Obecní mlýn; Dorfmühle

Mlýn je uváděn v urbáři panství Tachov již k roku 1555. Tehdy z něj mlynář Thomas Tzolhos odváděl vrchnosti nájem 30 grošů na sv. Jiřího a 28 grošů na sv. Havla, dále 3 slepice, 2 oly žita a oly ovsa.

V roce 1785 zde hospodařil Kaspar Träger.

Na začátku 19. století se na mlýně poměrně rychle za sebou vystřídalo několik mlynářských rodin.  Ne¨jprve se zde krátce objevuje mlynář Johann Adam Rauch s manželkou Marií Annou. Při narození jejich syna Johanna Georga v květnu 1815 je v matriční zápisem uváděn jako mlynářský mistr v čp. 26. V roce 1818 zde Rauchové již nebyli. Vystřídal je nejprve Josef Böhm s manželkou Barbarou, následovali Franz Günter a po něm Johann Georg Eberl.

Od roku 1851 se v matričních zápisech objevuje jméno mlynáře Johanna Seidlinga s manželkou Magdalenou, rozenou Eberl. Při narození jejich syn syna Johanna Baptisky je u Magdaleny uvedeno, že je dcerou Georga Eberla, mlynářsklého mistra v čp. 26. Johann Seidling tedy získal mlýn sňatkem s mlynářovou dcerou.

V roce 1869 byl mlýn rozdělený na 3 části. První část držel mlynář Johann Seidling (narozen 1828 ve Velkém Rapotíně) s manželkou Magdalenou rozenou Eberlovou (narozena 1831 ve mlýně čp. 26 jako dcera mlynáře Johanna Georga Eberla). S nimi zde žilo jejich 7 dětí – 4 synové a 3 dcery. V druhé části žila Marie Eberlová se syny Johannem a Johanem Georgem. Syn Johann (narozen 1836) zde byl zapsán jako mlynář, avšak v době sčítání zde nepobýval, nacházel se v Brazílii, odkud se nevrátil. Syn Johann Georg žil ve Vídni, kde pracoval jako švec. Na třetí části byly evidováni Eduard Günter (1823) s manželkou Elisabetnou, pěti syny a jednou dcerou. Syn Georg Günter (1846) byl zapsán jako mlynářský tovaryš. Rodina Güntrových se však na mlýně také nevyskytovala, žili v Dolním Rychnově u Sokolova, kde Eduard Günter pracoval na pile.

Původně stál mlýn na pozemku č. 7 a měl původně čp. 26.

V roce 1871 se velký rybník nad mlýnem protrhl a mlýn odplavil. V roce 1872 byl rybník s opravenou hrází znovu napuštěn, avšak v menším rozsahu. Nový mlýn byl postaven o něco výše nad původním mlýnem, na obecním pozemku č. 1441.

Dle sčítání obyvatel z roku 1880 byla mlýnská usedlost rozdělena na dvě čp. 26 a 40. Na čp. 26 hospodařil syn mlynáře Johanna Seidlinga také Johann (narozen 1851) s manželkou Annou, spolu s nimi zde žilo 5 dětí - 2 synové a 3 dcery. V hospodářství čp. 26 byl 1 býk a 1 kráva. Na čp. 40 hospodařila Magdalena Seidlingová, rozená Eberlová (1831) se dvěma syny a dvěma dcerami. Hospodářství čp. 40 bylo poměrně rozsáhlé – 1 kůň, 9 kusů hovězího dobytka, 4 prasata.

Na konci 19. století drželi mlýn Johann Seidling ml. a jeho matka Magdalena Seidlingová, následoval další syn Johanna Seidlinga st. a Magdaleny Georg, narozený v roce 1860. Ten se oženil s Marií Krieglsteiner, narozenou v roce 1874. Při narození jejich dcery Hedwigy Anny v srpnu 1896 i syna Josefa v dubnu 1899 je Georg Seidling uváděn v matričních zápisech uváděn jako mlynář.

V roce 1921 zde byl evidován Franz Seidling s manželkou Annou.

V roce 1930 byl majitelem mlýna Georg Seidling. Ten před rokem 1938 zemřel, neboť v tomto roce byl mlýn vdovou Annou Seidlingovou zastaven.

Po roce 1945 byl mlýn čp. 40 přidělen osídlenci Františku Nejedlému z Chlumu u Velkého Meziříčí, který byl stolařem a zemědělcem. František Nejedlý zažádal v roce 1848 o koupi sousedního čp. 26, aby mohl obě čp. spojit, avšak neuspěl. Místo toho dostal v přídělu bouračku čp. 83 v Pořejově, aby mohl čp. 40 opravit a rozšířit.

V roce 1950 vyhořela stodola, která patřila k čp. 40.

Dnes jsou budovy usedlosti čp. 40 upraveny a nemovitost je využívána k bydlení.