mlýn v Dolním Ročově, Iblův mlýn

V Dolním Ročově je klášter, založený v roce 1373 Albrechtem z Kolovrat, který se proslavil hrdinstvím při obraně Karla IV. za povstání v Pise.

Mlýn čp.71 je situován v údolí Klášterského potoka, asi 1 km po jeho toku od kláštera. O mlýně není zpráv ze starší doby, teprve roku 1677 se připomíná klášterní mlynář Adam Černohorský.

V roce 1692 tu mlynařili Václav a Magdalena Šmídovi. 26. srpna 1696 koupil mlýn Matěj Tryc, švec z Vinařic, za 200 zlatých, se závazkem, aby lidem z Ročova mlel zadarmo. Bylo mu uloženo, že má dát pozor na rybník a potok - potok nevypouštět, aby rybám neškodil. Mlýn mohl prodat, ale vrchnosti patřilo předkupní právo. Neměl šenkovat cizí pivo, kořalku a víno. Dříví k palivu a užitku dostával z panských lesů laciněji. Strouhy čistili dle starého zvyku poddaní. Dále bylo určeno, že činže platí o sv. Jiří 1 kopu 10 grošů, o sv. Havlu taktéž. Měl povinnost tří dnů roboty ve žních, ubytovacích povinností byl prost.

V letech 1700 - 1706 tu mlynařili Jiří a Ludmila Ledvinovi, od roku 1724 je uváděn "Jan Böhm neb Čech, mlynář ročovský".

V roce 1741 prodal mlýn pod Ročovem hrabě Jáchym Pachta Janu Böhmovi za 400 zlatých. 25 zlatých dostal za krmení vepřů,  robotu měl 6 dní ve žních, jeden den k setí na jaře a na podzim.

Roku 1790 postoupil Jan Böhm mlýn synu Václavovi. V té době měl mlýn 3 korce 3 věrtele polí a byl s jedním kolem. Činže mlynář dával 5 zlatých o sv. Jiří a 5 zlatých o sv. Havlu. K tomu měl mlynář jednu loučku na jednu fůru sena. Mlýnská nádržka byla u dolní ročovské hospody.

V roce 1830 prodal Václav Böhm mlýn Václavu Zelenkovi,  sedláku z Ouholic, za 6 150 zlatých. Už následujícího roku Václav Zelenka prodal mlýn Augustinu Svobodovi za 7 815 zlatých. Tehdy při mlýně bylo již 18 strychů a 3 1/4 věrtele polí.

V 19. století je pak doložena řada dalších změn majitelů. Roku 1809 koupil mlýn pod Ročovem od Augustina Svobody za 6 000 zlatých Josef Chládek. Ten jej pak v roce 1814 prodal Antonínu Lintnerovi a jeho manželce Barboře za 6 050 zlatých.

Ještě v prosinci 1814 Antonín a Barbora Lintnerovi prodali mlýn za 6 225 zlatých Františku Šaškovi, synu Františka Šaška, žerotínského mlynáře. Roku 1829 František Šašek postoupil mlýn synovi Janovi, mlynáři v Žerotíně, a jeho manželce Anně, dceři Antonína Fanty ze Straškova.

V roce 1849 byl mlýn prodán Josefu a Františce Šleglovým, ti jej pak v roce 1850 prodali Karlu Florianovi a Karel Florian jej v roce 1852 prodal za 2 900 zlatých Josefu a Anně Iblovým.

V roce 1888 vlastnili mlýn Augustin a Anna Iblovi. Byli tu až do roku 1920.

1911 prodej psa. (RR)

Po roce 1920 mlýn převzal syn Iblových František Ibl. Ten také mlýn přestavěl na parní pohon a zřídil v něm i pekárnu.

Mlýn i pekárna byly v provozu i za okupace. 

Teprve po roce 1948 byl provoz zastaven a celý objekt zabralo jednotné zemědělské družstvo, které využívalo zejména chlévy a sýpky. Mlýnské budovy během této doby silně zchátraly.

Po roce 1990 byl mlýn v Dolním Ročově vrácen v restituci synovi posledního majitele Františku Iblovi. Ten v roce 1994 mlýn prodal Josefu Mildrovi. Nyní je část hospodářských budov zbořená, strojní zařízení je zničené. Zbylé objekty jsou postupně opravovány, současným majitelem je IMR Resort s.r.o. V katastru nemovitostí je budova  vedena jako rodinný dům. Před objektem je ještě dnes, ale podstatně zmenšený, mlýnský rybník.