Historie
Obecná historie:
Stavební povolení ke stavbě mlýna o dvou složeních a dvou stoupách bylo vydáno v roce 1860. Nejdéle v roce 1925 bylo vodní dílo upraveno instalací turbíny, druhá turbína byla doplněna v roce 1944. V areálu mlýna fungovala i pila.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
V roce 1860 vydáno táborským krajským úřadem povolení ke zřízení mlýna o dvou složeních a stoupách.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
SokA Pelhřimov, Fond OÚ Kamenice n.L., inv.č.828
Výkaz mletí 1.7.1917-31.8.1918, semleto 178,24 q obilí, kapacita 30-32 q/týden, mlynářka J. Hejtmanová.(pep)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
SEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
Stav koncem roku 1930, Sešit 12, V Praze 1932
Okresní finanční ředitelství Tábor/Důchodkový kontrolní úřad Kamenice nad Lipou
Název toku: Kamenička říčka
Obec, čp. : Včelnice 46
Podnikatel: Václav Froněk
Druh živnosti: mlýn a pila
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1930 Václav Froněk
1939 - Václav Franěk (RR)
Zobrazit více
Petr Valeš, Jarmila Válková, Eva Prouzová: Putování kouzelnou Vysočinou - „Řeka Kamenice vypravuje...“, Nakladatelství MH Beroun, Beroun 2008
Strana 114 - výpis:
...Posledním provozem (myšleno v Nové Včelnici-pozn.opisovatele) pak byl Fraňkův mlýn a pila. Objekt nalezneme na konci Nové Včelnice. Velké rozsáhlé stavení dává tušit, že i tady kdysi panoval čilý pracovní ruch. Poslední mlynář Václav Franěk (1891-1953) pocházel ze třinácti dětí, bratři později také provozovali mlynářské řemeslo a jejich mlýny klapaly např. v Sosní a v Lišově. Mlynář František se na mlýn přiženil za Marií, rozenou Hejtmanovou. Celý objekt postupně modernizoval, přistavěl k němu katr a obytné budovy. Pohon zajišťovaly dvě Francisovy turbíny, a protože byl mlýn na nízké vodě, nacházel se zde i parní stroj. Po druhé světové válce byl mlýn zabrán, využíván jako STS a truhlářská dílna. Vodní náhon byl zrušen v šedesátých letech, při regulece toku Kamenice byl zbourán jez a později ještě zčásti zasypán novou silnicí. V roce 1990 byl v neudržovaném stavu vrácen původním majitelům. Ti část náhonu od mlýna k soutoku s Kamenicí zavodnili pomocí malého jezu a podzemního poutrubí do náhonu...
Skrýt
Částečný výpisy z matrik fary Nová Včelnice.
https://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=0&doctree=1nrnj&id=5948
Josef Němec mlynář ve Včelnici čp.7 a Kateřina roz. Truhlářová ze Včelnice
*1856 Johana
*3.8.1870 Valentin
*9.10.1875 Albína
*11.6.1877 Antonín +17.2.1880
Vojtěch Hejtman mlynář ve Včelnici čp.46 a Johana roz. Němcová (*1856; +1.81927 Košice SR) ze Včelnice čp.8
*2.12.1880 Františka +19.12.1880
*2.12.1880 Barbora
*17.11.1882 František
*20.2.1886 Albína +24.4.1886
*7.1.1896 Marie
Václav Franěk (*14.9.1891; +1953) mlynář, syn Vojtěcha Fraňka mlynáře z Lišova čp.200 a oo24.5.1921 Marie roz. Hejtmanová
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: