V roce 1627 se měl ve mlýně schovávat čáslavský protestantský kazatel Matouš Ulický, když chodil do Čáslavi tajně navštěvovat svou nemocnou manželku. Nedaleko mlýn byl zatčen. Událost je zaznamenána v kronice Mikuláše Dačického z Heslova, kde se píše: „…. když z úkrytu v Krchlebském mlýně Matouš Ulický do Čáslavi manželku svou navštíviti šel, byl jat a uvězněn a poté popraven.“
Matouš Ulický byl čáslavský utrakvistický kazatel. Hlásal víru tak, jak ji kázal Jan Hus, proto byl trnem v oku katolickým církevním hodnostářům. Zhruba v roce 1624 opustil Čáslav, od té doby žil v Rakousku a na Moravě. Začátkem roku 1627 se však vrátil. Důvody byly dva. Jednak chtěl posilňovat naději pronásledovaných souvěrců, jednak hodlal být nablízku nemocné manželce. Schovával se v čáslavských lesích a v Krchlebském mlýně, chodil manželku tajně navštěvovat a při jedné takové návštěvě byl nedaleko Krchlebského mlýna zajat. V té době se dostala do Prahy zvěst o tom, že se na Čáslavsku chystají sedláci ke vzpouře proti vrchnosti. Matouš Ulický a jiní kněží byli v podezření z nabádání ke vzpouře. Ulický byl po zatčeníl převezen do Čáslavi, kde byl vyslýchán. Nic však neprozradil a odmítl přestoupit na katolickou víru. Následně byl dne 11. 9. 1627 popraven.
V roce 1635 získal krchlebské panství císařský důstojník Valter Deveroux, jemuž država připadla odměnou za zavraždění Albrechta z Valdštejna a Adama Trčky z Lípy (sny Jana Rudolfa Trčky). V roce 1636 byl pořízen soupis statků panství pro Valtera Deveroux. V tomto soupise je uvedeno: „Tvrz Krchleby….. mlýn o třech složeních s otloukačkou prosa, se 6 stoupami a olejnou, z něhož ročně 130 kop míšeňských vycházelo….“ Valter Deveroux získané statky zadlužil. Zemřel v roce 1639 při morové epidemii v Praze a panství zdědil jeho syn Martin Deveroux, který musel v roce 1651 panství prodat věřiteli Ferdinandovi Rabenhauptovi ze Suché.
