Mlynářka má zamoučené ruce.
(slezské přísloví)

Liblínský, Kozojedský, Šejnovský, Rybův mlýn

Liblínský, Kozojedský, Šejnovský, Rybův mlýn
40, 59
Liblín
331 41
Rokycany
Liblín
49° 55' 19.7'', 13° 33' 10.2''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Liblínský mlýn. Mlýn leží na rozhraní katastru dvou obcí, obytná část patří do Kozojed a mlýnice s pozemky k Liblínu.
Berounka
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Podle písemných pramenů mlýn postavil na podzim roku 1556 Jan Vojtěch z Valdštejna, hlínu přitom bral u městečka Kozojed, za což ho Kateřina ze Solopysk pohnala z pychu 10 kop.

1568 při dělení otcovských dědin zůstal mlýn ve společném držení Jana Kryštofa, Jana Šebestiána  a Jana Vojtěcha z Valdštejna, z něho platy od mlynáře rovným dílem bráti měli, mlýn společně opravovat a vepře na rovný díl kupovat. Bude-li mlýn z měřičného najat, dají společně truhlu udělat, aby jeden bez druhého do ní nemohl. Vejmelné vysype mynář do této truhly a páni se oň rozdělí.

Když Jeroným Hrobčický na Březině o sv. Václavu roku 1577 pro velikou vodu s 30 vozy dříví u Šejnovského mklýna pod Liblínem zastaviti musel, pobrali mu lidé z Bujesil všechno dříví.

V roce 1580 bylo jeho dědictví Jana Vojtěcha z Valdštejna rozděleno mezi jeho tři syny, mlýn byl tehdy již uváděný jako Šejnovský.
Později zřejmě mlýn přešel do majetku rodu Myšků. Když se roku 1586 dělili o majetek, obdržel Václav Myška mimo jiné i Šejnovský mlýn. Ten potom pronajímal za 80 strychů žita a čtyři vykrmené vepře.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

V první polovině 17. století se na Liblíně připomíná Petr Jiří z Příchovic. Po jeho smrti roku 1637 zabrala česká komora statky Strýčkov, Liblín a Žíkov a prodala je. V trhové smlouvě z roku 1639 je kromě jiného uveden i „kus řeky Mže a na ní vystavěný mlýn od kamene na tři kola pod šindel, z něho jde nájem 60 strychů žita a dva vepři. Rybář dává z řeky 8 kop“.
Za třicetileté války byl Liblín a okolní vsi vypáleny a s nimi pravděpodobně lehl popelem i Kozojedský mlýn.

Roku 1654 na mlýně Jakub Procházka: https://www.portafontium.eu/iipimage/30064236/kralovice-01_0240-n?x=296&y=57&w=1024&h=333

Když koupil liblínské panství Jan Kryštof ze Štampachu, nechal roku 1700 pode dvorem postavit na své náklady 25 chalup, liblínský mlynář platil 50 zlatých, 20 strychů žita a 20 strychů ječmene.

1842 bylo veliké sucho, od března do 18. srpna ani nekáplo, všechny mlýny v okolí zůstaly na suchu a musely zasatvit mletí, mleči nuceni dojíždět až sem, za semletí 1 korce se platilo 30 kr. konv. m., muselo se  platit i za 1 mírku obilí a čekalo se mnohdy až 3 týdny, neboť mlýn mlel jen na jedno složení nanejvýš 6 - 8 hodin denně.

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Kolem roku 1850 na Kozojedském mlýně hospodařil mlynář František Brodský se svou manželkou Theodorou, rozenou Leitnerovou až do roku 1862, kdy iodešel do Všehrd, kde si se svým tchánem postavili na Všehrdském potoce mlýn.

1872 poškodila objekt velká voda - byl do poloviny zbořen a kamením silně zanesen, posléze však opraven.
Roku 1885 se na Kozojedském mlýně připomíná mlynář Jan Hornof a po něm tu mlynařil Václav Ryba. V té době se u mlýna uvádí pevný přepadový jez šikmo přes řeku Berounku, dlouhý 125,80 m a v části bližší ke mlýnu lomený. Vodní kola na spodní vodu zřízená, která jsou tři. Žlaby, jakož i stavidla, jsou také tři. Ve žlabu prvním nejblíže k mlýnu jsou dvě, ve žlabu druhém je jedno vodní kolo zavěšeno.“

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1930 Václav Ryba, mlýn a elektrárna

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

V roce 1939 byl majitelem objektu mlynář Václav Ryba. V té době se již k pohonu mlýnského kola na spodní vodu používala voda z řeky a Francisova turbína. Kozojedský mlýn, tehdy již zvaný Rybův, měl největší vodní kolo na spodní vodu ze všech mlýnů v okolí (6 m s lopatkami). Uvádí se, že na ose kola byla síla asi 50 HP a převodem se tak získávala síla asi 30 HP.

1942-43 krutá zima, mlýn zamrzl

poslední mlynář Václav Ryba nebyl vyučeným mlynářem, mlýn vedl stárek Sinkule

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

V roce 1950 byl Rybův mlýn zařazen pod Západočeské mlýny v Plzni a jeho činnost byla řízena ze mlýna v Čisté. Sinkule působil nadále jako vedoucí, Václav Ryba zde byl zaměstnanec. Mlýn tak zůstal v provozu až do roku 1963-64.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

1990 v restituci navrácen Rybovým dědicům.

Dnes objekt Rybova mlýna slouží jen rekreaci.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Zaloudek
  • Procházka
  • Brodský
  • John
  • Hornof
  • Ryba

Historie mlýna také obsahuje:

Havel Zaloudek - 1651
1839 - John Václav
František Brodský 1850 - 1862
Jan Hornof 1885
Václav Ryba 1930 - ? 1950
Západočeské mlýny Plzeň 1950 - 1964

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
        zděná
              Žádná položka není vyplněna
              Nezjištěn
              • výroba elektrické energie
              1930 mlýn a elektrárna
              • jez
              1885 pevný přepadový jez šikmo přes řeku Berounku, dlouhý 125,80 m a v části bližší ke mlýnu lomený. Vodní kola na spodní vodu zřízená, která jsou tři. Žlaby, jakož i stavidla, jsou také tři. Ve žlabu prvním nejblíže k mlýnu jsou dvě, ve žlabu druhém je jedno vodní kolo zavěšeno.“
              Typvodní kolo na spodní vodu
              StavZaniklý
              Výrobce
              Popis1637: 3 kola
              1930: 2 kola na spodní vodu
              1) hltnost 3,296 m3/s, spád 1,5 m, výkon 29,5 HP
              2) hltnost 0,56 m3/s, spád 1,5 m, výkon 3,3 HP
              1939 kolo a turbína, mlýn měl největší vodní kolo na spodní vodu ze všech mlýnů v okolí (6 m s lopatkami). Uvádí se, že na ose kola byla síla asi 50 HP a převodem se tak získávala síla asi 30 HP.
              Typvodní kolo na spodní vodu
              StavZaniklý
              Výrobce
              Popis1637: 3 kola
              1930: 2 kola na spodní vodu
              1) hltnost 3,296 m3/s, spád 1,5 m, výkon 29,5 HP
              2) hltnost 0,56 m3/s, spád 1,5 m, výkon 3,3 HP
              1939 kolo a turbína, mlýn měl největší vodní kolo na spodní vodu ze všech mlýnů v okolí (6 m s lopatkami). Uvádí se, že na ose kola byla síla asi 50 HP a převodem se tak získávala síla asi 30 HP.
              Typturbína Francisova
              StavNezjištěn
              Popis1939 kolo na spodní vodu a Francisova turbína
              Žádná položka není vyplněna
              Historické technologické prvky
              AutorKlempera Josef
              NázevVodní mlýny v Čechách IV
              Rok vydání2000
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněnís. 83 – 86
              AutorKlempera Josef
              NázevVodní mlýny v Čechách IV
              Rok vydání2000
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněnís. 83 – 86
              AutorPazderová Alena
              NázevSoupis poddaných podle víry z roku 1651, Rakovnicko
              Rok vydání2017
              Místo vydáníPraha
              Další upřesnění
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje
              AutorMinisterstvo financí
              NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
              Rok vydání1932
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněnísešit 11 (Plzeň), s. 27
              AutorJaroslav Sklenář
              NázevVoda - mlýny a mlynáři na Kralovicku a Manětínsku
              Rok vydání1997
              Místo vydáníČistá
              Další upřesněnís. 25-26

              Žádná položka není vyplněna

              Základní obrázky

              Historické mapy

              Plány - stavební a konstrukční

              Obrazy

              Současné fotografie - exteriér

              Současné fotografie - vodní dílo

              Vytvořeno

              7.10.2012 13:15 uživatelem Piskot

              Majitel nemovitosti

              Není vyplněn

              Spoluautoři

              Uživatel Poslední změna
              Rudolf (Rudolf Šimek) 8.2.2021 17:34
              Radomír Roup (Radomír Roup) 13.6.2018 15:34
              doxa (Jan Škoda) 13.10.2024 17:01