Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Mlýn pod hradem připomínán již 1307
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
1651 Soupis poddaných podle víry - zámecký mlýn: mlynář Matěj (35 let), žena Alžběta (40), syn Joachym (15), děvka Anna (16), všichni poddaní, tovaryš Jiřík (19), svobodný, všichni nekatolíci s nadějí na obrácení
Mlýn je vyobrazen na mapě I. vojenského mapování z let 1764-1768.
V roce 1838 je ve stabilním katastru uváděn František (Franz) Perner.
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
V roce 1877 měl mlýn 4 kola na vrchní vodu o průměru 250 cm a šířce 100 cm. První a třetí kolo pohánělo obyčejná mlecí složení, druhé kolo obyčejné složení s francouzskými kameny a čtvrté kolo jahelku s krupníkem. Později bylo ve mlýně zavedeno umělecké složení.
V roce 1877 byla u mlýna založena pila. Byla původně jednolistá poháněná kolem na vrchní vodu o průměru 237 cm a šířce 143 cm. Po přestavbě na dvanáctilistový katr ji pohánělo výjimečně široké kolo na vrchní vodu o průměru 250 cm a šířce 245 cm (kolo se třemi kruhy).
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
V roce 1930 provozoval mlýn Karel Dlouhý, objekt je uváděn jako mlýn a pila. V průběhu roku 1930 byly instalovány 2 Francisovy turbíny s výkonem 22 a 28 HP a jako pomocný motor parní stroj, zařízení bylo doplněno o žitnou válcovou stolice. V roce 1933 byly pořízeny 2 čtyřválcové stolice a jedna dvouválcová, v roce 1934 další 2 čtyřválcové stolice.
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Posledním mlynářem byl Ladislav Kratochvíl, mlel do roku 1950.
V 50. letech 20. století byla zbourána pila.
Události
Zánik mlynářské živnosti Zánik budovy mlýna
Vývoj po roce 1989
Pozemek, na kterém stál mlýn patří do areálu pracoviště firmy KOVOLIS Hedvikov, a s. Na náhonu k bývalému mlýnu funguje malá vodní elektrárna se 2 turbínami a výkonem 60 kW.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1651 Matěj
1838 František Perner
1930 Karel Dlouhý
1939 - Ladislav Kratochvíl (RR)
Ladislav Kratochvíl
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
