Uživatel

Hledat

| Sign up

Nezačínej mlýn chválit dříve, dokud nevíš,
co za mouku mele.
(estonské přísloví)

Hruškův mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Hruškův mlýn

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Markvarec

PSČ

394 70

Okres

Pelhřimov

Katastrální území

Markvarec u Nové Cerekve

GPS

49° 22' 55.1'', 15° 5' 7.9''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Při příjezdu ke mlýnu od vesnice se mlýn nezdá nijak velký, ale obejdeme-li jej, tak od severu vidíme mohutnou dvoupatrovou budovu ve svahu. Celé stavení je uprostřed luk a působí malebně.

Poloha vůči obci

Severozápadně od středu obce

Vodní tok

Brůdek

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

Mlýn vznikl pravděpodobně koncem 18. století a v matrikách je uváděn jako "nový", protože tou dobou již mlel o kilometr dále po proudu potoka Krupičkův mlýn.

1829 Jakub Urbánek

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

První republika (1919–1938)

SEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
Stav koncem roku 1930, Sešit 12, V Praze 1932
Okresní finanční ředitelství Tábor/Důchodkový kontrolní úřad Kamenice nad Lipou

Název toku: Markvarečský rybník
Obec, čp. : Markvarec 21
Podnikatel: Josef Hruška
Druh živnosti: mlýn a šindelka

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Hadrava
Veřtát
Vaněk
Poláček
Hruška
Urbánek

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1829 Jakub Urbánek

1930-1939 - Josef Hruška (RR)

Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Letecké snímkování (1936 - 1963)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

dochován bez větších přestaveb

Stav nemovitosti k datu

04 2017

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené

Stavební etapy

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

vícepodlažní

Dispozice, slohové zařazení – popis

Historické stavební prvky – exteriér

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

Stav mlýnské technologie – popis

Vodní kniha OÚ Kamenice nad Lipou str.75
Dle protokolu sepsaného dne 10.7. 1901 při řešení žádosti ke schválení šindelky byl zjištěn následující stav:
Je zde jedno české složení s kamenem o průměru 73 cm a dvoje sloupy párové na krupici. Vše se pohání jedním vodním kolem lopatkovým na horní vodu o průměru 3,2 m a šířce 73 cm.

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

Doplňkové a další provozy

Dochovaný

šindelka

Doplňkové a další provozy – popis

Nálezem z 26.6.1902 uděleno povolení pohánět též šindelku o třech pleších vodní silou pomocí převodu.
1930 mlýn a šindelka

Cesta vody ke mlýnu

stavidlo
vantroky
rybník
akumulační nádržka
odtokový kanál
lednice

Popis cesty vody ke mlýnu

Vodní kniha OÚ Kamenice nad Lipou str.75
Dle protokolu sepsaného dne 10.7.1901 při řešení žádosti ke schválení šindelky byl zjištěn následující stav:
Počáteční voda z luk nadržuje se v mlýnské nádržce. Z nádržky se vede voda do žlabu 34 cm širokého a 25 cm vysokého rourou 30 cm vysokou a 20 cm ve světlosti širokou, jenž na straně nádržky zakrývá stavítkem. Na dně žlabu je pro jalový odpad vody zřízen otvor 8 cm do čtverce měřící. Celkový spád je 3,7 m.