Peškův mlýn

před rokem 1680 dosvědčena hospoda Kocanda

1796 Čeněk Keshánek - lopatárna a holandr 

1848 Norbert Lang, kupec z Plzně,  žádá o povolení přestavět na mlýn, nepovoleno

1855-1856 Norbert Lang se pokouší zvýšit korunu jezu, pro odpor sousedních mlynářů zakázáno

1873 Hugo z Brunnenbergu, stále lopatárna

22.6.1878 Vojtěch Vlach

3.4.1882 Josef Lerch

3.1.1884 převádí 1/2 majetku na manželku

3,.11.1884 Václav a Josefa Luhanovi

1887 vyhlášena exekuce

8.1.1888 v exekuci zakupují Jan a Josefína Kratochvílovi, obratem ale prodávají

5.3.1888 František a Marie Hájkovi z mlýna v Nové Huti čp. 1, objekt již označen jako mlýn

5.1.1891 Quido a Marie Šomských, okresní soud v Rokycanech ale prodej nepotvrdil

16.4.1895 František Janoušek, obratem ale prodal dále

3.11.1895 Josef Urban a Jaroslav Novák, soud opět nepotvrdil a vyhlásil dražbu

9.3.1896 v dražbě koupila Antonie Šonská, obratem prodala

5.5.1896 Václav a Marie Urbanovi

12.2.1906 Antonín Pešek

8.11.1906 polovinu nechal přepsat na manželku Barboru roz. Boušovou

stav mlýna byl zoufalý, zničené vantroky, okna ucpána snopy slámy

1930 mlýn a elektrárna, majitel Antonín Pešek

1930 zemřela Barbora Pešková

16.11.1930 syn František Pešek s manž. Annou

1937 povolené mletí 2690 q žita a pšenice dohromady

1939 kapacita 25 q pšenice nebo 35 q žita denně, roční kontingent 2690 q obilí ročně

4.5.1943 mlynář František Pešek zatčen gestapem za černé mletí a podporu rodin odbojářů, vězněn v Terezíně a Buchenwaldu až do konce války

mlýn spravuje starý otec Antonín Pešek, bratr Bohumil vede účetnictví

1.1.1951 mlýn zařazen do družstevního sektoru

22.9.1951 zemřel Antonín Pešek

1.1. 1954 mlýn převeden pod Západočeské mlýny v Plzni

1957 mlýn znárodněn, vede jej mlynář Vebr z mlýna v Mešně

1963 zastaven provoz

1968 navrácena hospodářská část, přestvěna na obytnou

1980 zemřel František Pešek

1980 zařízení vyvezeno do šrotu

1988 vdova Anna Pešková odkázala majetek vnukům 

40 m níže po proudu vybydována MVE s dvěma turbínami