Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Mlýn byl založen ve 2. polovině 18. století. První majitel se jmenoval Josef Kraut a měl mlýn v držení ještě počátkem 19. století.
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
Další majitel mlýna, rovněž Josef Kraut, měl mlýn ve svém vlastnictví ještě roku 1878.
Mlýn prodal v osmdesátých letech 19. století továrníkovi Franzi Püschnerovi. V r. 1884 jsou již psáni majitelé továrníci Weigend a Püschner. Dřevěný mlýn byl poté zbourán a na jeho místě byla r. 1890 založena továrna na kovové zboží, knoflíky atp. Během dalších let byla továrna rozšiřována. Dodávala na trh i stavební a nábytkové kování, panty a madla. V továrně byl později zaveden parní a elektrický pohon.
Události
Zánik mlynářské živnosti Zánik budovy mlýna
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Zachovala se historická pohlednice obce Tisá, na které je vyznačena i továrna Weigend - Püschner. Na ní v popředí stojí zřejmě továrnická vila nebo budova pro úředníky /dnešní ev.č.127/, vpravo za ní je vidět výrobní budova, která byla postavena na místě bývalého mlýna na stavebním pozemku č.266.
1930 Josef Püschner, výroba kovového zboží
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Po roce 1945 byli němečtí majitelé továrny i většina německy mluvících dělníků vystěhováni. Výrobu se již plně nepodařilo obnovit.
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Na leteckém snímku z r. 1953 je ještě vidět celý komplex budov továrny, která však postupně chátrala.
Vývoj po roce 1989
Dnes se z několika továrních budov zachovala pouze jedna, právě ta, která je vidět v popředí na historické pohlednici z r. 1927. Ostatní budovy bývalé továrny, včetně budovy bývalého mlýna, již neexistují. Objekt, který se zachoval, má dnes evidenční číslo 127 a v katastru nemovitostí je označen jako stavba pro rodinnou rekreaci.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Kraut
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
