Kněžské děti a mlynářova kráva se podaří málokdy
a nebo nikdy.
(německé přísloví)

Měřičkův, Arneštovický Mlýn

Měřičkův, Arneštovický Mlýn
21
Arneštovice
394 21
Pelhřimov
Arneštovice
49° 31' 26.9'', 15° 8' 17.9''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Vznik mlýna a proč je uváděn na mapě III. vojenského mapování jako "Měřička mlýn" se nepodařilo zjistit. Chalupa s čp. 21 je uváděna již koncem 18. století. Na mlýně mleli mlynáři Rudolfové, pocházející z nedalekých Košetic. Poslední mlynář Josef Rudolf zde zemřel okolo roku 1930 a v roce 1933 je uváděn jako neobydlený. Další osudy mlýna jako budovy jsou spjaty s chatovým táborem, který u mlýna vznikl a pro jehož potřeby byl mlýn přestavěn. Na místě stájí byla postavena nová budova kuchyně a do bývalé lednice byla instalována turbína a upraven kamenný žlab zástavbou dřevěného koryta.
Asi 1,5 km jihovýchodně od obce Arneštovice.
Trnava
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

1829 Skála (?)

Mlýn dokreslen do Ind. sk. po roce 1856.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

1930 Josef Rudolf

Zřízen dětský pionýrský tábor.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Rudolf
  • Skála

Historie mlýna také obsahuje:

1829 Skála (?)

1930 Josef Rudolf

 SEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ

Stav koncem roku 1930, Sešit 12, V Praze 1932

Okresní finanční ředitelství Tábor/Důchodkový kontrolní úřad Pacov

Název vodního toku: Trnávka
Obec, čp. : Arneštovice 21
Podnikatel VD: Josef Rudolf
Druh živnosti: mlýn


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    03 2017
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
        zděná
        přízemní
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            V dokumentech SOkA v Pelhřimově z roku 1905 se uvádí:

            Mlýn čp.21 zvaný „Měřičků“ dostává vodu z Trnavy. Ve vzdálenosti 450m před mlýnem je kamenný jez, který nahání vodu do mlýnského náhonu. Po 40ti metrech v náhonu stavidlo na přehražení vody při povodních. U mlýna vantroky dlouhé 5,4 m, široké 1,95 m a hluboké 0,66 m. Při mlýně v lednici 3 vodní kola na svrchní vodu. Ve vantrokách stavítka po jednom na každé kolo a odpouštěcí pro jalový odpad. První vodní kolo má průměr 2,5 m a šířku 0,66 m – pohání české složení sloužící ke špicování obilí a pak stoupy o 4 tloucích ve dvou pánvích. Průměr mlecího kamene 82 cm . Druhé vodní kolo má průměr 2,5 m a šířku 78 cm – pohání francouzský kámen o průměru 84 cm. Třetí vodní kolo stejných rozměrů pohání francouzský kámen o průměru 84 cm.
            Zaniklý
            • stoupa
            • jez
            • stavidlo
            • náhon
            • vantroky
            • odtokový kanál
            • lednice
            • turbínový domek
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            PopisPočet a druh vod.motorů: 1 kolo na svrchní vodu
            hltnost 0,175 m3/s
            spád 3,5 m
            Normální výkon v ks: 4,7
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            PopisPočet a druh vod.motorů: 1 kolo na svrchní vodu
            hltnost 0,175 m3/s
            spád 3,5 m
            Normální výkon v ks: 4,7
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
            NázevMatriky fary Hořepník
            Rok vydání
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=0&doctree=1nrhi&id=3780
            Datum citace internetového zdroje19.3.2017
            AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
            NázevMatriky fary Hořepník
            Rok vydání
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=0&doctree=1nrhi&id=3780
            Datum citace internetového zdroje19.3.2017
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 12 (Tábor), s. 19

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - vodní dílo

            Vytvořeno

            19.3.2017 12:51 uživatelem pepino

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 28.3.2023 11:58
            doxa (Jan Škoda) 30.12.2023 00:59