Uživatel

Hledat

| Sign up

Nemíchej se, jako mlynář, do zrní kdekoho.
(německé přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Podbranický, Valšovský, Bůžkovický, Křižíkův mlýn

Podbranický, Valšovský, Bůžkovický, Křižíkův mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Čp.

182

Bývalé čp.

182

Ulice

U Wollerů

Lokalita (vesnice, město)

Plánice

PSČ

340 34

Okres

Klatovy

Katastrální území

Plánice

GPS

49° 23' 4.6'', 13° 28' 52.8''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Mlýnská usedlost sestává ze tří domů, které slouží k obytným účelům. V objeku je pila p. Hroudy.
Ve starších dokumentech je mlýn nazýván Hořejší.
Krom toho nazýván Podbranický, Wollerův, u Hopa, Valšovský, Walschafský, Bůžkovský, Bůžkovický nebo Křižíkův.

Poloha vůči obci

Samota

Vodní tok

Úslava

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)

1578 - uváděn Hořejší mlýn s vybavením

1584 - uváděn mlýn Hořejší, Valšovský se třemi koly moučnými a stoupami a nezbytným vybavením, viz NA Desky zemské větší

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Vrchnostenský

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

26.4.1644 - křest Ludmily, dcery Martina Kříže a Kateřiny z Valšovského mlýna

10.4.1650 - neštěstí ve mlýně, Václav sevřen kolem

1652 - sňatek Matěje Voz/sky, mlynáře z Červeného mlýna, s Kateřinou, vdovou po mlynáři Křižíkovi, z Valšovského mlýna. Vynálezce F. Křižík pocházel z rodu Křižíků z Plánice.

1713 - uveden mlýn Valšovský, u mlýna stoupa - Tereziánský katastr

1686 - 1730 - I. pozemková kniha pro panství Plánice uvádí mlýny, Valšovský a Červený

1721 - rod Hopů, mlynář Karel Hop se na základě Raabovské soustavy mohl vykoupit z emfyteutických povinností za 14 zlatých vídeňských - soudní spor

1778 - mlýn kupuje Franz Bůžek

1807 - František Procházka prodává mlýn Václavu Trejbalovi, uvedeno č. 182 a jméno mlýna Volšovský

1837 František Kostinec

Události

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Hospodářský typ mlýna

Vrchnostenský

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

1852 - držení mlýna ve smlouvě Josef a Josefka Hopovi, mlýn o 3 složeních

1877 - Václav Hop, nad mlýnem kladen normální cejch k poznamenání maximální výšky vody ke mlýnu a pile. Součástí je i podrobný popis vodního díla a mlýnského pohonu. Mlynář měl za povinnost starat se očištění náhonu a odtokového kanálu.

konec 19. stol. - po smrti mlynáře Hopa s vdova provdala za krajánka Josefa Wollera, který mlýn převzal.

1910 - ve mlýně byly 2 kola pro pohon mlýnskho zařízení a jedno kolo po pohon pily, kola byly zrušena a nahrazena Francisovou turbínou rychloběžného typu "Rapid", provedena přestavba pily na pohon turbínou.

Na jednom vydání III. vojenského mapování je mlýn uveden jako Bůžkovický.

První světová válka (1914–1918)

V roce 1930 byl majitelem mlýna a pily Josef Woller.

denní produkce 30 q žita a 20 q pšenice

na mlýně stárek a mládek, na pile pilař, v hospodářství kočí a 2 služky

k mlýnu patří 12 ha zemědělských pozemků, chovají se 2 koně a 10 ks hov. dobytka

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

do r.1951 - Josef Woller ml. ještě na mlýně mlel.

František Hrouda, synovec Josefa Wollera. Za studií mlynářské školy ve Stříbře spolu se svým pfrofesorem připravovali modernizaci mlýna. K modernizaci však už nedošlo.

1951 - mlýn úředně zastaven, v provozu byl Francisova turbína, , náhradní elekrický motor, , naftový moto, nové strojní zařízení, které však už nebylo instalováno do mlýna

Pilu provozovalo JZD, po práci mohl p. Hrouda pod dohledem místního národního výboru řezat i pro soukromé zájemce z Plánice.

Události

Zánik mlynářské živnosti

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Kříž
Křižík
Bůžek
Hop
Woller
Hrouda
Procházka
Trejbal
Kostinec

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

hr. František Michal Martinic

1778 - Franz Bůžek

do r. 1807 - František Procházka

po r. 1807 - Václav Trejbal

1837 František Kostinec

1852 - Josef a Josefka Hopovi

1877 - Václav Hop

konec 19. stol - Josef Woller

Josef Woller ml.

1939 - Josef Woller (RR)

František Hrouda

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

částečně adaptován

Stav nemovitosti k datu

08 2018

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

Stavební etapy

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

přízemní

Dispozice, slohové zařazení – popis

Historické stavební prvky – exteriér

plastická omítková výzdoba fasád a štítů
epigrafické památky (nápisy, datování aj.)

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

Stav mlýnské technologie – popis

Část technologie je uložena na dvoře mlýna, na půdě.

Technologické vybavení

VýrobceJulius Škrlandt a spol., České Budějovice

Popis

VýrobceJulius Škrlandt a spol., České Budějovice

Popis

Stopy po neexistující mlýnské technologii

V Tereziánském katastru uvedena u mlýna stoupa, r. 1713
1877: 3 obyčejná složení
1910 - instalována Francisova turbína rychloběžného typu "Rapid".
1950 připravována přestavba zařízení, nové stroje již nenainstalovány

Doplňkové a další provozy

Dochovaný

pila

Zaniklý

stoupa

Doplňkové a další provozy – popis

1872 pila s jedním rámem 1,62 širokým, 1,66 m vysokým s jedním plechem.
1910 pila poháněna rovněž turbínou, 1 rámová, 1 okružní pila, brus na pily

Cesta vody ke mlýnu

náhon
odtokový kanál

Popis cesty vody ke mlýnu

1877 položen normální cejch v podobě dřevěného kůlu do země s měděnou destičkou s iniciálami J.H. 1877: V místě, kde se potoky od Hnačova a od Křižovic v jedno spojují, nalézá se na levém břehu potoka jez, sestávající z klády napříč potoka jalového položené, 6 m dlouhé, 0,25 m silné, s námětem 0,53 m vysokým, jakožto výška dovolenou nejvyšší výšku vody v potoce určuje. Voda shromažďuje se v nádržce nad mlýnem se nalézající.
Z nádržky teče voda přímo na vantroky 8 m dlouhé a na začátku 4 m široké, 0,58 m hluboké, u stavítka čtvrtého až šestého od mlýna počítaje 2,7 m široké. Z vantroků se pouští voda čtyřmi stavítky na žalby a kola ženoucí složení a pilu, dvěma stavidly pak na jalovo.
První stavítko od mlýna počítaje jest ve vzdálenosti 3,05 m od začátku vantroků, široké 0,645 m, vysoké 0,426 ma žlab 0,82 m dlouhý, 0,55 m široký, 0,29 m hluboký a kolo korečkové má zevnější průměr 2,3 m.
Druhé stavítko od prvního na 2,5 m vzdálené jest stějně široké a vysoké jako první, žlab 1,3 m dlouhý, 0,43 m široký, 0,242 m hluboký a kolo má 2,65 m v průměru.
Třetí stavítko od druhého na 2,5 m vzdáleno jest stejně široké a vysoké jako první, žlab 1,93 m dlouhý, 0,52 m široký, 0,225 m hluboký, kolo má v průměru 2,65 m.
Každé z předešlých tří kol pohybuje jedno mlýnské složení obyčejné soustavy.
Čtvrté stavítko jest široké 0,51 m, vysoké 0,42 m, toto a stavítko další jsou stavítka na jalovo.
Šesté stavítko, kterým se vioda na pilu vypouští, jest široké 0,74 m, vysoké 0,43 m, žlab 4,5 dlouhý, 0,645 m široký, 0,31 m hluboký a kolo má průběr 2,65 m. Kolo toto pohybuje pilou s jedním rámem 1,62 širokým, 1,66 m vysokým s jedním plechem.
Mlýnský potok v délce 1137 m přd mlýnem a 358 m za mlýnem, čištěn v letních měsích mmajitelem mlýna, hlína se odhazuje na břehy. Vantroky a satvidla udržuje rovněž mlynář.
1940 při kolaudaci regulace horního toku Úslavy se ukázalo, že jez prosakuje a jeho vyspárování je rozleptáno vodou. Kvůli nevyhovující drenáži byly pozemky kolem náhonu rozbahněny.

Vodní motory

Typturbína Francisova

StavZaniklý

PopisV roce 1910 instalována rychloběžná Francisova turbína typu Rapid, spád 3,45 m, průtok 350 l/s., výkon 15 HP.

K roku 1930 je uvedena Francisova turbína, spád 3 m, průtok vody 330 l/s, výkon 9,9 HP.

Typturbína Francisova

StavZaniklý

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Popis1877: 3 kola na svrchní vodu pro mlýn, prům. 2,3 m, 2,65 m a 2,65 m.
1 kolo pro pilu prům. 2,65 m
před 1910: 2 kola pro mlýn a 1 pro pilu

Pomocné motory a generátory

Typnaftový motor

StavZaniklý

VýrobceSlavie

Popis1951 - Naftový motor z. Slavie, výkon 12 HP.

Typnaftový motor

StavZaniklý

VýrobceSlavie

Popis1951 - Naftový motor z. Slavie, výkon 12 HP.

Typelektrický motor

StavZaniklý

Výrobce

Popis1951 - elektrický motor o výkonu 20 HP.

Historické technologické prvky

mlecí kámen

reforma

jednoduchá

Prameny

Literatura / Internet

AutorPlánice z let 1637-1644 = fol. 1-10

NázevMatrika křtů

Rok vydání1644

Místo vydáníPlánice

Další upřesněníKřest Ludmily, dcery mlynáře Křižíka

Odkazhttp://portafontium.cz/iipimage/30067104/planice-01_0130-n?x=-168&y=235&w=1389&h=540

Datum citace internetového zdroje10.10.2017

AutorPlánice z let 1637-1644 = fol. 1-10

NázevMatrika křtů

Rok vydání1644

Místo vydáníPlánice

Další upřesněníKřest Ludmily, dcery mlynáře Křižíka

Odkazhttp://portafontium.cz/iipimage/30067104/planice-01_0130-n?x=-168&y=235&w=1389&h=540

Datum citace internetového zdroje10.10.2017

AutorPlánice z let 1645-1653 = fol. 91-94

NázevMatrika zemřelých

Rok vydání1650

Místo vydáníPlánice

Další upřesněníneštěstí ve mlýně

Odkazhttp://portafontium.cz/iipimage/30067140/planice-37_0970-z?x=333&y=858&w=814&h=316

Datum citace internetového zdroje10.10.2017

Autorvelkostatek Plánice

NázevPozemková kniha

Rok vydání

Místo vydáníPlánice

Další upřesnění

Odkazhttp://portafontium.cz/iipimage/30085304/soap-pn_20100_vs-planice-sig2132_0050#end

Datum citace internetového zdroje10.10.2017

AutorPlánice z let 1650-1653 = fol. 87-90

NázevMatrika sňatků

Rok vydání1652

Místo vydáníPlánice

Další upřesněnísňatek Matěje Voz/sky s Kateřinou K.

Odkazhttp://portafontium.cz/iipimage/30067140/planice-37_0940-o

Datum citace internetového zdroje10.10.2017

AutorA. Chalupa, M. Lišková, J. Nuhlíček, F. Rajtoral (edd.)

NázevTereziánský katastr český, sv. 2, rustikál

Rok vydání1966

Místo vydáníPraha

Další upřesnění

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

AutorJitka Filipcová

NázevByl vynálezce František Křižík (1847-1941) z mlynářského rodu?

Rok vydání2015

Místo vydání

Další upřesněníGenealogické a heraldické listy 35, (2015), č. 4, s. 22-29

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

AutorMinisterstvo financí

NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky čekoslovenské

Rok vydání1930

Místo vydáníPraha

Další upřesněníPlzeň, str. 25

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

AutorVendula Hnojská

NázevToulky po vodě, Mlýny na řece Úslavě

Rok vydání2011

Místo vydáníMuzeum Plzeňska v Blovicích

Další upřesněnístr. 25 - 27

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

AutorKorespondence SOANepomuk, Jitka Filipcová

NázevMapy panství Plánice

Rok vydání

Místo vydání

Další upřesněníZápis k r. 1807, Jakub Mírka, viz "Ostatní"

Odkaz

Datum citace internetového zdroje16.10.2017, 14,44

Prameny

Místo uloženíSOA v Plzni, pracoviště Klášter

Název fonduVelkostatek Zelená Hora

Název archiváliePlánice

Evidenční jednotka1

Inventární číslo, signatura

Místo uloženíSOA v Plzni, pracoviště Klášter

Název fonduVelkostatek Zelená Hora

Název archiváliePlánice

Evidenční jednotka1

Inventární číslo, signatura

Místo uloženíSOA v Plzni, pracoviště Klášter

Název fonduVelkostatek Zelená Hora

Název archiváliePlánice

Evidenční jednotka37

Inventární číslo, signatura

Místo uloženíSOA v Plzni, pracoviště Klášter

Název fonduVelkostatek Zelená Hora

Název archiváliePozemková kniha

Evidenční jednotka

Inventární číslo, signatura

Místo uloženíNárodní archiv

Název fonduDesky zemské

Název archiválieDesky zemské větší 166

Evidenční jednotka

Inventární číslo, signaturafol. A1 - A3

Ikonografie

Základní obrázky

Historické mapy

Historické fotografie a pohlednice

Současné fotografie - exteriér

Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

Plastická omítková výzdoba, datace na štítě, 2017, © Marcela Těžká, (Prvky na obrázku: epigrafické památky (nápisy, datování aj.), plastická omítková výzdoba fasád a štítů)