Kdyby pytle měly ústa, nebylo by jim dovoleno mluvit,
protože by jim je mlynář zacpal moukou,
aby nemohly vyzradit tajemství mlýna.
(ruské přísloví)

Spálený, Shořelý, Černý mlýn, Spáleník

Spálený, Shořelý, Černý mlýn, Spáleník
26/5
302
Praha - Suchdol
165 00
Hlavní město Praha
Suchdol
50° 8' 48.1'', 14° 23' 2.0''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn byl postaven koncem 18. století, ale záhy vyhořel. Po obnovení začátkem 19. století opět vyhořel. V polovině 19. století v něm byla zřízena továrna na mýdlo a svíčky, dále pekárna, pražírna ječmene. Nyní slouží jako obytný dům, budova někdejší továrny chátrá.
Samota
Únětický potok
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn sloužil svému původnímu účelu jen krátce. Postavil ho v letech 1786-87 suchdolský hostinský z hospody U Urbanů Jan Burda.  Využil patentu z roku 1783, rušícího povinné mletí v stanovených panských mlýnech a zavádějícího volnou konkurenci.

L.P. 1784 předložil Jan Burda, šenkýř a držitel panské hopspody poníženou žádost JMC Josefu II. žádaje, aby v Suchdole na potoce pod Dolejším mlýnem pro sebe a cizí lidi včas potřeby, ale také pro hlavní město pražské a Kopist neb Theresienstadt mohl mleti.

1785 zakoupil od emauzského kláštera pozemky za 1000 zl. (velkou zahradu, 3 stavební místa a 4 kusy polí a luk o výměře 1 ha). Klášter pozemky prodal pod podmínkou, že nebude místní rolníky nutit, aby u něho mleli, tudíž nebude konkurovat dosavadním dvěma suchdolským mlýnům.

Jelikož komise přísežných mlynářů neměla námitek, vydal krajský úřad 1786 povolení. 1786 zahájil jen se se svým synem a sousedskou výpomocí stavbu. 1787 ještě nedostavěný uveden do provozu.

Mlýn byl v provozu pouze několik měsíců, když z neznámých důvodů vyhořel a začalo se mu říkat Shořelý (později Spálený) mlýn.  Hostinský Burda zůstal bez prostředků a místo opustil.

1811 Jan Burda zemřel, spáleniště zdědila dcera Anna, po dohodě s bratrem Václavem, který převzal hospodu, se rozhodla mlýn znovu vystavět.

1813 Nový mlýn - Spáleník zprovozněn, emauzskému klášteru odvádí 80 zl. roční činže, laudemium v případě prodeje činí 4% ceny.

1815 Anna Burdová prodala mlýn za 895 zl. Anně Králové.

Mlýn neprosperoval a stal se předmětem spekulace, do r. 1849 se zde vystřídalo 13 majitelů.

Prodeje 1817, 1818, 1825, 1829, 1831, 1835, 1837 ad., označován jako Černý nebo Shořelý

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

1849 zakoupil Jan Romanský, mlynář z Prahy.

1852 prodal za 4600 zl. roztockému sedlákovi Čáslavskému, který mlýn pronajímal.

1862 nájemce Karel Grilo, téhož roku mlýn zakoupil

1872 K. Grilo získal povolení, aby zde mohl zřídit výrobu mýdla a svíček z kostí, za což měl na své náklady rozšířit obecní cestu v údolí.

1878 mydlárna uvedena do provozu, znečišťovala potok, využívaný v Roztokách jako zdroj vody, a zamořovala okolí nepříjemným zápachem.

Mydlárnu zakoupil továrník Fischl z Vídně, Grilo zde zůstal jako její ředitel.

V roce 1880 pak za podezřelých okolností znovu vyhořel. Hašení vedl starosta obce Antonín Fuks, čerstvé spáleniště si přišel naskicovat Mikoláš Aleš.

Obnova továrny nebyla povolena, mlýn zůstal v provozu.

1898-1914 výletní restaurace s možností přespání, vystřídalo se zde 9 nájemců

Usedlost koupil od Fischlů mlynář Možný, komín továrny využil pro zřízení pekárny. Stárek Václav Rubeš.

V roce 1904 pak vyhořel potřetí, tentokrát po úderu blesku. Mlýn nebyl obnoven, pekárna zrušena.

1907 spáleniště zakoupil pražský podnikatel Vanda a s MUDr. Procházkou zde vybudovali dětské plicní sanatorium.

1909 sanatorium zaniklo, objekt zakoupil majitel Trojanova mlýna Jan Dvořák a přeměnil jej na hotel.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • Zánik mlynářské živnosti

1918 hotel zakoupil Josef Kopřiva, hostinský a řezník.

Od Kopřivy zakoupil Vratislav Černý, hotel a hostinec zrušil a obě stavení upravil na byty.

Po první světové válce (v roce 1919) v něm byla zřízena pražírna ječmene.

1948 vdova po V. Černém odkázala objekt svému bratru Kopeckému.

1949 od Kopeckého koupil Jan Jindra

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Burda
  • Král
  • Romanský
  • Čáslavský
  • Grilo
  • Možný

Historie mlýna také obsahuje:

1787-1811 - Jan  Burda

1811-1815 Anna Burdová

1815 Anna Králová

1815-1849 13 majitelů

1849 Jan Romanský

Čáslavský

1862 Karel Grilo

Fuschl

-1904 Možný

1907-1909 Vanda

1909-1918 Jan Dvořák

1918- Josef Kopřiva

-1948 Vratislav Černý

1948-1949 Kopecký

1949 Jan Jindra

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    12 2010
      průmyslový areál
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • raná moderna do roku 1920
      zděná
      jednopatrový
      Obytná budova je jednopatrová, budova bývalé továrny je dvoupatrová.\n

      1849 přestavěn na továrnu na mýdlo a svíčky

      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy)
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
        • zcela bez technologie aj.
        Žádná položka není vyplněna
        s 1 složením
        Zaniklý
        • pekárna
        • jiné
        1878-1880 továrna na mýdlo a svíčky
        1880-1904 pekárna
        • náhon
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popiso 1 kole
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popiso 1 kole
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        AutorInternet
        NázevRoztoky - čtyři staré mlýny
        Rok vydání0
        Místo vydání
        Další upřesnění
        Odkazhttp://www.roztoky.cz/ctyri-mlyny
        Datum citace internetového zdroje10.11.2012
        AutorInternet
        NázevRoztoky - čtyři staré mlýny
        Rok vydání0
        Místo vydání
        Další upřesnění
        Odkazhttp://www.roztoky.cz/ctyri-mlyny
        Datum citace internetového zdroje10.11.2012
        Autorkol.
        NázevTechnické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - III. díl P - S
        Rok vydání2003
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnís. 286-287
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorPetr Jirásek
        NázevMlýny na Únětickém potoce
        Rok vydání2009
        Místo vydáníTuchoměřice
        Další upřesněnís. 68-70
        AutorJosef Klempera
        NázevVodní mlýny v Čechách III.
        Rok vydání2001
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnís. 216-217
        AutorIrena Veverková
        NázevCo zůstalo z vodních mlýnů 2
        Rok vydání2014
        Místo vydáníSlaný
        Další upřesněnís. 29

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Ostatní

        Vytvořeno

        26.9.2012 20:47 uživatelem Helena Špůrová

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 1.9.2017 15:07
        doxa (Jan Škoda) 16.4.2025 21:56