Kdokoli by ale svedl jednoho z těchto maličkých, kteří ve mne věří, bylo by pro něj lepší, kdyby mu na krk pověsili veliký mlýnský kámen a utopili ho v mořské hlubině.
(Mt 18, 6)

Čermákův mlýn; Stampf Mühle

Čermákův mlýn; Stampf Mühle
17
Číměř
675 01
Třebíč
Číměř nad Jihlavou
49° 12' 2.8'', 16° 0' 22.0''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýnice je zbouraná (na Stabilním katastru stála původně západněji).
Stávající objekt je bývalá obytná budova mlýna.
Č. p. mlýna bylo 17.
Jihlava
nepřístupný

Obecná historie:

Čermákův mlýn. Ve Vlastivědě moravské se můžeme dočíst, že roku 1366 opat Matěj zažaloval Mikuláše Provázka z Okrašovic za to, že mlýn pod Číměří držel i přesto, že patřil třebíčskému klášteru. Roku 1558 měl dvě kola na mlecí složení a jedno kolo pro pohon stoupy k výrobě krup. Majitel Pavel Ambrožů z něho dával vrchnosti 40 měřic režné nepytlované mouky. Ze zápisu není jasné, zda šlo o mlýn Čermákův nebo Jiráskův
První mlynář z rodu Čermáků byl na číměřském mlýně od počátku 19. století, po něm převzal řemeslo Josef (*1821), později Karel (*1878) a posledním mlynářem byl Jaroslav Čermák. Čermákův mlýn byl poháněn vodním kolem, měl mlecí válcové stolice na mletí žita, šrotovník a krupník zvaný holendr. Ten se skládal z mohutného mlýnského kamene, který se točil ve svislé poloze. Obvod lubu tvořil plech zdrsnělý prosekáním a uchycený na bočních kruzích, které byly zhotoveny ze dřeva a lemovány kovovou obručí se šikmými zoubky. Do zoubků se opírala ráčna, která svým pohybem postrkovala lub od vačky na hřídeli. Lub se 4,5 krát za minutu otáčel proti směru otáčení kamene, jehož obvodová rychlost byla 16 metrů za minutu. V 19. století bylo ve mlýně také zařízení na tlačení lněného oleje. Roku 1922 bylo přistaveno obytné stavení a starý dům celý předělán na mlýnici. Mlýn přestal sloužit svému účelu v roce 1941. Jako neklamné svědectví po bývalém mlýně zůstal jez na řece Jihlavce, pod nímž začíná vodní nádrž Dalešice. Mlýn byl zbořen při stavbě Dalešické přehrady v roce 1970.
(Budišovský zpravodaj, J. Mikulášek)


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1366 opat Matěj zažaloval Mikuláše Provázka z Okrašovic za to, že mlýn pod Číměří držel i přesto, že patřil třebíčskému klášteru.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1558 měl dvě kola na mlecí složení a jedno kolo pro pohon stoupy k výrobě krup. Majitel Pavel Ambrožů z něho dával vrchnosti 40 měřic režné nepytlované mouky. Ze zápisu není jasné, zda šlo o mlýn Čermákův nebo Jiráskův

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Původně se jednalo pouze o stoupu (Stumpfmühle) - mohlo by to souviset s objektem na protějším břehu, který je na mapách nazýván Prachovna (jednalo se tak možná o stoupu na drcení příměsí střelného prachu). Později byla vodní energie využita na pohon obilného mlýna. (RŠ)

První mlynář z rodu Čermáků byl na číměřském mlýně od počátku 19. století, po něm převzal řemeslo Josef (*1821), později Karel (*1878) a posledním mlynářem byl Jaroslav Čermák.

Roku 1922 bylo přistaveno obytné stavení a starý dům celý předělán na mlýnici.

1930 Viktorie Čermáková, mlýn, pila a dynamo

V r. 1941 mlýn ukočil činnost.

V r. 1972 byla mlýnice zbourána v souvislosti s budováním Dalešické přehrady.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Čermák

Historie mlýna také obsahuje:

První mlynář z rodu Čermáků byl na číměřském mlýně od počátku 19. století, po něm převzal řemeslo Josef (*1821), později Karel (*1878) a posledním mlynářem byl Jaroslav Čermák.

V r. 1930 a 1939 vlastnila mlýn a dynamo Viktorie Čermáková.

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    05 2012
      venkovský
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
        1922 bylo přistaveno obytné stavení a starý dům celý předělán na mlýnici.
              Čermákův mlýn byl poháněn vodním kolem, měl mlecí válcové stolice na mletí žita, šrotovník a krupník zvaný holendr. Ten se skládal z mohutného mlýnského kamene, který se točil ve svislé poloze. Obvod lubu tvořil plech zdrsnělý prosekáním a uchycený na bočních kruzích, které byly zhotoveny ze dřeva a lemovány kovovou obručí se šikmými zoubky. Do zoubků se opírala ráčna, která svým pohybem postrkovala lub od vačky na hřídeli. Lub se 4,5 krát za minutu otáčel proti směru otáčení kamene, jehož obvodová rychlost byla 16 metrů za minutu.
              Zdroj: Budišovský zpravodaj, J. Mikulášek
              Žádná položka není vyplněna
              Zaniklý
              • stoupa
              • výroba elektrické energie
              • olejna
              V 19. století bylo ve mlýně také zařízení na tlačení lněného oleje.
              1930 mlýn a dynamo
              • jez
              • náhon
              Typvodní kolo na spodní vodu
              StavZaniklý
              Popis1558 měl dvě kola na mlecí složení a jedno kolo pro pohon stoupy k výrobě krup.
              V r. 1930 zde bylo 1 kolo na spodní vodu, průtok 1,1 m3/s, spád 1,4 m, výkon 6 k.
              Typvodní kolo na spodní vodu
              StavZaniklý
              Popis1558 měl dvě kola na mlecí složení a jedno kolo pro pohon stoupy k výrobě krup.
              V r. 1930 zde bylo 1 kolo na spodní vodu, průtok 1,1 m3/s, spád 1,4 m, výkon 6 k.
              Typdynamo
              StavZaniklý
              Popis
              Typdynamo
              StavZaniklý
              Popis
              Historické technologické prvky
              AutorMinisterstvo financí
              NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
              Rok vydání1932
              Místo vydání
              Další upřesněníDíl 14 Jihlava, str. 28
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje
              AutorMinisterstvo financí
              NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
              Rok vydání1932
              Místo vydání
              Další upřesněníDíl 14 Jihlava, str. 28
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje

              Žádná položka není vyplněna

              Historické mapy

              Současné fotografie - vodní dílo

              Vytvořeno

              18.1.2016 11:27 uživatelem Radomír Roup

              Majitel nemovitosti

              Není vyplněn

              Spoluautoři

              Uživatel Poslední změna
              Rudolf (Rudolf Šimek) 19.1.2016 18:52
              doxa (Jan Škoda) 2.10.2022 23:17