Caltovský mlýn; Zaltermühle, Zaltamühl

Nejstarší písemný zápis o mlýnu je z roku 1574 v deskách dvorských: „twrz ržecžená Czaltow s mleynem“. Předpokládá se však jeho starší původ.

V roce 1642 zde byl Michael Spirk s manželkou Marií, v roce 1661 Johann Griess s manželkou Katharinou.

V 2. polovině 17. století se do nájmu vrchnostenského mlýna dostal mlynářský rod Ottů, který zde pak hospodařil až do konce 19. století. Jako první z tohoto rodu byl Andreas Ott, narozený roku 1651. Po něm následoval jeho syn Johann Adam Ott (narozený roku 1697) s manželkou Annou Margarethou. Jejich syn Bernard Ott (narozen roku 1722) měl za manželku Evu, která se po jeho smrti v roce 1737 znovu provdala, a to za Josefa Georga Wellnera z Plzně. Mlýn však převzal Bernardův bratr Johann Georg Ott (narozen roku 1718) s manželkou Annou, rozenou Pantzovou z Plané. Po něm získal mlýn jeho stejnojmenný syn Johann Georg Ott, narozený roku 1763. Je první manželkou byla Theresie Neubertová, která zemřela v roce 1808. Po její smrti se mlynář podruhé oženil, jeho druhou ženou se stala Josefa Peutlschmidová. Avšak již v roce 1813 Johann Georg zemřel na infarkt. Vdovu si v roce 1814 vzal mlynářský tovaryš Ferdinand Schweinitzer z Rainmühle u Martinova.

Dalším mlynářem byl Wenzl Ott, syn zemřelého Johanna Georga Otta, který převzal mlýn po dosažení plnoletosti. Wenzl Ott je uváděn také v roce 1839 je ve stabilním katastru. Za manželku měl Marii Annu Kastlovou z Kastlmühle. Zemřel již v roce 1846 ve věku 44 let na zánět střev. Vdovu si v roce 1847 opět vzal mlynářský tovaryš, a to Josef Karl Schweinitzer ze sousedního Böhmischmühle. I v tomto případě převzali mlýn dědicové zemřelého mlynáře po dosažení plnoletosti.

Dalším v pořadí byl Anton Ott, narozený v roce 1834, s manželkou Margarethou. Mlýn po nich převzal jejich syn Josef Ott, narozený roku 1864. Ten si za manželku Franzisku, dceru Antona Schwarze, mlynáře z Waldmühle u Plané. Po jeho smrti se vdova provdala za Karla Schneidera, mlynáře na Weitsmühle pod Švamberkem. Tím skončilo mlynaření rodu Ottů na tomto mlýně, který zde byl více než 250 let. Od Karlova syna Josefa Schneidera kupuje mlýn Michael Heidl.

V roce 1876 došlo k přestavbě mlýna, místo původní dřevěné budovy byla postavena nová kamenná.

Na mlýně hospodařil Michael Heidl s manželkou Magdalenou. Zemřel 25. května 1917 ve věku 64 let. Po Heidlovi přišel na mlýn Karel Winterstein z Bedružic, narozený roku 1878. Jeho první manželkou byla Josefa rozená Ambroschovou, po její smrti se mlynář podruhé oženil, jméno jeho druhé ženy bylo Marie.

V roce 1925 a potom také v roce 1930 byl stále držitelem mlýna Karel Winterstein. Zemřel v roce 1932 a je pohřben na hřbitově v Otíně. Jeho dcera Marie Theresie, narozená v roce 1914, se provdala za Heinricha Gartnera, který pak byl dalším mlynářem na Caltovském mlýně. Narodili se jim zde synové Walter (1933), Alois (1936) a Karl (1938).

V roce 1945 byla rodina Heinticha Gartnera vysídlena do Německa a mlýn zůstal opuštěný. V listopadu 1946 přišel na mlýn úředník osídlovacího úřadu Vojtěch Sedláček a zařízení opuštěného mlýna sepsal a ocenil. Cwenu budovy, která již tehdy nebyl v dobrém stavu, ocenil na 10 000 korun, zařízení na 7 080 korun. Ve mlýně bylo staré zařízení, s obnovením mletí zde se proto nepočítalo. Žádný osídlenec o objekt neprojevil zájem. 4 ha půdy patřící ke mlýnů převzalo Horské pastvinářské družstvo v Chodové Plané. Zařízení bylo v roce 1848 odvezeno do svěrných surovin, kde za ně stát dostal 1 866,50 korun.

Mlýn zůstal opuštěný a dále chátral. Na leteckém snímku z roku 1957 je z něj již ruina, která později zanikla zcela a na místě mlýna vzniklo pole.