Kostel, hospoda a mlýn
jsou vždy pro všechny otevřeny.
(estonské přísloví)

Kopaninský, Kopanský, Štěpánkův mlýn

Kopaninský, Kopanský, Štěpánkův mlýn
42
Ke Statenicům
Tuchoměřice
252 67
Praha-západ
Tuchoměřice
50° 8' 11.7'', 14° 18' 38.4''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Kopaninský mlýn stojí u silnice mezi obcemi Tuchoměřice a Statenice pod soutokem Kopaninského s Únětickým potokem. Současný majitel mlýn přistavuje a přestavuje.
Nad mlýnem je rybník.
Samota
Únětický potok
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Již okolo r. 1650 se připomíná Petr Otta, mlynář na Kopanském mlýně.

1667 rybník nad mlýnem Kopanským

ve mlýně se mlelo deputátní obilí pro panský dvůr na Přední Kopanině

Asi roku 1775 byl v tomto mlýně hospodářem Jakub Charvát, jenž je v letech 1780 - 1784 v matrice zapsán jako mlynář z Kopanského mlýna.

V Kopanském mlýně se 7. 12. 1824 narodil František Slavomír Štěpánek. Budoucí spisovatel a básník český studoval na malostranském gymnasiu a na učitelském ústavu "Budeč" v Praze. Pracoval jako soukromý vychovatel a pomocník při školách na venkově i v Praze do r. 1866. Potom se uchýlil do Zlonic, kde byl 12 let jako účetní ve mlýně svého bratra a od r. 1878 žil ve svém rodišti - Kopanském mlýně - a věnoval se spisovatelské činnosti. Zemřel 8. 10. 1899. Psával do Lumíra "Pověsti z okolí pražského", do Mlynáře "Povídky zeleného potoka". Přeložil též několik románů historických od Louisy Miilbuchové a jiných. Psával pod pseudonymem Lilie Milada. Podrobnější rozbor života a díla tohoto spisovatele najdeme v brožuře "Statenice a Černý Vůl" z roku 1999 od Ing. V. Kinského, str. 104.

1840 Václav Štěpánek

 

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1865 mlýn Václava Štěpánka o 2 českých složeních

Ze Statenic. Dne 30. června strhla se u nás mračna. Mlýn p. V. Štěpánka byl v tom nejhůř. Obyvatelé sotva životem vyvázli. Mlynář vida spoustu deště, uzavřel vrata a pospíšil vytáhnouti stavidla;  avšak již nemohl zpět, voda se valila seskal přes prolomenou hráz do dveří u mlýna, přes podlahu po schodech dolů do světnice. Odkud manželka dítko šestileté na zádech v proudu po schodech vynesla. Ve mlýně byla spousta vody a bahno, zdi jsou podmočeny struha a zahrady, pole a luka pískem štěrkem zanešena.

Posel z Prahy, datum vydání výtisku:  14.7.1875, číslo výtisku:  165

1.5.1884 žádost  Václava Štěpánka o zbourání velkého a chatrného mlýnské stavení a postavení nového, 8.6.1884 se dostavila komise se starostou Tuchoměřic Františkem Čermákem a po prohlídce straveniště stavbu povolila

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

mlynář načerno vypomáhal moukou sousedům

1921 na panské louce za Kopanským mlýnem vybudoval dramatický kroužek Sokola přírodní divadlo

V roce 1930 byl majitelem mlýna Josef Štěpánek.

1933 u mlýna pekárna

ještě 1960 se v mlýně nacházela velká Štěpánkova knihovna i se starými tisky, dnes je nezvěstná

ve mlýně mísírna krmiv

1984 od dědičky p. Štěpánka koupil p. Hůla s manželkou

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Otta
  • Charvát
  • Štěpánek

Historie mlýna také obsahuje:

1650 Petr Otta

1775 Jakub Charvát

1840 Václav Štěpánek

1870 - Václav Štěpánek (RR)

1930 - Josef Štěpánek

1939 - Josef Štěpánek (RR)


Zobrazit více

Ve farní kronice z let 1914-1915 Jakub Bittner píše: Na cestě do Kopaniny potkávám 10-15 žen s nůšemi, které chodí do mlýnů v Kněžívce a Tuchoměřicích pro mouku. Mlynář nechával jedné osobě 5-10 kg mouky. Ano, mlynáři bývali lidé dobrého srdce a za první světové války, kdy byl hlad, lidem pomáhali. Za 2. světové války to bylo poněkud jinak. Mlynáři a sedláci si nechávali za potraviny velmi dobře zaplatit. Ba většinou ani přeplácení penězi neúčinkovalo (říkali, že jich mají dost) a obzvláště od "Pražáků" chtěli zlato a cennosti.

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    12 2014
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům samostatné budovy
      • klasicismus do roku 1850
      • raná moderna do roku 1920
      • moderní 1920 – 1945
      • 1945 – současnost
      zděná
      jednopatrový
      Současná budova pochází z roku 1884.
      Některé přistavované budovy jsou přízemní.
      Opravený původní klasicistní štít s malými okénky
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • okno
        • zcela bez technologie aj.
        Žádná položka není vyplněna
        1865: 2 složení
        Zaniklý
        • pila
        • pekárna
        pila fungovala především na jaře, když bylo málo mletí a dost vody
        1933 pekárna
        • rybník
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        PopisV roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 0,104 m3/s, spád 3,9m, výkon 4,5 HP.
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        PopisV roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 0,104 m3/s, spád 3,9m, výkon 4,5 HP.
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam vodních děl republiky Československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněníPraha , str. 37
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam vodních děl republiky Československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněníPraha , str. 37
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        Autor
        Název
        Rok vydání0
        Místo vydání
        Další upřesnění
        Odkazhttps://www.geocaching.com/geocache/GC45H4G_ve-slepejich-mlynarskeho-krajanka-8?guid=959a11cd-38e6-4461-a3e0-305dc5363423
        Datum citace internetového zdroje9.11.2016
        AutorPetr Jirásek
        NázevMlýny na Únětickém potoce
        Rok vydání2009
        Místo vydáníTuchoměřice
        Další upřesněnís. 39-40
        AutorJosef Klempera
        NázevVodní mlýny v Čechách III.
        Rok vydání2001
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnís. 207

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - vodní dílo

        Ostatní

        Vytvořeno

        26.9.2012 21:30 uživatelem Helena Špůrová

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 7.10.2017 18:00
        Radomír Roup (Radomír Roup) 22.6.2018 15:54
        doxa (Jan Škoda) 1.1.2025 22:11