Družstevní mlýn

Jako nejstarší známý vlastník mlýna je zmiňován v 2. pol. 16 století Jan Petřik . Po jeho smrti v roce 1586 koupil mlýn a statek Mikuláš Blum za 100 kop, v hotovosti složil 25 kop "s tou výjimnkou a zápovědí, jak jemu od předešlé vtchhnosti zavěděno jest, aby od žádného poddaného žádného obilí k melivu nepřijímal". Roku 1599 koupil mlýn  za 45 kop Martin Najman, opět "ale aby on od žádného z lidí poddaných žádným vymyšleným způsobem pod propadením téhož mlejna melivo nepřijímal".

V roce 1631 koupil od Martina Najmana mlýn Krištof Hynl za 250 kop, hotově složil 130 kop. Již v roce 1636 ho získal Vavřinec Najman za 50 kop.

Ze mlýna platí: úrok jitský 1 kopi 20 gr., úrok havelský 1 kopu 20 grošů, roboty č dny a 1 slepici.

V době třicetileté války mlýn vyhořel, protože v roce 1650 ho koupil podolský mlynář Matěj Havlík „docela spálený“ za 25 kop ve splátkách po 2 kopách. Potom v roce 1665 získal mlýn Jan Šulc za 96 kop. V roce 1715 přešel mlýn na jeho syna Mikuláše Šulce za 165 kop.

mlýn o 1 složení, ke kterému poddaní k melivu přináležejí, ze mlýna platí 5 kop nájmu a za pstruhy 4 kopy 30 grošů a za vykrmení panského vepře 2 kopy.

Následující další mlynáři z rodu Šulců, v roce 1752 Václav, v roce 1780 koupil hrubou chalupu a mlýn s jedním složením za 660 zl. František, který byl rovněž rychtářem. Měl ročně vykonávat 104 dnů roboty. Po něm další Fratišek v roce 1815 a nakonec v roce 1848 Josef Šulc.

Od roku 1848 hospodaří na mlýně Josef Šulc.

V 50. letech 19. st. je v matrikách na mlýně uváděno jméno Františka Janečka.

Koncem 19. st. vlastnil mlýn Petr Porsch. Od něj mlýn roku 1912 koupilo Hospodářské mlýnské družstvo pro Třtí za 57 567 korun. K mlýnu tehdy ještě patřilo 10 korců luk a 20 korců lesa.

V roce 1921 družstvo zrekonstruovalo celý mlýn a instalovalo nové strojní zařízení. K pohonu tehdy sloužila Bankiho turbína o výkonu asi 12 HP.

Mlýnské družstvo mělo od založení 173 členů, mlýn řídilo představenstvo o 13 členech a dozorčí rada o 9 členech.

Členové družstva platili od semletí 1 q žita 10 Kč (nečlenové 16 Kč), 1 q pšenice 12 Kč (nečlenové 18 Kč) a 1 q šrotu 5 Kč (nečlenové 7 Kč).

Mlýn ročně semlel 50 vagonů obilí a 10 vagonů šrotu

V roce 1926 družstvo instalovalo pro pohon mlýna spirální Francisovu turbínu od firmy J. Kohout Praha Smíchov o hltnosti 420 litrů za sekundu, spádu 5,8 m, 260 otáčkách za minutu a výkonu 20 HP. Ještě větší modernizace proběhla letech 1933-1936. Tehdy zrekonstruovali celou budovu, strojní zařízení a instalovali ještě další spirální Francisovu turbínu od stejné firmy o hltnosti 540 litrů za sekundu, spádu 5,8 m, 300 otáčkách za minutu a výkonu 33 HP. Kolaudace proběhla 8. srpna 1936. Mlýn však trpěl nedostatkem vody pro pohon obou turbín, fungovala proto pouze jedna, a to ještě ta menší.

V roce 1939 zrekonstruovali skladové prostory a instalovali dvě míchačky na mouku a násypky na obilí a otruby.

V roce 1941 mělo družstvo dle zápisu pro Mlynářské ústředí 413 členů. Předsedou byl Josef Melichar, jednatelem Jaroslav Havel, pokladníkem Václav Novák, předsedou dozorčí rady Václav Beran a náměstkem předsedy družstva Josef Fidler.

V roce 1943 požádalo družstvo o možnost používat elektromotor firmy KD o výkonu 25 kW, protože starý naftový motor byl již mimo provoz.

Ke konci existence mlýna v 50. letech 20 st. bylo zařízení uzpůsobeno pro mletí grafitu.

Dnes je bývalý mlýn v soukromých rukou a probíhá jeho rekonstrukce.