Podstupenský, Vaňkův, Slavíkův, Egerův mlýn

1. zmínka 1470

Roku 1475 je mlýn na Jizeře zmiňován ve spojitosti se sirotky po Matěji z Hořejšího mlýna pod Boleslaví. Zda lze usuzovat na Podstupenský mlýn, však není jisté,

Mlýn byl zmiňován v 15. století. Nejprve byl postaven na jednom, později na obou březích náhonu. V blízkosti mlýna byl vydatný pramen spodní vody, takže mlýn a jeho nájemce ve službách města pečoval i o vodárnu zásobující výše položené město na svou dobu kvalitní vodou. Město později nejednou vedlo s nájemcem mlýna ostré spory, nebylo-li spokojeno s jeho službou. Mlýn měl v provozu dvanáct mlýnských kol na spodní vodu.

Mlýn patřil městu a Krajířům z Krajku

1510 paní Johana z Krajku prodala Podstupenský mlýn mlynáři Václavovi. Johana byla ženou nejvyššího komorníka Jana Tovačovského z Cimburka a Tovačovští jako dědicové Michaloviců od konce 15. století vlastnili Mladou Boleslav. O paní Johaně se ví, že byla ochránkyní jednoty bratrské.
V prodejní smlouvě se uvádí, že mlýn měl čtyři kola a další kolo, jímž se hnala voda do města. Náhon k mlýnu odbočoval za velkým (Vaňkovým) jezem z Jizery, různě se potom větvil, ještě reguloval menší jezy, pod Mladoboleslavským hradem se spojoval s říčkou Klenicí a kromě Pod-
stupenského stačil vodou zásobit ještě Podzámecký a později i Schubertův mlýn. Pro Podstupenský mlýn bylo neméně důležité, že v jeho blízkosti vyvěral pramen, zdroj dobré vody pro město, který občané označovali za „městský klenot“. Podstupenský mlynář byl zároveň městským vodákem: pečoval o pramen a vodárnu a - jak se píše - „nemohl ani hodinu z místa svého se vzdáliti, leč by si zjednal náhradu“.

V roce 1595, kdy se Mladá Boleslav vykoupila z poddanství, je v soupisu městského majetku celkem podrobně popsán i Podstupenský mlýn. Patřila k němu vodárna, valcha a stupník na tříslo. V té době byl spravován městem, mlynář byl v služebním poměru a kontrolovali ho městští úředníci.

Za 30leté války 5.12.1631 mlýn vypálen i s celou čtvrtí města zvanou Podolec od uherských pandurů, kteří po porážce od Sasů u Nymburka prchali přes Mladou Boleslav. Mlýn udatně bránil mlynář Čihák. Císařští byli poraženi a prchali k Mladé Boleslavi. Její brány však našli zavřené. Píše se: „Podrážděni tímto odporem, zapálili, co se dalo." Vyhořel i Podstupenský mlýn. nKdyž jej chtěl mlynář hasit, vojáci mu v tom zabránili a byl „až do smrti od nich zraněn“.

1738 jej mladoboleslavská obec dala opravit a od 40. let 18. století byl znovu v chodu.

V roce 1743 byl dán mlynáři do dědičného nájmu a o čtyřicet let později mu byl prodán. Nadále však měl stanovené povinnosti a dávky k obci, obec mu mohla mlýn vyvlastnit, kdyby špatně hospodařil.

1743 celkem obec z tří svých mlýnů v tom roce inkasovala 364 kop grošů.

1780-90 - byl roční příjem z mlýnů: z Podstupenského 707 zlatých, z Podzámeckého 50 zlatých a ze Suchého (pravděpodobně městského mlýna na předměstí Ptáku) 400 zlatých, k tomu ještě za obilí celkem 430 zlatých.

Prvním podstupenským mlynářem, který takto samostatně hospodařil, byl Jan Rochet, mlynář z Vince. Uvádí se, že roku 1787 měl roční příjem z mlýna 707 zlatých a k tomu za obilí 430 zlatých.
Z jiné doby, z roku 1825, je zpráva, že když bylo málo vody, magistrát Mladé Boleslavi mlynáři určoval čas, kdy může vodu pustit na mlýnské kolo. Mlynář toho zřejmě nedbal, protože dostal pokutu 4 zlaté, neboť „mlýn Podstupenský mlel na všech sedmi kolech, a tím způsobil nedostatek vody z pramene do města. Bylo mu (mlynáři) uloženo, aby mlel na méně a jedno kolo zavřel.“
V první polovině 19. století tvořily mlýn  dvě budovy, stojící naproti sobě na obou stranách mlýnského náhonu. Voda poháněla celkem dvanáct kol na spodní vodu - v mlýně, ve vodárně, na pile a v soukenické valše. Podle některých údajů však měl zdejší mlýn nejvíce až 16 kol a patřil tak mezi největší v Čechách.

1858 postavil mlynář Martin Vaněk nový tzv. americký mlýn se šesti francouzskými kameny a stejným počtem válcových stolic poháněných vodním kolem. Protější mlýn na druhé straně náhonu však sloužil dál svému účelu tradičním způsobem. Ve starém mlýně se mlelo už jen nemnoho, převážně pro okolní zemědělce. Vedle mlýna Vaněk postavil pekárnu. 

V roce 1875 mlýn vyženil JUDr. Josef Slavík, nejvýznamnější příslušník mlynářského cechu v kraji, zakladatel stále vycházejících Mlynářských novin a v letech 1901-1903 starosta města. Rodinným podnikem byl Podstupenský mlýn i později od roku 1913, kdy se stal jeho majitelem Slavíkův zeť Karel Eger, pozdější zakladatel firmy Suchar. Mlýn pronajímal.

Roku 1894 Mladá Boleslav starý objekt koupila za 42 000 zlatých s tím, že jej bude používat jen pro potřeby vodárny, nikoli pro mlynářskou výrobu. Slavík veškeré tamní mlýnské zařízení přestěhoval do amerikánu, kde zařídil i drobné mletí. Mlýn byl zdokonalován, v roce 1912 se uvádí, že byl poháněn turbínou o síle 60 HP. Měl tři francouzské kameny, dvě šrotovací stolice na pšenici, tři porcelánové stolice, dva triéry, dvě žitné stolice a jednu loupačku. Zaměstnáno tu bylo dvacet lidí a roční semletí činilo 1 500 tun obilí.
V roce 1913 prodal J. E. Slavík mlýn Karlu a Zdeňce Egerovým, kteří se věnovali jak mlynářství, tak pekařské výrobě.

V roce 1930 byl majitelem mlýna a elektrárny pro pivovar Ing. Karel Eger.

postaveno železobetonové silo

V roce 1932 byl mlýn začleněn do Společnosti pro obchod obilím, Praha. 

1936 Zdeňka Egrová

kapacita 350 q pšenice a 250 q žita za 24 hodin

1940 začleněn do Obchodních mlýnů, Praha. 

Po znárodnění v r. 1948 prošel podnik rekonstrukcí a modernizací

V letech 1953-55 byl vyřazen z provozu.

V 50. letech prošel rozsáhlou rekonstrukcí a vznikl mlýn žitný s denní kapacitou 50 tun.

Znovu prošel v letech 1973-75 rekonstrukcí, která přišla na 30 milionů korun.

V roce 1991 byl mlýn v Mladé Boleslavi privatizován a vznikla firma Boleslavské mlýny, spol. s r. o., s výkonem 120 tun pšenice za b24 hodin. Po modernizaci mlýna v letech 1993-94 se jeho kapacita
zvýšila na 150-160 tun pšenice za 24 hodin. Nynější zařízení mlýna má předčistírnu, čistírnu černou a bílou, mlýn k mletí zrna na hotové výrobky, jejich míchání a expediční přípravnu.

Nyní je na místě mlýna areál firmy UNIMILLS

V roce 2015 koupila mlýn Škoda a. s. a nechala ho zdemolovat. Na jeho místě bude parkoviště.