mlýn Kladná Žilín

Budova mlýna nese původní vzhled od jeho založení v 18. století. Objekt tvoří malá mlýnice a 2 malé obývací prostory.
Roubená obytná chalupa s mlýnicí a přilehlá kovárna pocházejí ze začátku 18. století.
Budovu obytného mlýna dříve tvořila v přední části světnice, pak černá kuchyně s kachlovými kamny a vzadu samotná mlýnice.
Areál vodního mlýna, sestávající z přízemní obytné budovy s mlýnicí a samostatně stojící kovárny. Mlýn byl vystavěn v 18. století v severní části zástavby obce.
bývalý mlýn v Kladné - Žilíně č. p. 84, sestávající z: 1) obytné budovy s mlýnicí, 2) budovy bývalé kovárny, 3) pozemku st. pare. č. 26/1, k. ú. Kladná - Žilín, obec Luhačovice, okres Zlín, Zlínský kraj, a dále věcí movitých - dochovaného mlecího zařízení, umístěného v bývalé mlýnici, jež tvoří 4) lub s košem, 5) násypka na obilí, 6) zbytek dřevěného mlýnského kola v přístřešku na východní straně,
Soubor věcí bývalého selského mlýna pochází z 19. století, s částečně dochovaným mlecím zařízením. Obytná budova s mlýnicí (1) na obdélném půdoryse je štítem orientována k hlavní komunikaci. Budova na vysoké podezdívce v mírně svažitém terénu je zčásti roubená, zčásti zděná z nepálených i pálených cihel, zastřešená sedlovou střechou, krytou pálenými taškami. Trojúhelníkové štíty jsou jednoduše vertikálně bedněny, uliční štít má podlomenici krytou dvěma řadami drážkových pálených tašek, severní štít je skromnější, pouze s bedněním a dvířky v podkroví. Dům má trojdílnou dispozici, uprostřed se vstupní síní, z níž se vchází vpravo do světnice (izby), rovně do kuchyně, vlevo do mlýnice. Obytná světnice je podsklepená a je umístěna za jižní štítovou stěnou, orientovanou k ulici, se dvěma dvoukřídlovými čtyřtabulkovými okny. Další obdobné okno vede z jizby do dvora, odkud vede i vchod do domu - jednokřídlové dveře osazené v dřevěných zárubních. Světnice s roubenými stěnami má trámový strop s průvlakem, který je podepřený třemi trámy kruhového průřezu (od období 2. sv. války), spáry mezi záklopovými deskami stropu jsou kryté lištami, strop je olíčen. Podlaha izby z dřevěných palubových prken, v izbě jsou dochovaná kachlová kamna na zděném soklu. Kuchyň v převážně zděné části je se světnicí propojena dveřmi a osvětlená jedním obdélným oknem stejného typu jako ostatní. Ze vstupní síně vede dřevěné schodiště na půdu s hambálkovým krovem, s oddělenou částí nad mlýnicí.
Mlýnice, přístupná rovněž ze síně, je převážně zděná, s trámovým stropem, podepřeným dřevěnými sloupy a osvětlená obdélným oknem do dvora. Při severní štítové stěně vedou dřevěné schody do patra mlýnice - tzv. zanášky - s dřevěnou podlahou a při levé straně schodiště s dveřmi, vedoucími přímo ven, do stráně. V mlýnici se nalézá dochovalé mlecí zařízení - (5) mlecí stolice s násypkou na obilí , (4) lub s košem a truhly na mouku.
V dřevěném přístěnku zastřešeném protaženou střechou, u východní stěny mlýnice je umístěn (6) zbytek dřevěného mlýnského kola v bývalém korytě mlýnského náhonu. Budova bývalé kovárny (2) je umístěna přes dvůr a pochází ze stejné doby jako mlýn, doplňovala původní hospodářství. Jde rovněž o roubenou a zděnou stavbu na obdélném půdoryse se zděným soklem a sedlovou střechou, krytou pálenými taškami. Je rovněž orientována štítem k ulici, štítová stěna má na ose obdélné okno s dvoukřídlovými šestitabulkovými křídly. Trojúhelníkové štíty jsou jednoduše vertikálně bedněny, podlomenici kryjí dvě řady drážkových pálených tašek. Vstup ze dvora vede ze zápraží na kamenném soklu, kryté protaženou střechou. Roubení obou budov je opatřeno původní hliněnou omazávkou a olíčeno. Na (3) pozemku st. pare. č. 26 jsou umístěny obě budovy a dvůr mezi nimi, uchovává jejich vzájemnou polohu i historickou půdorysnou stopu hospodářství, z níž byla v minulosti oddělena část okolo budovy výminku.
do 50. let 20. století byl soubor využíván v mezích svého původního určení, na vodní pohon. V hlavním stavení byla elektřina zavedena teprve před 10ti lety. V posledních dvou letech je dům neobydlen. Původně k hospodářství náležel i výminek, který je však v současnosti plně přestavěn do moderní podoby a oddělen od areálu včetně samostatného č. p.
Areál mlýna je ukázkovým dokladem tradičního lidového stavitelství na Luhačovickém Zálesí, zachovaný ve velmi dobrém stavu, a současně technická památka. Rozmanité stavební úpravy konstrukce zdivá dokládají jedinečným způsobem vývoj objektu. Vnitřní dispozice domu je zachována v tradiční podobě bez moderních úprav, rovněž technické vybavení mlýna zůstává v původní podobě.
mimořádně hodnotné doklady technických lidových staveb, dochovaných bez pozdějších degradačních zásahů. Dochované technické zařízení včetně mlýnského kola hodnotu objektů ještě zvyšují. Jde o jeden z posledních příkladů zachovaného „horského“ mlýna v regionu. Technický stav objektů je uspokojivý. Areál spoluvytváří kvalitní výraz centra obce, které náleží k nejdochovalejším vesnickým historickým sídlům regionu.
Obytný dům byl do nedávné doby trvale obydlen a předešlá majitelka, paní Jiřina Martincová, jejich babička, o dům a vybavení pečovala. Díky ní byla uchráněna jeho jedinečná intaktnost.