Wandermühle

Obec Vysočany společně s Wandermühle jsou připomínány k roku 1608, kdy tyto statky majitel Boru Jiří Ehenrich ze Švamberka převedl na svoji manželku Krizeldu z Donína.

V roce 1693 je v Pětiknize města Boru sepsané Hansem Schächerem na Wandermühl uváděn mlynář Wenzl Wolfram.

Dle tereziánského katastru z roku 1713 se jednalo o pronajatý vrchnostenský mlýn se 2 vodními koly.

V roce 1731 zde byl mlynářem Johann Mayer.

V roce 1756 je jméno mlýna uváděno ve tvaru Wannen Mühl.

V roce 1794 zde hospodařil další člen rodu Mayerů, a to opět jménem Johann Mayer.

Dle vyobrazení na mapách stabilního katastru byl mlýn v roce 1838 postaven z nespalného materiálu. V té době zde stále byl mlynářský rod Mayerů, jejich příjmení se vyskytuje také ve tvaru Maier.  Ve 40. letech 19. století zde mlynařil Josef Maier (narozen 1810) s manželkou Magdalenou, rozenou Ruppertovou, původem z Mlýnských Domků z Přimdy.

V roce 1859 nechal mlynář Josef Maier nedaleko mlýna zřídit pamětní kříž.

Dle sčítání obyvatel v roce 1869 držel mlýn Johann Maier, syn mlynáře Josefa Maiera a Magdaleny Ruppertové, narozený roku 1842. S ním zde žila jeho manželka Marie Susanna (1844), dcera Karolina (1862), mlynářovi bratři Josef a Wenzl a na výminky bydlel starý mlynář Josef Maier se sestrou Annou (1804) a se dvěma nevlastními dětmi. Johann Maier zde byl mlynářem již v roce 1867, kdy se mu zde narodil syn Johann, který však do roku 1869 zemřel.Hospodářství mlýna obsahovalo 1 koně, 2 krávy, 2 voly, 2 telata, 3 vepře a 4 včelí úly.

Dle vodní zde v roce 1876 byl stále Johann Maier, mlýn měl tehdy 2 vodní kola na vrchní vodu o průměru 4,2 m.

Při dalším sčítání obyvatel v roce 1880 byl mlýn rozdělen na 2 byty. V jednom bydlel mlynář Andreas Leipold (narozen 1842), který zde byl v nájmu společně s manželkou Margarethouh (1849) a 3 dětmi. V druhém bytě bydlel majitel mlýna Johann Maier s manželkou Susanou, dcerou Karolinou a otcem Josefem Maierem. V hospodářství mlýna bylo 6 volů, 3 jalovice, 1 kobyla, 4 prasata a 4 včelí úly.

Na konci 19. století přešel mlýn sňatkem na rodinu Erhardtů.  Georg Erhardt se oženil s dcerou mlynáře Karolinou Maierovou. Dle matričního zápisu se jim 25. 8. 1889 na mlýně narodila dcera Marie.

Soupis vodních děl z roku 1930 zde uvádí jako držitele a provozovatele mlýna Franze Webera. Mlýn je evidován pod obcí Vysočany jako Wandermühle, Mlýnecký potok se tehdy nazýval Schwarzbach.

Mlýn byl v provozu až do roku 1945, kdy byla rodina mlynáře odsunuta do Německa. Opuštěný mlýn osídlili Jaroslav a Marie Martínkovi z Bělčic u Blatné.

V roce 1956 Martínkovi požádali o vyúčtování usedlosti, protože odtud chtěli odejít. Po jejich odchodu byla usedlost přidělena státním statkům, který mlýn zbourali. V 60. letech zanikla celá osada Boreček.

Při zeleně značené turistické cestě nedaleko místa, kde stál Boreček s mlýnem, se dochoval pamětní kříž mlynáře Josefa Maiera z roku 1859. Na soklu kříže vytesaný nápis „Es ist Vollbracht“ (dokonáno jest) jako by popisoval osud Wandermühle.