Historie
Obecná historie:
Mezholezy, Mezholce, Mezholc, (německy Meßholz). První písemná zmínka o obci pochází z roku 1379.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Budova stojí na I. Vojenském mapování 1764-1768 a 1780-1783, ale bez značky vodního kola. Stejně tak není značka ani na mapách II. a III. vojenského mapování.
1838 – na skice a otisku stabilního katastru je pod hrází o rybníka menší spalná obdélníková budova bez značky vodního kola, majitelem je F. Baumann. Na originální mapě je kolo zakresleno.
Podle Sommerovy topografie z roku 1839 stálo v Mezholezích 44 usedlostí obydlených 336 obyvateli. Ve vsi je připomínán panský dvůr, ovčín, hostinec a 2 mlýny, jejichž kola poháněla voda dvou rybníků.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Sčítání obyvatel z roku 1869 uvádí jako mlynářského mistra Jiřího Baumana ( *1841 Meshols ) s rodinou.
1880 – Jiří Bauman ( *1841 Meshols ) s rodinou
1890 – mlynářem a majitelem Václav Kacerovský ( *1855 Ouňovice ), který si vzal za manželku dceru mlynáře Jiřího Baumana Marii ( *1863 ). Její matka ve mlýně stále bydlí jako výminkářka společně se svým synem a další dcerou.
1900 – mlynářem a majitelem Václav Kacerovský ( *1855 Ouňovice ) s rodinou, tchýní a švagrem
1910 – mlynářem a majitelem Václav Kacerovský ( *1855 Ouňovice ) s rodinou
První světová válka (1914–1918)
1921 – samostatný mlynář a zemědělec Václav Kacerovský ( *1855 Ouňovice ) s manželkou a synem.
7. prosince 1930 – mlýn vyhořel
1930 - v Seznamu vodních děl Republiky československé není mlýn uveden.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- Zánik mlynářské živnosti
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Dnešní budovu mlýna koupil a přestavěl dědeček současného majitele. Vodní kolo, kterým bylo možné otáčet, zde bylo ještě v 50. letech 20. století.
Budova je zcela přestavěna, rybník bez vody.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1838 – F. Baumann
1869 Jiří Bauman
1890 Václav Kacerovský
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Zobrazit více
Podle místních pamětníků vlastnil tento mlýn za 1. republiky mlynář Josef Kacerovský zvaný Prášek, který měl 7 dcer. Vedle svého povolání byl vyhlášeným pytlákem. Povídá se, že hraběti Černínovi zastřelil trofejního jelena, kterého mu myslivci přichystali k odstřelu nebo vylovil všechny pstruhy z panského rybníka položeného v lese za vsí. Také požár mlýna v roce 1930 nebyl prý náhodou. Prášek věděl, že ho za pytlačení čeká kriminál a mlýn sám zapálil. Narafičil to tak, že na půdě mlýna zapálil svíčku, která dlouho hořela a postavil jí do košíku. Když začal košík hořet a od něho se vzňal celý mlýn, byl již Prášek ve vězení a mimo podezření. Počítal s tím, že se mezholezští sousedé v návalu soucitu postarají o jeho ženu a nezaopatřené děti. Když byl potom po čase vypuštěn rybník u mlýna, nalezlo se na jeho dně i množství kůží z mlynářovy pytlácké kariéry. Požár mlýna zaznamenává i kronika dobrovohıých hasičů. Podle ní dne 7. prosince 1930 o 10. hodině večerní vypukl ve mlýně J. Kacerovského požár, který úplně zničil staré dřevěné stavení mlýna. Shořela i mlýnice o jednom starém složení. Kacerovský si právě odpykával trest u okresního soudu ve Kdyni.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
