Uživatel

Hledat

| Sign up

Vodu, která uplynula,
nelze pustit na mlýn.
(české přísloví)

mlýn v Pátku

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

mlýn v Pátku

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Pátek

PSČ

439 08

Okres

Louny

Katastrální území

Pátek u Loun

GPS

50° 22' 51.7'', 13° 56' 11.3''

Mapová značka

Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu a mele

Stručný popis

Renesanční stavba pocházela z roku 1567. Roku 1915 vyhořela, zachovaly se obě štítové zdi s panelovanými štíty a stopami sgrafit, nadstavené při obnově novými trojúhelnými štíty. Mlýn je dodnes v provozu, doplněný malou vodní elektrárnou. Po roce 1990 byl navrácen potomkům původních majitelů.

Poloha vůči obci

Mlýn se nachází v obci přímo pod zámkem

Vodní tok

Ohře

Číslo kulturní památky

43222/5-1302

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Obecná historie:

Pátek u Loun. Stával zde vskutku skvostný mlýn, který byl v majetku Dietrichsteinů. Většina budov mlýna byla zvenčí ozdobena překrásnými sgrafity. Spolu s okolní přírodou kolem řeky Ohře tvořil mlýn uklidňující dominantu. Torza sgrafit lze na fasádě mlýna spatřit dodnes.

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)

1410 Urbář strahovský: Item (na Pátku) jest jedn mlýn se 7 koly dobře upravenými na Ohři

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Vrchnostenský

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

1660 (za Šternberků) nájemce mlynář Jan Pekárek (od 1674 uváděn na mlýně Dybeřském)

další nájemci:

1673 mlynář Nový a mlynářka Voslová

1673-1694 Matěj Cinkart, zůstává zde i za Dietrichštejnů

1694-1710 Ondřej Kučera

1710 mlýn získává Strahovský klášter

1710 mlýn měl 7 složení, později jen 4

1715-1733 Jiří Ryba

1733-1750 Jan Jiří Chládek

1750-1753 Maxmilián Tvrzník

1753-1766 Václav Němec

1766-1774 Jan Míka

1775-1782 Prokop Vokurka

1782 emfyteutický prodej mlýna, uchází se o něj pražský mlynář Horáček, mlýn nakonec 9.3.1782 zakoupil dosavadní nájemce Prokop Vokurka za 3000 zl. v hotovosti a 150 zl. ročního platu. Stanoveno laudemium - 2 a 1/2 zl. z každého sta při převodu v přímé linii, 5 zl. při prodeji do cizí ruky.

syn Dominik Vokurka zhotovil nové vnitřní zařízení

Hospodářský typ mlýna

Vrchnostenský

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

syn Jan Vokurka

bratr Josef Vokurka

Josef Žatecký

Hospodářský typ mlýna

Obchodní

První světová válka (1914–1918)

1915 mlýn vyhořel

Události

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Hospodářský typ mlýna

Obchodní

První republika (1919–1938)

1930 majitel Otakar Šebek

1936 Pavel Stein

Hospodářský typ mlýna

Obchodní

Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

Za květnového povstání byl mlynář ing. Vratislav Voral zvlolen předsedou revolučního národního výboru a stárek Karel Strejc členem revolučního národního výboru v Pátku.

Oba byli 7. května 1945 prchajícími nacisty zákeřně zavražděni.

Události

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Hospodářský typ mlýna

Obchodní

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Šebek
Voral
Pekárek
Nový
Vosel
Cinkart
Kučera
Ryba
Chládek
Tvrzník
Němec
Míka
Vokurka
Žatecký
Duda
Stein

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1660 Šternberkové

nájemci:

1660-1673 Jan Pekárek

1673 mlynář Nový a mlynářka Voslová

1673-1694 Matěj Cinkart

1693-1710 Gundakar z Ditrichštejna

nájemce:

1694-1710 Ondřej Kučera

1710 Strahovský klášter

nájemci

1715-1733 Jiří Ryba

1733-1750 Jan Jiří Chládek

1750-1753 Maxmilián Tvrzník

1753-1766 Václav Němec

1766-1774 Jan Míka

1775- Prokop Vokurka, od 1782 majitel

majitelé:

Dominik Vokurka

Jan Vokurka

Josef Vokurka

Josef Žatecký

1930 Otakar Šebek

1936 Pavel Stein

1939 - Mlýnské závody a. s. Praha (RR)

-1945 ing. Vratislav Voral

Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.

9. března 1782 z trhové smlouvy mezi Strahovským klášterem a Prokopem Vokurkou: "(mlýn) s hospodářskými staveními, deseti strychy polí, dílem ostrova, pokud ovocnými stromy vysázen a mezníky chráníce byl" .... "mlynář v zalesněné části panské nemá ani dříví sekati ani trávu žíti" ... "kdykoli by mlýn přecházel z otce na syna aneb jiného majitele, měla vrchnost z tokoto postupu dostávati schválné (laudeminum), byl-li nový majitel člen rodiny Vokurkovy v přímé linii 2 1/2 zlatého, byl.li jen příbuzný nebo cizí 5 zlatých z každého sta"

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

reklama, inzerát

Architektura

Stav nemovitosti

dochován bez větších přestaveb

Stav nemovitosti k datu

05 2012

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

vrchnostenský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům samostatné budovy

Stavební etapy

předbělohorské období do roku 1620
raná moderna do roku 1920

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

vícepodlažní

Dispozice, slohové zařazení – popis

mlýn stavěl vlašský stavitel Jan Ventura (který mj. stavěl zámek v Horšovském Týně), na západní straně vyrytý letopočet 1567, obloučkové renesanční štíty dnes obezděné, celá fasáda původně pokryta sgrafity.
Mlýn má základy z pískovcových kvádrů, stěny z tesaných opukových kostek, nad strmou šindelovou střechou vysoko vyčnívají štíty z cihel (na straně jižní a severní).
Vodní mlýn pod zámkem má renesanční základ datovaný původně na fasádě rokem 1567. Byl často přestavován, v r. 1915 vyhořel. Přestavbou navýšená hlavní budova má viditelné původní obloučkové štíty, některá kamenná ostění a zbytky sgrafit, též v interiéru.
Původní mlýnice z roku 1567 radikálně přestavěna a navýšena po požáru roku 1915. Součástí mlýna je malá vodní elektrárna, původní elektrárna byla odstavena v roce 1957, současná MVE byla vystavěna jako příjezová po roce 2000.
Součástí vodního díla je jez, náhon a odtokový kanál. V turbínovém domku je instalována Kaplanova turbína.
cenná stavební a technická památka renesančního původu, později upravovaná, je dokladem dlouhé historie provozování mlynářství v obci a výrazným prvkem nábřeží Ohře

Historické stavební prvky – exteriér

zdobený zděný štít
sgrafito, rytá výzdoba
komín
náhrobky, pamětní desky

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

1410-1710 měl 7 složení, později jen 4
1930 turbínový válcový mlýn

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

pila

Dochovaný

výroba elektrické energie

Doplňkové a další provozy – popis

Cesta vody ke mlýnu

jez
odtokový kanál
turbínový domek

Popis cesty vody ke mlýnu

Hlavní pohon zajišťovala řeka Ohře, od roku 1587 však byl zabezpečen i pro případ povodně - v přístavku na jižní straně měl jedno zvláštní složení, poháněné vodou z Dybeřského potoka, která byla vedena umělým korytem od páteckých luk do panské zahrady a odtud do rybníčka pod zámkem, z rybníčka po korytech jednak na pilu a šrotovník a dále na ono zvláštní složení

Vodní motory

Typturbína Kaplanova

StavDochovaný

PopisMaximální hrubý spád 2,8 m umožňoval využít tuto lokalitu mlýna energeticky. V prostoru mlýna byla vybudována kašna s Francisovou turbínou. Pevný jez a krátký náhon byl využíván k provozu malé vodní elektrárny až do roku 1957, hlavně pro potřeby mlýna.
Úmyslem vybudovat na tomto místě moderní příjezovou malou vodní elektrárnu se začala zabývat společnost MVE Pátek s.r.o. s jednateli: Procházka, Šebek, Křivánek.
Ze stávající stavby se nedalo nic využít. Byla vybrána ekonomicky nejvýhodnější varianta a zpracován energetický audit a vyhlášeno výběrové řízení, ve kterém zvítězila firma Mavel a.s. Benešov u Prahy. Po dalších nezbytných formalitách byla zahájena stavba ke konci roku 2000. Zkušební provoz byl zahájen v roce 2002.
Elektrárna má 2 Kaplanovy turbíny, které pracují při čistém spádu 2,3 m. Výtok vody z turbín je přímo do podjezí.
Veškeré zařízení je plně automatizováno včetně sklápění jezové konstrukce a čištění česel. Maximální dosažitelný výkon je 446 kW. Byl zde vybudován i rybí přechod.

Typturbína Kaplanova

StavDochovaný

Typturbína Francisova

StavNezjištěn

Výrobce

Popis1930: 1 turbína Francis, hltnost 4,5 m3/s, spád 1,4 m, výkon 63 HP

Typvodní kolo na spodní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Popis1410-1710 měl 7 kol, později jen 4
1841: 3 kola