Historie
Obecná historie:
Koněšínský mlýn, (Mollův). První písemná zmínka o něm je roku 1568, kdy na něm byl mlynářem Blažek Machova, který toho roku umřel. Vdova po něm si potom vzala Petrmana Brychtu, ten zemřel roku 1607, kdy v sirotčích registrech se objevil tento zápis: "Sirotci nebožtíka Petrmana Brychty (od Brikcius) mají na mlejně Jana Kavalca, jemuž byl mlýn prodán od šlechty za 600 zlatých a sirotkům měl potom doplatit ještě 464 zlatých." Koněšínský mlýn přešel později na vrchnost, neboť roku 1687 se uvádí mezi mlýny panskými. V roce 1747 koupil tento mlýn o třech složeních mlynář Martin Pružina od hraběte Jana z Kufštejna. Činže byla 150 zlatých, jeden vepř byl placen 24 zlatými, vodné činilo 12 zlatých, z pole byl poplatek 4 zlaté a za robotu 5 zlatých. Roku 1773 vyměnil Koněšínský mlýn Martin Pružina s Františkem Kabrdou za mlýn v Popůvkách. Kabrda mlýn prodal za 3 roky Františku Pirochtovi z Tišnova za 600 zlatých. Po Františku Pirochtovi převzal mlýn jeho syn Jiří, který v roce 1801 postavil při mlýně pilu. Po roce 1831 je na mlýně Koněšínském Jan Marek a po něm jeho syn Rajmand, ten vyměnil mlýn s Janem a Karolinou Chadimovými. Od nich jej koupil Bedřich Porupka za 2200 zlatých. Roku 1875 koupili mlýn manželé František a Františkovi za 2400 zlatých. Vdova Františka pustila mlýn opět manželům Chadimovým, ti pak prodali mlýn Anně a Karlu Mollovým z Třebíče. Roku 1933 Koněšínský mlýn převzal Petr Moll, v roce 1941 po jeho smrti Františka Mollová a krátce na to jejich syn Vladimír. Mlýn a pila byly zastaveny v padesátých letech. Vladimír Moll byl posledním mlynářem na Koněšínském mlýně, zemřel v roce 2000. Podle jeho vyprávění býval mlýn poháněn do roku 1912 třemi vodními koly na horní vody 4 m vysokými a 60 cm širokými. Roku 1912 byla zakoupena Francisova turbína, později roku 1919 pořízena loupačka, šrotovník byl kamenný pozůstatek mlýnského složení. Před rokem 1925 vybavení mlýna představovalo mlýnské kamenné složení, potom je nahradily dvě válcové stolice na mletí žita, jedna stolice na mletí pšenice (s porcelánovými válci) a jedna stolice kombinovaná se čtyřmi válci, tzv. dvojsložení. Při mlýně bývala také zastaralá jednolistová pila. Koněšínský (Mollův) mlýn byl zbořen před napouštěním Dalešické přehrady v roce 1970
(Budišovský zpravodaj, J. Mikulášek)
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
První písemná zmínka o něm je roku 1568, kdy na něm byl mlynářem Blažek Machova, který toho roku umřel. Vdova po něm si potom vzala Petrmana Brychtu, ten zemřel roku 1607, kdy v sirotčích registrech se objevil tento zápis: "Sirotci nebožtíka Petrmana Brychty (od Brikcius) mají na mlejně Jana Kavalca, jemuž byl mlýn prodán od šlechty za 600 zlatých a sirotkům měl potom doplatit ještě 464 zlatých."
Koněšínský mlýn přešel později na vrchnost, neboť roku 1687 se uvádí mezi mlýny panskými.
18. března 1688 narození Josefa, syna Pavla Habřiny a Maryany ,,ze mlejna Maňkova". Není jasné, zda je to tento mlýn, ale ve farnosti se nachází. Odkaz na Actapublica zde: https://www.mza.cz/actapublica/matrika/detail/6540?image=216000010-000253-003376-000000-010716-000000-00-B04992-00700.jp2
2.2.1712 se žení K 2. únoru 1712 se uvádí Pavel Habřina mlynář pod Koněšínem, kdy žení svého syna Josefa s Marií Evou dcerou Henricha Slavíka. Odkaz na Actapublica zde: https://www.mza.cz/actapublica/matrika/detail/6597?image=216000010-000253-003376-000000-010731-000000-00-B01635-00390.jp2
V roce 1747 koupil tento mlýn o třech složeních mlynář Martin Pružina od hraběte Jana z Kufštejna. Činže byla 150 zlatých, jeden vepř byl placen 24 zlatými, vodné činilo 12 zlatých, z pole byl poplatek 4 zlaté a za robotu 5 zlatých. Roku 1773 vyměnil Koněšínský mlýn Martin Pružina s Františkem Kabrdou za mlýn v Popůvkách. Kabrda mlýn prodal za 3 roky Františku Pirochtovi z Tišnova za 600 zlatých. Po Františku Pirochtovi převzal mlýn jeho syn Jiří, který v roce 1801 postavil při mlýně pilu. Po roce 1831 je na mlýně Koněšínském Jan Marek a po něm jeho syn Rajmand, ten vyměnil mlýn s Janem a Karolinou Chadimovými. Od nich jej koupil Bedřich Porupka za 2200 zlatých.
Manželé Karel a Anna Mollovi koupili mlýn v roce 1886 od manželů Pekárkových. Od té doby až po rok 1977 byli majiteli mlýnu Mollovi.
Roku 1919 byla pořízena loupačka, šrotovník byl kamenný pozůstatek mlýnského složení.
Roku 1933 Koněšínský mlýn převzal Petr Moll, v roce 1941 po jeho smrti Františka Mollová a krátce na to jejich syn Vladimír.
Před rokem 1925 vybavení mlýna představovalo mlýnské kamenné složení, potom je nahradily dvě válcové stolice na mletí žita, jedna stolice na mletí pšenice (s porcelánovými válci) a jedna stolice kombinovaná se čtyřmi válci, tzv. dvojsložení. Při mlýně bývala také zastaralá jednolistová pila.
1941 Františka Mollová a krátce na to jejich syn Vladimír
Mlýn a pila byly zastaveny v padesátých letech. Vladimír Moll byl posledním mlynářem na Koněšínském mlýně, zemřel v roce 2000.
Mlýn byl rozbořen na jaře v roce 1977, v tutéž dobu se začala napouštět přehrada.
Zdroj: Budišovský zpravodaj, J. Mikulášek
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Blažek
- Brychta
- Kavalec
- Pružina
- Kabrda
- Pirochta
- Marek
- Chadima
- Porupka
- Pekárek
- Moll
- Habřina
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
