Historie
Obecná historie:
Papírnu na Černovickém potoce založil Josef Entlicher roku 1794, s produkcí 120 balíků kancelářského papíru k roku 1796 patřila na Táborsku k větším manufakturám. Vyráběla z hadrů, Entlicherově rodině patřila do roku 1851, kdy pro špatné hospodaření zanikla. Po roce 1884 získala objekt Antonie Pěnková provdaná za Františka Kuberu. Obilní mlýn byl od roku 1895 postupně modernizován a provozován rodinou Kuberovou až do roku 1954, kdy po znárodnění skončil. Roku 1991 restituenti uvedli do provozu malou vodní elektrárnu s Francisovou turbínou o výkonu 5 kW, která nahradila vodní kolo. O dva roky později zprovoznili i mlýn (roku 2009 skončil), z původní papírny se dochoval pouze vodní náhon a část hospodářských budov.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
1930 František Kubera, mlýn a pila
Okresní úřad v Táboře /oddělení vyživovací a cenové/ (pep)
Č.j.27429/vyživ/1941 V Táboře 22. prosince 1941
Všem obecním úřadům a mlýnům.
Věc: Námezdní mletí ve mlýnech – konečná úprava
Číslo rejstříku: 1284
Jméno majitele mlýna a bydliště: Kubera František, Vlčeves 37, p.Černovice u Tábora
Přidělení politických obcí: Vlčeves, Mlýny, Chrbonín, z pol.okresu Pelhřimov Křeč a Střítež
Den příjmu obilí a výdeje výrobků: pondělí/čtvrtek
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1829 - Endlicher Jozef (RŠ)
1930-1939 - František Kubera (RR)
Mlýn Papírna koupil v roce 1880 Jakub Pěnka z Černovic od mlynáře Entlichera. Již v té době se nazýval Papírna. Jakub nebyl mlynář, byl městským tajemníkem v Černovicích a snažil se podnikat v různých oborech. V roce 1900 uvedený mlýn prodal svoji neteři Antonii. Antonie byla dcerou jeho bratra Jana a v květnu 1900 se provdala za Františka Kuberu mlynáře. Jakub v roce 1900 odešel do Rakouska a vrátil se v roce 1923 . Zemřel u své neteře na Papírně 25.4.1923. Na Jakuba jsou do dnešních dnů dvě "relikvie" na mlýně, které ho připomínaj. Mlýn pan Kubera po roce 1989 uvedl do perfektního stavu. (Mojmír Pěnka)
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
