Od dob vybudování opatovického kanálu stály na jeho březích dva mlýny proti sobě - Přední a Zadní. Jejich historie je podobná. Několikrát vyhořely a byly znovu zrekonstruovány. Tím ztratily svou historickou hodnotu. Oba mlýny bývaly majetkem obce, od 18. století přešly do soukromých rukou.
________________________________________________________________________________________________________________________
První známý mlynář na Zadním mlýně byl roku 1631 Matěj Uhřiňovský. Ten měl mlýn pronajatý od obce Bohdaneč, jak dokládá zápis z "Počtu důchodu obecního" z let 1631-32, kdy se uvádí příjem obce za nájem mlýna od Matěje Uhřiňovského 140 kop.
Od roku 1640 je na mlýně zaznamenán Václav Kosina a v roce 1646 Bartoloměj Cabicar. O rok později to byl již Jan Pokorný a od roku 1656 tu mlynařil Jan Halda.
1651 Soupis poddaných podle víry - mlejn obecní: mlynář nájemník Jan Pokorný (30 let), manželka Dorota (30), tovaryš Jiřík (16), děvečka Marjána (18), všichni katolíci
V roce 1676 na Zadním mlýně hospodařil Jan Šišan. Ten pravděpodobně roku 1696 zemřel a hospodářství převzala vdova Dorota Šišanová.
V roce 1700 na mlýně zůstával Václav Halda, od roku 1710 Matěj Jeremiáš. Za tohoto mlynáře bylo na mlýně vybíráno clo.
Roku 1727 se stal majitelem Zadního mlýna Jan Pelikán, jenž mlýn opravil, vystavěl u něj další světnici a komoru a vše dal pod krov. Od roku 1729 tu již hospodařil Jan Oliva. Od roku 1734 mlynařil na Zadním mlýně František Příbramský. V roce 1743 se mlýna, v roce 1740 znovu opravovaného, ujala vdova Košková. Původně se na mlýně onoho roku 1743 stal mlynářem Václav Košek, ale ten pravděpodobně ještě téhož roku zemřel.
Mezi lety 1748 a 1760 mlynařil na Zadním mlýně v Bohdanči František Náhlík. Roku 1761 se tu uvádí mlynář František Fryč. Poté došlo na Zadním mlýně k dost rychlé výměně mlynářů, neboť roku 1763 zde již mlynařil Petr Jasenský a roku 1764 František Langer a M. Vejrovský.
Z roku 1780 máme zprávu o tom, že obec Bohdaneč prodala mlýn Ignáci Šintákovi za 20 000 zl. a roční nájem 400 zl. Tento mlynář v roce 1798 zemřel a na mlýně pak hospodařila vdova Dorota Šintáková až do doby, kdy mlýn převzal syn Václav Šinták (tedy do roku 1805).
V roce 1811 převzal mlýn syn předchozího majitel Jan Šinták.
V roce 1812 koupili Zadní mlýn Petr a Marie Deylovi ze Štětína za 30000 zl. Hned následujícího roku jej však za 6 515 zl. prodali Františkovi a Terezii Waltrovým, kteří v roce 1814 mlýn prodali Josefu a Terezii Jakoubi.
V roce 1815 mlýn vyhořel. Dne 23. dubna 1815 mlýn koupili Václava Kateřina Pourovi za 8 800 zlatých. Jmenovaní pak Zadní mlýn 18. února 1839 postoupili svému synovi Janu Pourovi. V té době měl mlýn dvojí složení a přistrkovací jahelku. (RR)
