Krejčí a mlynáři jsou prý všichni zloději.
(estonské přísloví)

Mlýnecký mlýn; Milleser Mühle

Mlýnecký mlýn; Milleser Mühle
9
Mlýnec
34806
Tachov
Mlýnec pod Přimdou
49° 42' 0.3'', 12° 42' 7.8''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Zachovaná budova bývalého mlýna stojí ve vsi Mlýnec, mlýn byl založen ve středověku. Objekt byl přestavěn na hotel s restaurací.
jižní okraj obce
Mlýnecký potok
veřejně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Obec Mlýnec je zaznamenán v berním rejstříku Plzeňského kraji v roce 1379 pod názvem Mlinecz, což znamená malý mlýn. Jméno dostala podle středověkého mlýna, který zde tehdy již stál.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Tereziánský katastr z roku 1714 zde popisuje mlýn s jedním složením.

V roce 1794 hospodařil na mlýně mlynář Johann Grosser. Tento rod se zde udržel až do roku 1945.

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Sčítání obyvatel 1880 – Johann Grosser (narozen 1844) s manželkou Marií Annou (1844) rozenou Gottlickovou a dětmi Josefem (1871), Marií (1877) a Marií Annou (1880).  Na výminku zde bydlel mlynářův otec Josef Grosser (1814). Mlýn měl tehdy 2 vodní kola, v hospodářství byl zapsán živý inventář 1 kůň, 3 osli, 2 jalovice, 2 voli, 3 kozy, 9 ovcí a 3 včelí úly.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Dle soupisu vodních děl z roku 1930 provozoval mlýn v tomto roce Franz Grosser (psáno Grohser). Ke mlýnu patřilo 11,7 ha pozemků.

Posledními majiteli německé národnosti byly ve 40. letech 20. st. Anton a Anna Grosserovi, poslední roky se ve mlýně jen šrotovalo.

V roce 1945 byli Grosserovi odsunuti do Německa a na opuštěný mlýn přišel osídlenec Alois Horký, který ale již v roce 1946 osídlovací dekret vrátil. Následoval Josef Kindl ze Smilových Hor u Tábora, a od roku 1948 byla na mlýně uváděna Marie Pudilová z Těchobuze na Pelhřimovsku, snad Kindlova družka.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

V období 2009 – 2010 byl pustnoucí objekt rozsáhlou přestavbou přeměněn na hotel a restauraci s názvem Starý mlýn. Z původního mlýna se dochovaly jen obvodové zdi. V jižní části, kde dřív byl vlastní mlýn a obytné prostory mlynáře, je dnes restaurace.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Grosser

Historie mlýna také obsahuje:

1794 Johann Grosser

pol. 19. st. Josef Grosser

1880 Johann Grosser

1930 Franz Grosser

? - 1945 Anton Grossser

1945 – 1946 Alois Horký

1946 Josef Kindl

1948 Marie Pudilová

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    zcela přestavěn – bez historické hodnoty
    11 2019
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
        zděná
        Podlouhlá obdélná budova, mlýnice byla v jižní části.
              Žádná položka není vyplněna
                Voda byla na kolo přiváděna vantroky z akumulační nádrže nad mlýnem.
                Typvodní kolo na vrchní vodu
                StavZaniklý
                Výrobce
                Popis1930 1 vodní kolo na vrchní vodu, hltnost 0,08 m3/s, spád 3.6 m, výkon 2,4 HP
                Typvodní kolo na vrchní vodu
                StavZaniklý
                Výrobce
                Popis1930 1 vodní kolo na vrchní vodu, hltnost 0,08 m3/s, spád 3.6 m, výkon 2,4 HP
                Žádná položka není vyplněna
                Historické technologické prvky
                  AutorMinisterstvo financí
                  NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
                  Rok vydání1932
                  Místo vydáníPraha
                  Další upřesněníCheb, str. 14
                  Odkaz
                  Datum citace internetového zdroje
                  AutorMinisterstvo financí
                  NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
                  Rok vydání1932
                  Místo vydáníPraha
                  Další upřesněníCheb, str. 14
                  Odkaz
                  Datum citace internetového zdroje
                  AutorZdeněk Procházka, Miroslav Vetrák
                  NázevCestami krajánků aneb putování po mlýnech a vodních provozech na Tachovsku a Stříbrsku, díl III – pravostranné přítoky Mže a vodní toky, které pramení v Českém lese
                  Rok vydání2019
                  Místo vydáníDomažlice
                  Další upřesněnístr. 238 - 249
                  Odkaz
                  Datum citace internetového zdroje

                  Žádná položka není vyplněna

                  Základní obrázky

                  Historické mapy

                  Současné fotografie - exteriér

                  Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

                  Současné fotografie - technologické vybavení

                  Vytvořeno

                  8.11.2019 12:26 uživatelem cestovatelka

                  Majitel nemovitosti

                  Není vyplněn

                  Spoluautoři

                  Uživatel Poslední změna
                  Rudolf (Rudolf Šimek) 9.11.2019 17:59