Historie
Obecná historie:
Rybník Hasen Teich byl založen jako zásobárna pro vrchnostenské mlýny položené níže na potoku. Založili ho Löwensteinové, kteří panství Bezdružice získali v roce 1712. Rybník je uváděn již v tereziánském katastru v roce 1713. Mlýn vznikl pravděpodobně současně s rybníkem. Název Kleine Hasenmühl lze nalézt v soupise poplatků podaných pro čelivskou faru z roku 1777. Tehdy jsou zde uváděni Thomas Töpner s Barborou Schottin a Thomas Brosch.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
mlýn založen za Jana Jiřího ze Švamberka
1600-1618 Řehoř Kaiser
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Mlýn zřejmě za 30leté války vypálen
29.11.1680 + Jakub Röhlich (Rödling), který patrně mlýn znovu vystavěl
Kašpar Röhlich/Rödling (1662-17.11.1732)
syn Jakub Röhlich
Godfríd Röhlich (*1714)
Johann Röhlich (+ před 1760), manž Kateřina
převzala sestra Anna Marie, 1767 provd. za Tomáše Töpfnera
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
V roce 1871 koupil mlýn majitel grafitových závodů Hoffmann z Plzně, který dal patrně ve mlýně zřídit stoupu s plavírnou grafitu.
Dle sčítání obyvatel v roce 1910 byl majitelem Josef Leithäusl (30.6.1872, Řešín - 1.11.1941), který zde provozoval mlynářskou a zemědělskou činnost. Na mlýně s ním žila manželka Elisabetha, syn Thadeash (narozen roku 1908) a na výměnku otec mlynáře Johann Leithäusl, který na mlýn pravděpodobně přišel v roce 1881.
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
Dle sčítání obyvatel v roce 1921 hospodařil na mlýně stále Josef Leithäusl, jeho otec Johann mezitím zemřel. Na mlýně byli kromě rodiny mlynáře také děvečka a mlýnský tovaryš.
V roce 1930 je na mlýně stále uváděn Josef Leithäusl.
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Leithäuslovi byli na jaře 1946 odsunuti a jejich mlýn byl zabaven. Dne 6. 12. 1946 přišel na mlýn revizor osídlovacího úřadu a zjistil, že od odsunu majitelů zůstal mlýn opuštěný, MNV Řešín neprovedl žádnou inventuru majetku, mlýn je opuštěný a je do něj volný přístup. Revizor odpadl cenu zařízení na 6 350 korun, ze zařízení jmenuje vodní kolo na vrchní vodu o průměru 4 m a palečním kolem na hřídeli, šrotovací stolici, 2 kameny o průměru 90 cm s dřevěným lubem, loupačku. V roce 1948 bylo zařízení prodáno za 3 000 Kč národnímu podniku Sběrné suroviny.
V roce 1952 je na leteckém snímku vidět, že ze mlýna zbyly pouze holé obvodové zdi.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Töpner
- Leithäusl
- Kaiser
- Röhlich
- Rödling
- Töpfner
Historie mlýna také obsahuje:
1600-1618 Řehoř Kaiser
-1680 Jakub Röhlich (Rödling)
-1732 Kašpar Röhlich/Rödling (1662-17.11.1732)
Jakub Röhlich
Gottfried Röhlich
-1760 Johann Röhlich (+ před 1760), manž Kateřina
1760 Anna Marie
1767 Thomas Töpfner
1871 Hoffmann
kolem 1881 Johann Leithäusl
1910-1941 Josef Leithäusl
1941- Tadeáš Leithäusel
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: