Mlynář bez mlýna je jako koště bez násady.
(německé rčení)

Rohrerův mlýn; Rohramühle

Rohrerův mlýn; Rohramühle
20
Bochov
364 71
Karlovy Vary
Sovolusky u Bochova
50° 5' 47.4'', 13° 4' 39.1''
Mlýniště bez mlýna
Vodní mlýn, nazývaný Rohrerův mlýn (Rohr-Mühle), v hlubokém údolí říčky Střely při cestě do Skoků asi 1,5 km jihovýchodně od vsi Sovolusky (Zoboles) patřil v 17. století slavné rodině Rohrerů, dvorních stavitelů vévodů sasko-lauenburských. Po roce 1945 však již nebyl objekt Rohrerova mlýnu obydlen a postupně chátral. Zříceniny mlýnu se ve 2. polovině 20. století staly oblíbeným cílem trampů. Dnes je areál zcela zarostlý náletovými stromy a křovinami.

Asi 1,5 km vzdušnou čarou vjv od vsi Sovolusky
Střela
volně přístupný

Obecná historie:

Rohramühle patří k mnoha vodním mlýnům na řece Střele. Je znám minimálně od 17. stol., pravděpodobně je ale staršího založení. Stával na katastru vesnice Sovolusky. Zanikl po 2. světové válce po odsunu původního německého obyvatelstva. O jeho podobě zatím není nic bližšího známo.

Vodní mlýn, nazývaný Rohrerův mlýn (Rohr-Mühle či Rohra-Mühle), byl vystavěn v nezjištěné době podle návrhu neznámého architekta v hlubokém údolí říčky Střely (Schnella Bach) pod vrchem Čerťák (Teufel Berg, 651 m n. m.) při cestě do Skoků asi 1,5 kilometru jihovýchodně od vsi Sovolusky (Zoboles). Název mlýnu je odvozen od vlastníků objektu v 17. století, slavné rodiny Rohrerů, dvorních stavitelů vévodů sasko-lauenburských, kteří přešli přes službu na ostrovském panství do saského Rasatattu.

Poloha mlýnu ve značné vzdálenosti nad levým břehem Střely vyžadovala složitou stavbu náhonu v délce zhruba 600 metrů, který překonával tok střely pomocí akvaduktu v podobě dřevěného koryta na kamenných pilířích. Náhon, nazývaný Mlýnský potok (Mühlbach), pokračoval od mlýna odtokem v délce dalších 200 metrů zpět do říčky Střely. Patrně v průběhu druhé poloviny 19. století byla k mlýnu přistavěna velká zděná stodola či kolna, která uzavřela rozlehlý dvůr na východní straně.

Podle stabilního katastru z roku 1841 vlastnil Rohrerův mlýn čp. 20 mlynář Josef Ludwik. Tento rod vlastnil mlýn až do počátku třicátých let 20. století, když je zde roku 1930 připomínán Franz Ludwig. Již roku 1931 získala mlýn rodina Teichnerů. Posledním majitelem mlýnu před rokem 1945 pak byl Franz Teichner.

Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva po konci druhé světové války však již nebyl objekt Rohrerova mlýna obydlen a postupně chátral. Na snímku vojenského leteckého mapování z roku 1952 je patrný postup devastace, kde severní hospodářský objekt je již bez zastřešení. Zříceniny bývalého mlýna se následně staly oblíbeným cílem trampů. V lednu 1970 se v bývalém Rohrerově mlýně konal trampská vzpomínková akce za Jana Palacha a Jana Zajíce, kterou rozehnala veřejná bezpečnost. Dnes jsou zříceniny objektů zcela zarostlé náletovými stromy a křovinami.

zdroj: Památky a příroda Karlovarska

(Jaroslav Vyčichlo, 2016)

 

Mlýn vlastnil v r. 1841 Josef Ludwik, v r. 1930 Franz Ludwig. Jeho č. p. bylo 20 (RR).


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1841 Josef Ludvík

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

1930 František Ludwig

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

Po roce 1945 zpustl.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti
  • Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Ludvík
  • Ludwig
  • Rohrer
  • Teichner

Historie mlýna také obsahuje:

1841 Josef Ludvík

1930 František Ludwig

1931-1945 Franz Teichner

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    zřícenina
    05 2012
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
        zděná
        Areál vodního mlýna s jedním mlýnským kolem a hospodářským dvorem tvořila na západní straně hlavní zděná patrová obytná budova z lomového kamene na půdorysu písmene „L“ s mlýnicí v severním křídle, krytá sedlovými střechami. Hlavní pětiosé jižní průčelí budovy bylo ve středové ose prolomeno obdélným kamenným portálem vstupu. Kratší boční stěny obytné budovy bývaly tříosé. K západní straně objektu přiléhala lednice s mlýnským kolem, krytá dřevěným přístřeškem.

        Těsně nad hlavní budovou stával severní trojprostorový patrový hospodářský objekt z lomového kamene na obdélném půdorysu s valeně zaklenutou místností ve středové ose přízemí. Za cestičkou proti východní stěně obytné budovy je situována studna, krytá drobným přístřeškem z lomového kamene.

        Poměrně rozsáhlý dvůr, přístupný z příjezdové cesty od severu, uzavírala na východní straně mladší stodola či kolna z lomového kamene na obdélném půdorysu v ose jih-sever, krytá původně sedlovou střechou. Delší průčelí objektu byla patrně prolomena velkými průjezdovými vraty.
        • prostup pro hřídel vodního kola
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
          • jez
          • stavidlo
          • náhon
          • akumulační nádržka
          • odtokový kanál
          • lednice
          • most, propustek
          Náhon začínal na opačném břehu než mlýn a byl veden přes Střelu akvaduktem, z nehož zachovány zbytky pilířů. Akvadukt překonával pouze řeku Střelu. Jednalo se o dřevěné koryto usazené zhruba ve dvoumetrové výšce na kamenných pilířích. Zbytek náhonu k Rohrerovu mlýnu a proti proudu ke hrázi bylo kopané koryto zpevněné stromy.

          Voda byla přiváděna zhruba 600 metrů dlouhým náhonem, který se odpojoval z pravého břehu říčky Střely a ve zhruba polovině své délky překračoval její koryto říčky pomocí částečně odchovaného akvaduktu v podobě dřevěného koryta, vyneseného na vyzděných pilířích z lomového kamene. V prostoru nad lednicí se vodní náhon mírně rozšiřoval do zásobovací nádrže, odkud voda pokračovala žulovým přepadem na mlýnské kolo. Od mlýna pak odváděl vodu odtok v délce dalších 200 metrů zpět do říčky Střely.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisV r. 1930 zde byla 2 kola na svrchní vodu, každé s průtokem 0,062 m3/s, spádem 4,45 m a výkonem 2,39 k.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisV r. 1930 zde byla 2 kola na svrchní vodu, každé s průtokem 0,062 m3/s, spádem 4,45 m a výkonem 2,39 k.
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorMinistersto financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMinistersto financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - interiér

          Současné fotografie - vodní dílo

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Vytvořeno

          8.11.2012 17:37 uživatelem krulis2006 (Jan Kruliš)

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 5.12.2013 14:59
          Radomír Roup 5.12.2013 14:06
          doxa (Jan Škoda) 26.10.2021 22:06