Porčův mlýn

První zmínka o Porčově mlýně je při dělení majetku po Benešovi Černohorském z Boskovic mezi syny Dobeše, Jana, Tasa a Jaroslava v roce 1526. Ve spisech se zmiňuje rybník v Býkovicích.

Listinou vydanou v Černé Hoře 10. dubna 1526 nejstarší Dobeš přenechal svému bratrovi a budoucímu olomouckému biskupovi Tasovi mimo jiné polovinu vsi Býkovic s tvrzí, dvorem a rybníkem „u Bejkovic“.

Druhou polovinu vsi „s půl dvorem“ obdržel dne 11. dubna téhož roku Jaroslav. V případě rybníka „u Bejkovic“ se s jistou mírou pravděpodobnosti mohlo jednat o zaniklý rybník na říčce Býkovce v sousedství mlýna čp. 25, jehož hráz je při silnici do Dlouhé Lhoty v terénu patrná dodnes. Autor dějin Černé Hory z roku 1926, Josef Pilnářek, zaznamenal, že známý renezanční kavalír Jan Šembera Černohorský z Boskovic v roce 1580 získal v Sulkově a v Dlouhé Lhotě v sousedství Býkovic usedlosti a mlýn, přináležející k bořitovské faře.

Nemůžeme však potvrdit ani vyloučit, že se jednalo o dochovaný mlýn v Býkovicích, který by tak původně patřil bořitovskému kostelu.

1830 Antonín Porč

1939 nájemce Oldřich Zapletal (RR)