlýna - dům čp. 30, dům čp. 31, hospodářské stavení a pozemky vymezeného areálu.
      • malovaná výzdoba fasád a štítů
      • sgrafito, rytá výzdoba
      • kamenické prvky předbělohorské
      • dveře
      • okno
      • černá kuchyně
      • zcela bez technologie aj.
      Žádná položka není vyplněna
      Dochovaný
      • pila
      • pekárna
      • stoupa
      1556: 1 stoupa a pila
      před 1759 erární pekárna
        Typvodní kolo na spodní vodu
        StavZaniklý
        Popis1556: 4 kola
        Typvodní kolo na spodní vodu
        StavZaniklý
        Popis1556: 4 kola
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        AutorInternet
        Názevmonumnet, památky, vodní mlýn
        Rok vydání0
        Místo vydání
        Další upřesnění
        Odkazhttp://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?hledani=1&CiRejst=18000/2-217
        Datum citace internetového zdroje1.11.2012
        AutorInternet
        Názevmonumnet, památky, vodní mlýn
        Rok vydání0
        Místo vydání
        Další upřesnění
        Odkazhttp://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?hledani=1&CiRejst=18000/2-217
        Datum citace internetového zdroje1.11.2012
        AutorInternet
        NázevLázně Toušeň
        Rok vydání0
        Místo vydání
        Další upřesnění
        Odkazhttp://cs.wikipedia.org/wiki/L%C3%A1zn%C4%9B_Tou%C5%A1e%C5%88#Pam.C4.9Btihodnosti
        Datum citace internetového zdroje31.10.2012
        AutorInternet
        NázevRenesanční přístavba mlýna čp. 30 v Lázních Toušeni
        Rok vydání0
        Místo vydání
        Další upřesnění
        Odkazhttp://www.kr-stredocesky.cz/portal/odbory/kultura-a-kulturni-dedictvi/pozitivni-priklady-a-uspechy/renesancni-pristavba-mlyna-cp-30-v-laznich-touseni.htm
        Datum citace internetového zdroje31.10.2012
        AutorInternet - Jan Kypta
        NázevPříspěvky ke stavební podobě a vybavení obytných domů raně novověkých vsí a poddanských měst v Čechá
        Rok vydání2011
        Místo vydáníUniverzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Úst
        Další upřesněníDisertační práce, ved. prof. PhDr. Jan Klápště, CSc.
        Odkazhttps://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/140004825/?lang=cs
        Datum citace internetového zdroje29.11.2015
        AutorJosef Klempera
        NázevVodní mlýny v Čechách I.
        Rok vydání2000
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnís. 233-235
        AutorKypta, Pešta, Šulc, Veselý
        NázevDějiny a stavební podoba renesančního mlýna v městečku Toušeň
        Rok vydání1/2008
        Další upřesněníPrůzkumy památek XV - 1/2008

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - interiér

        Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

        Vytvořeno

        22.9.2012 21:18 uživatelem Helena Špůrová

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 22.8.2015 13:58
        doxa (Jan Škoda) 8.12.2024 21:08