Kamenný mlýn; Steinmühle

Název Steinmühle se v matrice Starého Sedliště vyskytuje od roku 1631.

V tereziánském katastru k roku 1757 je uveden mlynář na panském mlýně o dvou kolech na nestálé vodě zvaném Stenmühle.

Ve 20. letech 19. století zde byl mlynářem Georg Wurdak s manželkou Marií, rozenou Träger, dcerou mlynáře Johanna Trägera z Tieflohmühle v Částkově čp. 33. K roku 1824 je v matrice obce zápis o narození jejich syna Georga Johanna, budoucího mlynáře, v roce 1826 následoval syn Anton. Georg Wurdak je rovněž uváděn ve stabilním katastru v  roce 1838. Mlýn převzal od svého otce stejného jména, který hospodařil na Steinmühle s manželkou Annou Marií.

Při sčítání obyvatel v roce 1880 hospodařil na mlýně Ignatz Wurdak (narozen 1845 ve Starém Sedlišti) s manželkou Katharinou (1860) rozenou Seitzovou a dcerou Marií (1880). Na výminku žil Ignatzův otec Georg Wurdak (narozen 1824) s manželkou Annou (1823), pomocný mlynář Josef a sestra Marie. V hospodářství mlýna byly 4 kusy hovězího dobytka.

V roce 1881 byl u mlýna se dvěma vodními koly osazen vodní cejch s iniciálami mlynáře Georga Wurdaka.

V roce 1890 byl majitelem mlýna stále Ignatz Wurdak s manželkou Katharinou a dcerami Marií a Annou. Mlynářovi rodiče mezitím zemřeli. Na mlýně byla zapsány tchyně Margaretha Seitzová a mlýnský pomocník Alois Hošner. V hospodářství byli 1 kůň, 5 kusů hovězího dobytka a 2 voli.

Před rokem 1921 přešel mlýn na rodinu Beerů. V roce 1921 drželi mlýn Martin a Anna Beerovi, přičemž Anna byla dcerou mlynáře Ignatze Wurdaka. Ve mlýně pomáhal jejich nejstarší syn Andreas, na výminky žili Ignatz a Katharina Wurdakovi, další 4 děti, pacholek Anton Stelzner a mlýnský pomocník Johann Pilsehmann.

V roce 1930 byl jako majitel stále evidován Martin Beer.

Zastavení provozu proběhlo v roce 1945, mlýn údajně mlel do července 1945. Mlýn byl oceněn a likvidován odděleně od zemědělské usedlosti, která byla jeho součástí. V roce 1946 přišel na mlýn likvidátor Fondu národní obnovy a mlynářem Rudolfem Štollem, aby provedli odhad mlýnského zařízení. Zjistili, že dveře byly vypáčené a zařízení zdemolováno, střecha byla děravá. Dva motory a řemeny nechal likvidátor odvést na ONV do Starého Sedliště, odkud si je na Starý mlýn u Nového Sedliště odvezl dosídlenec Konvalinka. Ostatní zařízení bylo popsáno jako špatné s ohodnoceno cenou za železo. V roce 1949 bylo použitelné zařízení rozebráno okolními mlynáři, zbytek byl odvezen do šrotu. V roce 1947 se sem krátce nastěhovala Marie Hrdličová ze SSSR s příbuznými, odešli již v roce 1948 do České Kamenice. Poté zůstal mlýn opuštěný.

Dle pamětníků byla budovy mlýna již v roce 1954 zříceninou bez střechy, na leteckém snímku z roku 1958 je vidět zříceniny mlýna. Konečný zánik budovy nastal asi v roce 1960.

Neexistuje. Ze mlýna se zachovala pouze poničené betonové koryto vantrok, hromada kamení a zbytky sklepa, v terénu je vidět krátký úsek vodního náhonu.