Historie
Obecná historie:
Družstvo, které vedl Josef Peňáz z Petrovic, přísedící zemského výboru, zakoupilo od Eduarda Sošky hospodářské budovy mlýna, zvaného Tálský, a na jejich místě pro něj novoměstský stavitel Jan Šmíd roku 1929 provedl budovu lihovaru s třicetimetrovým komínem a západně situovaným skladištěm brambor. Lihovar byl pro majetkové nesrovnalosti a nevyhovující obvodovou vzdálenost uveden do provozu až v březnu roku 1931, první kontingent činil 475 hektolitrů lihu, vedle brambor se ve třicátých letech vykupovalo také žito. V roce 1941 byl uzavřen mlýn, o rok později pro nedostatek surovin přerušil provoz také lihovar. V současné době ve mlýně bydlí potomci původních majitelů.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
První světová válka (1914–1918)
1920 nájemce Jan Svoboda, vzal si jednu z dcer Eduarda Sošky, vyplatil všechny dluhy váznoucí na majetku a stal se spolumajitelem mlýna a pily
rozsáhlé pozemky si ponechal Eduard Soška, část odprodal na stavbu lihovaru
1930 Václav Soška, vyučen stolařem, bydlí v Novém Městě n/M
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1835 Václav Svoboda
Eduard Soška
Jan Svoboda
1930 Václav Soška
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
