Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Vodní kniha z roku 1874 uvádí u mlýna jedno mlecí složení s krupníkem, jahelkou a pohonem vodním kolem na vrchní vodu o průměru 422 cm a šířce 56 cm.
Mlýn je vyobrazen na mapě III. vojenského mapování z let 1877-1880.
V r. 1878 byl ve mlýně rozmačkán mlýnským kolem mlynář J. Dejka z Vícemilic. (RR)
Mlýn mlel asi do roku 1910, poslední majitel Václav Kocek ho přestavěl na hospodu.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
- Zánik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Budova mlýna byla zbourána, pozemek se zbytky stavby je v majetku firmy ARDA Cars s.r.o., Praha, a je v současné době na prodej (září 2017). Na místě bývalého rybníka je nádrž vody využívaná jako koupaliště.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Kocek
Historie mlýna také obsahuje:
zač. 20. st. Václav Kocek
Josef Chmelík z Načešic (nar. 1893) vzpomínal na nešťastnou událost spojenou se zdejším mlýnem: „Otec vyprávěl, že někdy před rokem 1900 šel kolem mlýna cizí stárek. Protože mlýn špatně klapal, šel se dovnitř podívat. Čím by to bylo. Jak se sehnul k palečnímu kolu, dostaly se mu vlasy do trejbů a hlavu mu to rozdrtilo.“ (zdroj: L. Štěpán, I. Šulc: Chrudimsko. Mlýny a další zařízení na vodní pohon)
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
