Uživatel

Hledat

| Sign up

Osel cizích lidí otáčí mlýnem nejlépe,
farář z daleka čte bohoslužbu nejlépe.
(čínské přísloví)

mlýn Peklo

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

mlýn Peklo

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Starý Dvůr - Peklo

PSČ

538 43

Okres

Chrudim

Katastrální území

Starý Dvůr

GPS

49° 52' 5.7'', 15° 36' 31.1''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Mlýn stál v osadě Peklo spadající pod obec Starý Dvůr, na pravém břehu Zlatého potoka, 80 m západně od hráze rybníka Dolní Peklo.

Poloha vůči obci

západní část osady Peklo

Vodní tok

Zlatý potok

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)

Nejstarší zmínka o mlýnu je z roku 1567, k tomu roku je u mlýna zmiňována také pila.

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

Soupis z roku 1700 uvádí jedno mlecí složení a pohon kolem na vrchní vodu.

Mlýn je vyobrazen na I. vojenském mapování z let 1764-1768.

V roce 1838 je ve stabilním katastru uváděn Václav (Wenzel) Kruml.

V roce 1844 byla u mlýna pila. Dle smlouvy zdejšího mlynáře s panstvem z roku 1844 „za užívání vody musí majitel 40 klád panství ronovskému zdarma řezati“.

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

Dle soupisu z roku 1877 měl mlýn stejně jako v roce 1700 jedno mlecí složení a kolo na vrchní vodu.

Poslední mlynář, pravděpodobně jménem Šulc, mlel do začátku 20. století.

První republika (1919–1938)

1930 pila Josef Bartoš

Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

1948 pilu převzalo JZD

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

70. léta 20. stol. ukončen provoz pily

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Kruml
Šulc

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1838 Václav Kruml

přelom 19. a 20. století Šulc

1930 Josef Bartoš

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)

Letecké snímkování (1936 - 1963)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

částečně adaptován

Stav nemovitosti k datu

10 2017

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené

Stavební etapy

moderní 1920 – 1945
1945 – současnost

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

jednopatrový

Dispozice, slohové zařazení – popis

Historické stavební prvky – exteriér

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

soupisy z let 1700 a 1877 - jedno obyčejné mlecí složení a pohon kolem na vrchní vodu.

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

pila

Doplňkové a další provozy – popis

Pil zmiňována již 1567, obnovena 1844, do r. 1925 poháněna kolem na vrchní vodu od mlýna, poté turbínou. 1930 pouze pila. Od 1948 pohon na elektřinu, v 70. letech 20. stol. ukončen provoz.

Cesta vody ke mlýnu

náhon
rybník
odtokový kanál

Popis cesty vody ke mlýnu

V severním rohu rybníka Dolní Peklo začínal náhon a směřoval západně ke mlýnu v délce asi 80 m. Těsně přes budovou mlýna se náhon stáčel do pravého úhlu směrem na jih a tekl podél východní strany budovy ke kolu. Odtok do mlýna ústil po necelých 100 m do Zlatého potoka