Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Původně Hornobradelský mlýn je uveden v soupisu mlýnů k roku 1738 jako mlýn o dvou obyčejných složeních s krupníkem.
První zmínku k mlýnu v Horním Bradle tak nalézáme v gruntovní knize nasavrckého panství z roku 1738. Tehdy Jiřík Remeš, možděnický mlynář patřící k statku lipenskému, koupil od vrchnosti (hrabě Millesimo) pro svého syna Jiříka Remeše „užitek mlýna bradelského se dvojím složením a jednou stoupou na řece Chrudimce ležící, též také druhý malý mlejnek pod mlejnským rybníkem stojící s jedním složením...“
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
Zděná budova mlýna je ze 70. let 19. století.
V roce 1909 obdržel mlýn umělecké složení, později doplněné žitnou mlecí stolicí. Pohánělo jej kolo na spodní vodu o průměru 416 cm a šířce 71 cm.
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
V roce 1920 byl mlýn doplněn loupačkou.
Budova mlýna byla od skončení mletí v roce 1924 používána se sousedním domkem (z roku 1932) jako penzion Starý mlýn.
V roce 1930 je zde uváděn v seznamu vodních děl mlynář Franišek Kos
Součástí mlýnu byla pila, která měla společnou lednici s mlýnem, její kolo o průměru 416 cm a šíře 84 cm pohánělo jednolistovou pilu se sámovačkou. Sekerník Jan Vondráček vzpomínal, jak v roce 1935 zdejší pilu přestavěl na vícelistý katr zároveň opatřený Francisovou turbnínou.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
František Kos řezal do roku 1951 .
Mlynář František Kos se zde v roce 1959 utopil.
Po roce 1970 byla provedena přestavba pily na rekreační objekt.
Události
Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.) Zánik mlynářské živnosti
Vývoj po roce 1989
Na mlýně, který je nyní již opět v soukromém vlastnictví proběhla rekonstrukce střechy a komína nad obytnou částí a v současné době probíhá rekonstrukce střechy mlýnice - hlavně z důvodu zakonzervování zbytků hranice v mlýnici. Vybavení mlýnice se bohužel nezachovalo (stalo se tak nešetrnými zásahy v době znárodnění). Snažíme se o záchranu mlýnice, obnovy náhonu, vodního kola a znovuzprovoznění vodní turbíny.
Uvítáme pomoc ze všech směrů, jak v podobě rady, tak například dobového vybavení, které by mohlo přispět k vybudování muzea. Předem všem děkujeme za pomoc ! Chrástovi
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Od roku 1865 patřil mlýn Kulíkům.
1939 - František Kos (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Rudolf Kulík 1905 - 1983 ve svém životopise z roku 1952 vzpomíná: "Syn starého mlynáře Hynka Kulíka - můj otec - musel do světové války, kde padl. Protože jsem byl příliš mladý, zažádala matka v roce 1917 o přidělení vojína neschopného služby na výpomoc do mlýna. Byl jí přidělěn vojín - mlynář - František Kos. V roce 1918 se moje matka podruhé vdala za Kose, který zde mlel do roku 1924 " .
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
