Uživatel

Hledat

| Sign up

Na svatého Valentýna zamrzne kolo včetně mlýna.
(německá pranostika, 14. 2.)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Benišův mlýn; Benischmühle

Benišův mlýn; Benischmühle

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Čp.

Bývalé čp.

23, 43

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Brod u Stříbra

PSČ

349 01

Okres

Tachov

Katastrální území

Brod u Stříbra

GPS

49° 41' 39.6'', 12° 56' 54.7''

Mapová značka

Mlýniště bez mlýna

Stručný popis

Mlýn původem přinejmenším ze 16. století v lesním údolí Úhlavky je dnes místem vyhledávaným trampy a skauty, nedaleko vede zeleně značená poutní Svatojakubská cesta. Za své jméno vděčí mlýn mlynáři Benýškovi ze 17. století.

Poloha vůči obci

samota, necelé 2 km východně od Brodu u Dtříbra

Vodní tok

Úhlavka

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

volně přístupný

Historie

Obecná historie:

Leží v údolí Úhlavky. Založen kladrubským klášterem. V roce 1651 mlynář Abraham Benýšek. Později rod Flossmann. Po válce správce Schrotter a pak přidělen Janu Stránskému. Ten hospodaření nezvládl a zpustlý mlýn dostalo JZD. Objekt kdysi sloužil jako mlýn, pila a vodní elektrárna. Od 30. let tu také tábořili skauti. Tradici dodržují dodnes. Na místě jsou k vidění velmi výrazné zbytky budov. Také zde stojí pomník mlynáře Johanna Flossmanna, který zemřel 15.7.1869. Pomník původně stál na hřbitově v Kladrubech a k mlýnu byl přemístěn dodatečně.
Mlýnu dal jméno Abraham Benýšek, který zde hospodařil se svojí manželkou Kateřinou. V druhé polovině 17. století přešel mlýn do rukou svobodných mlynářů a hospodařit zde začal mlynářský rod Flossmannů, kteří zde byli po neuvěřitelných devět generací od konce 17. století až do roku 1945, kdy byli Flossmannovi odsunuti do Německa a mlýn byl zastaven.

Jako první mlynář je v historických pramenech uváděn Petr Flossmann, s nímž zde současně působil jeho mladší bratr Vít. K roku 1725 byl mlýn zapsán jako provoz se třemi koly a pilou na stálé vodě. Posledním působícím mlynářem z tohoto rodu byl Johann Flossmann, na kterého byl mlýn převeden v roce 1924. V roce 1930 bylo celé hospodářství uváděno v soupise vodních děl jako mlýn, pila a elektrárna.

S odsunem Flossmannů šel věhlas známého mlýna rychle z kopce. V květnu 1946 přichází do mlýna národní správce, který sice ještě zpracuje úrodu odsunutého mlynáře, ale už v srpnu se stěhuje na Sokolovsko. Prázdné budovy přiděluje tehdejší národní výbor v Plzni vyučenému zedníkovi Janu Stránskému. Coby zedník neměl zkušenosti s vedením mlýna a hospodářstvím, dostal se do sporu se zákonem a na čas byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Zatímco Stránský pobýval za mřížemi, jeho manželka se z mlýna odstěhovala a ten zůstal opuštěný. Mlýn bez dozoru přitahoval poberty a vandaly, kteří stavení opakovaně vykrádali a částečně i pobořili. Po odpykání trestu se již zedník do mlýna nevrátil.
V roce 1952 byly pozemky patřící ke mlýnu převedeny na československý stát a budova s inventářem na JZD Brod. Poslední tečkou za koncem kdysi slavného mlýna bylo odvezení veškerého mlýnského vybavení a pily do sběru.

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)

Mlýn byl založen Kladrubským klášterem nejméně již v 16. století.

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Vrchnostenský

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

Soupis poddaných dle víry z roku 1651 – ve mlýně byl Abraham Benýšek (36 let) s manželkou Kateřinou (30), který dal mlýnu jméno. Oba byli poddaní katolíci.

V průběhu 2. poloviny 17. století přechází mlýn do rukou svobodných mlynářů a je spojen s mlynářským rodem Flossmannů, kteří zde byli od konce 17. století po 9 generací.

Prvním mlynářem z rodu Flossmannů byl Petr Flossmann (narozen 1658, zemřel 1730), který je na zdejším mlýně uváděn od roku 1686. Současně s ním zde působil jeho mladší bratr Vít.

V další generaci převzal mlýn v roce 1718 Petrův syn Andreas Flossmann (narozen 1696) s manželkou Annou, rozenou Jägerovou, s níž měl 7 dětí.

K roku 1725 je mlýn zapsán jako provoz se 3 koly a pilou na stálé vodě.

V rodinné tradici pokračoval Andreasův syn Wenzl Flossmann (narozen 1727, zemřel 1809), který mlýn převzal v roce 1755. Za manželku měl Annu Marii Sieberovou, manželům se narodilo 9 ědtí. Většina jejich dcer se provdala za mlynáře z okolních mlýnů, syn Vít se přiženil na Tuchonědský mlýn. Na Benišově mlýně zůstal Mathias Flossmann (narozen 1772, zemřel 1813), který provozoval mlýn od roku 1797. S manželkou Annou Kateřinou měl 3 děti. Jeho syn Martin Josef Flossmann (narozen 1802) se po sňatku s Barborou Schneiderovou z Altmühle pod Potínem v roce 1826 stal dalším majitelem mlýna. V roce 1831 dal mlynář zřídit pro chudé kladrubské občany tzv. chlebnou nadaci.

Hospodářský typ mlýna

Vrchnostenský

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

V roce 1860 nastoupil další člen rodu, Martinův syn Jan Křtitel Flossmann (narozen 1833, zemřel 1869). Za manželku měl Marii, rozenou Bělohubou. Tento mlynář zemřel již v roce 1869 na zápal plic, zanechal po sobě 2 děti. Mlýn přešel na vdovu Marii Flossmannovou.

Ve vodní knize je k roku 1874 Benišův mlýn popisován jako mlýn o dvou složeních, majitelkou byla vdova Marie Flossmannová, která se patrně neprovdala a vedla celých 28 roků mlýn sama. V roce 1897 přepsala Marie mlýn na syna Johanna, narozeného v roce 1869. Johann Flossmann měl za manželku Margarethu, rozenou Schafferovouo.

Hospodářský typ mlýna

Námezdní

První republika (1919–1938)

Sčítání obyvatel v roce 1921 zastihlo na mlýně Johann Flosmanna s manželkou Margarethou, který mlýn provozoval od roku 1897. S nimi zde žily jejich děti Johann (1898), který se učil na mlynář, a dcera Marie.

V roce 1924 byl mlýn převeden na posledního mlynáře rodu, a to šestadvacetiletého Johanna Flossmann ml, který zde žil s manželkou Marií. Ten je také uváděn v soupise vodních děl z roku 1930, kde byl provoz evidován jako mlýn, pila a elektrárna. V roce 1930 zajišťovala pohon ještě 3 vodní kola na vrchní vodu, v roce 1932 byla instalována turbína.

Hospodářský typ mlýna

Námezdní

Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

V roce 1945 byli Flossmannovi odsunuti do Německa a mlýn byl zastaven.

5. 5. 1946 přišel na usedlost s mlýnem národní správce Karel Schrötter, který zde byl jen do 16. 8. 1946, kdy se odstěhoval do Oloví u Sokolova. Za něj byla ještě na mlýně zpracovávána úroda, kterou sklidila rodina odsunutého mlynáře Flossmanna.

1. 10. 1946 byl opuštěný mlýn Krajským národním výborem v Plzni přidělen Janu Stránskému, který sem přišel z Nové Bystřice u Jindřichova Hradce. Za příděl usedlosti měl zaplatit 132 000 Kč, tuto částku však nikdy nezaplatil.

Události

Zánik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Námezdní

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

Jan Stránský byl vyučený zedník a s prací v zemědělství neměl žádné zkušenosti. V lednu 1951 si stěžoval, že mu uhynula 3 telata a krávu ve špatném stavu musel odvést do nuceného výseku. Pro zbývající 2 jalovice neměl krmivo, proto žádal o možnost odvést je na jatka. Za tyto i jiné prohřešky, a protože se na vyzvání nedostavoval na úřední jednání, byl nepodmíněně odsouzen ke krátkodobému trestu. V době jeho nepřítomnosti se ze mlýna odstěhovala i jeho manželka a mlýn zůstal opuštěný. V důsledku toho byl mlýn opakovaně vykrádán a částečně i pobořen. Stránský se na mlýn již nevrátil a odešel zpět do Nové Bystřice, později do Ostravy. Za zpustošení mlýna vinu necítil a tvrdil, že při vykradení v době jeho nepřítomnosti přišel o vlastní majetek. Byl vyzván k zaplacení dluhu za příděl, tvrdil však, že nemá peníze. Dne 16. 7. 1952 byly pozemky patřící ke mlýnu převedena na Československý stát a budova s inventářem za částku 14 535 Kčs na JZD Brod. Zařízení mlýna a pily bylo odvezeno do sběru.

Vývoj po roce 1989

Do dnešní doby se dochovala zřícenina mlýnské budova a několika dalších budov usedlosti. Ve zřícenině rozlehlé stodoly o půdorysu 10 x 25 m, která je dochována bez střechy avšak do původní výšky, je trampské tábořiště. U cesty stojí pomníček mlynáře Johanna Flossmanna, zemřelého roku 1869, který sem byl přenesen po zrušení hrobu z kladrubského hřbitova. Louky kolem mlýna jsou v létě využívány pro skautské tábory.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Benýšek
Flossmann
Schrötter

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1651 Abraham Benýšek

1686 Petr Flossmann

1718 Andreas Flossmann

1755 Wenzl Flossmann

1797 Mathias Flossmann

1826 Martin Josef Flossmann

1860 – 1869 Jan Křtitel Flossmann

1869 – 1897 Marie Flossmannová – vdova

1897 – 1924 Johann Flossmann

1924 – 1945 Johann Flossmann, syn

květen až srpen 1946 Karel Schrötter, národní správce

říjen 1946 - 1951 Jan Stránský

1952 JZD Brod

Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Zobrazit více

Benischmühle (Wenischmühle, Beneschmühle, Weneschmühle)
Der Standort der Mühle (mit Brettsäge) wird mit Kladrau 23 oder Benischmühle 23 angegeben. Ab ca. 1862 sind die Standesfälle wieder in der Pfarre Kladrau.
Gestorben am 20.1.1681 Barbara Flossmann, Müllerin in der Benischmühle
Heirat 10.1686 Veith Flossmann, aus der Benischmühle mit der Dorothea Ziegler, Tochter des Hans Ziegler aus Kladrau
Geburt 5.1.1690 Magdalena, Tochter des Vitus Flossmann und der Dorothea
Heirat 10.2.1688 Johann Flossmann, Sohn des Andreas Flossmann, Müller in der Benischmühle mit der Ludmilla Haubtmann, Tochter des Hans Haubtmann
Vitus Flossmann (ca. 1662-1727) oo 1695 Maria Bier (ca.1664-1741)
Heirat 6.11.1695
Bräutigam: Vitus Flossmann, Müller
Braut: Maria Bier, Tochter des Hawel Bier, Millikau
Tod 13.5.1727 Vitus Flossmann, 65 Jahre
Tod 6.3.1741 Maria Flossmann, 77 Jahre
Peter Flossmann (ca.1658-1730) oo um 1685 Anna (ca.1661-1751)
Zwischen 1691 und 1723 als Müller auf der Benischmühle genannt.
Geburt 1.1.1694 Johann Georg, Sohn des Peter Floßmann, Müller in der Benischmühle
Heirat in Kladrau 5.11.1715 Johann Georg, Sohn des Peter Flossmann, Müller in der Benischmühle mit der Eva Hoffmann, Tochter des Johann Hoffmann, Bürger in Kladrau
Tod 3.4.1730 Peter Flossmann 72 J
Tod 5.6.1751 Anna Flossmann 90 J
Andreas Flossmann (1696-1779) oo 1718 Anna Jäger (ca. 1689-1772)
Geburt 13.2.1696 Andreas Flossmann
Vater: Peter Flossmann, Müller der Benischmühle
Mutter: Anna
Heirat in Kladrau 13.11.1718
Bräutigam: Andreas Flossmann, Sohn des Peter Flossmann, Müller in der Benischmühle und Bürger von Kladrau Braut: Anna Jäger, Tochter des Paul Jäger, Schmied in Witkowo
Tod 21.3.1772 Anna Flossmann, 83 J, Ehefrau des Andreas Flossmann, Müller auf der Benischmühle
Tod 12.03.1779 Andreas Flossmann, 78 Jahre, Müller auf der Benischmühle
Wenzel Flossmann (1727-1809) oo 1753 Anna Maria Silber (1732-1801)
Geburt 5.1.1727 Wenzel Flossmann
Vater: Andreas Flossmann, Müller in der Benischmühle
Mutter: Anna
Pfarre Damnau, Ort Elhotten Geburt 22.12.1732 Anna Maria Silber
Vater: Vitus Silber
Mutter: Anna Maria
Heirat in der Benischmühle 2.10.1753
Bräutigam: Wenzel Flossmann, Sohn des Andreas Flossmann, Benischmühle
Braut: Anna Maria Silber, Tochter des Vitus Silber, aus Elhotten
Geburt 11.6.1762 Anna Maria Flossmann, Tochter des Wenzel Flossmann, Müller in der Benischmühle und der Anna Maria
Pfarre Gibacht Heirat 23.06.1786: Georg Beck, 32 J, Müller mit Maria Anna, 23 J, Tochter des Wenzel Flossmann, Müller in der Benischmühle
Geburt 15.12.1767 Anna Margaretha, Tochter des Wenzel Flossmann, Müller in der Benischmühle und der Anna Maria
Pfarre Gibacht Heirat 23.06.1795: Franz Tröscher (Trescher) 30 J, Müller in der Köstkermühle (Ketschenmühle#) mit Margarethe, 27 J, Tochter des Wenzel Flossmann, Müller in der Benischmühle
Tod Pfarre Gibacht 21.6.1801 Maria Flossmann, 71 J, Gemahlin des Wenzel Flossmann, alter Benischmüller

Tod Pfarre Gibacht 29.7.1809 Wenzel Flossmann, 82 J, Ausnehmer und Müller auf der Benischmühle
Vitus (Veit) Flossmann (1765-nn) oo 1794 Elisabeth Beck verw. Harlass (1747-1815)
Geburt 22.10.1765 Vitus Flossmann
Vater: Wenzel Flossmann, Müller in der Benischmühle
Mutter: Anna Maria
Pfarre Gibacht Heirat 14.1.1794
Bräutigam: Veit Flossmann, 30 J, Sohn des Wenzel Flossmann, Müller in der Benischmühle
Braut: Elisabeth verwitwete Harlass, 40 J, Witwe in der Tinchamühle
Pfarre Gibacht Tod 5.11.1815 Elisabeth Flossmann, 61 J, Eheweib des Veit Floßmann, Ausnehmer auf der Tinchamühl
Mathias Flossmann (1772-1813) oo 1797 1) Theresia Felber (ca. 1774-1804)
Geburt 2.5.1772 Mathias Flossmann
Vater: Wenzel Flossmann, Müller in der Benischmühle
Mutter: Anna Maria Silber
Heirat 27.6.1797
Bräutigam: Mathes Flossmann, 25 J
Braut: Theresia Felber, 23 J
Geburt 16.8.1798 Martin Flossmann, Sohn des Mathias Flossmann, Müllermeister der Benischmühle und der Theresia Felber
Pfarre Gibacht Geburt 11.3.1800 Susanna Flossmann, Tochter des Mathias Flossmann, Müllermeister der Benischmühle und der Theresia Felber
Tod 30.9.1804 Theresia Flossmann, 32 J, Ehefrau des Mathes Flossmann, Müller
Mathias Flossmann (1772-1813) oo 1805 2) Anna Katharina Bielohuby (1780-nn)
Geburt 9.2.1780 Anna Catharina Bielohuby
Vater: Peter Bielohuby, Schmied
Mutter: Isabella Harlass
Heirat 30.4.1805
Bräutigam: Mathes Flossmann, 33 J, Witwer, Benischmüller
Braut: Anna Katharina Bielohuby, 25 J, Tochter des Peter Bielohuby, Bürger und Schmied und der verstorbenen Isabella
Tod 25.9.1813 Mathias Flossmann, 41 Jahre Benischmüller
Franz Schneider (ca.1784-1857) oo 1814 Katharina Bielohuby (1780-1853)
Heirat 28.6.1814
Bräutigam: Franz Schneider, 30 J, Sohn des Joseph Schneider, Müllermeister in der Veitzenmühle bei Schwannberg und der Maria Eva Foyt, von Deutsch Borau
Braut: Katharina Bielohuby, verwitwete Mathes Flossmann, Benischmüller, 33 J, Tochter des Peter Bielohuby, verstorben, Schmiedmeister in Kladrau und der verstorbenen Isabella Harlass
Zeuge: Thomas Wenig, Schlossmüller in Kladrau
Tod 21.12.1853 Katharina Schneider, 74 J, Ehefrau des Franz Schneider, Müllermeister und Ausnehmer auf der Benischmühle
Tod 5.6.1857 Franz Schneider, 74 J, Müllermeister und Ausnehmer auf der Benischmühle
Joseph Flossmann (1802-1860) oo ca. 1825 Barbara Schneider (ca. 1800-1865)
Geburt 16.8.1802 Martin Josef Flossmann
Vater: Mathias Flossmann, Müller in der Benischmühle
Mutter: Theresia Felber, Tochter des verstorbenen Paul Felber, Klosterkellermeister und der Barbara
Tod 14.9.1860 Josef Flossmann, 58 J, Müllermeister auf der Benischmühle 23
Tod 2.6.1865 Barbara Flossmann, 60 J, Witwe, Ehefrau des verstorbenen Josef Flossmann, Müllermeister und Besitzer der Benischmühle 23.
Heirat 6.2.1849 Anton Johann Himmel, 20 J, Müllermeister und Besitzer der Gemeindemühle 176, Sohn des Anton Himmel, verstorben, Gemeindemüller und der Anna Böhm, Müllerstochter aus der Strzischkamühle 27 mit Anna Flossmann, 22 J, gebürtig aus der Benischmühle 23, Tochter des Joseph Flossmann, Müllermeister und Besitzer der Benischmühle 23 und der Barbara Schneider, Müllerstochter aus der Altmühle, Herrschaft Weseritz
Johann Flossmann (1833-1869) oo 1866 Maria Bielohuby (1836-1912)

Geburt 27.12.1833 Johann Baptist Flossmann
Vater: Joseph Flossmann, Benischmüller, Sohn des verstorbenen Matthes Floßmann, gew. Benischmüller und der verstorbenen Theresia Felber aus Kladrau
Mutter: Barbara Schneider, Tochter des Anton Schneider, Müllermeister in der Altmühle 5, Weseritzer Herrrschaft und der verstorbenen Elisabeth Redlich, aus der Altmühle
Heirat in Kladrau 28.8.1866
Bräutigam: Johann Flossmann, 33 J, Müllermeister und Besitzer der Benischmühle 23, Sohn des Josef Flossmann, verstorben, gew. Müllermeister und Besitzer der Benischmühle 23 und der Barbara Schneider, verstorben, aus der Altmühle 5, Weseritz
Braut: Maria Bielohubi, 30 J, wohnhaft in Kladrau 79, Tochter Franziska Bielohubi, verstorben, gew. Ehegattin des Martin Stelzer
Heirat in Kladrau 1889 Theresia Flossmann, 21 J, Benischmühle 23, Tochter des Johann Flossmann, verstorben, Müllermeister und Besitzer der Benischmühle und der Maria Bilohubi, aus Kladrau
Tod 15.7.1869 Johann Flossmann, 35 J, Müllermeister und Besitzer der Benischmühle 23
Tod 5.3.1912 Maria Flossmann geb. Bielohubi, 75 J, geboren am 19.10.1836 in Prag, Witwe, Ausgedingerin in der Benischmühle 23
Johann Franz Flossmann (1869-nn) oo 1897 Margarethe Schlaffer (1875-nn)
Geburt 9.9.1869 Johann Franz Flossmann
Vater: Johann Flossmann, verstorben am 15.7.1869, Müllermeister und Besitzer der Benischmühle, Sohn des verstorbenen Josef Flossmann gew. Besitzer der Benischmühle 23 und der verstorbenen Barbara Schneider, aus der Altmühle bei Weseritz
Mutter: Maria Bielohubi
Geburt 9.11.1875 Margareth Schlaffer
Vater: Johann Schlaffer, Bauer in Mühlhöfen 22, Sohn des Josef Schlaffer, Ausnehmer in Mühlhöfen 22 und der Susanna Bier aus Mühlhöfen 8
Mutter: Barbara Leibl, aus Mühlhöfen 21, Tochter des Wenzel Leibl, Bauer in Mühlhöfen 21 und der Margareth Franda aus Radlowitz.
Heirat 16.2.1897
Bräutigam: Johann Flossmann, 27 J, Besitzer der Benischmühle, Kladrau 23, Sohn des Johann Flossmann, gew. Müllermeister in der Benischmühle 23 und der Maria Bielohuby, aus Kladrau 149
Braut: Margarethe Schlaffer, 21 Jahre, aus Mühlhöfen 22, Tochter des Johann Schlaffer, Bauer und der Barbara Leibl aus Mühlhöfen 21

Skrýt

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)

Letecké snímkování (1936 - 1963)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

zřícenina

Stav nemovitosti k datu

11 2019

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené

Stavební etapy

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

Dispozice, slohové zařazení – popis

Budova mlýna byla zděná kamenná budova, ve východní části byla mlýnice, západní část byla obytná a od mlýnice oddělená chodbou. Na mlýnici přiléhala úzká, obdélná stavby pily, Součástí usedlosti byla budova výminky a několik hospodářský budov postavených kolem dvora.
Nápis na náhrobku J.Flossmanna: "Hier ruhet Johann Floßmann aus der Benischmühle starb im 35. Lebensjahre den 15. Juli 1869. Seine trauende Gattin und 2 Kinder hinterlassen".

Historické stavební prvky – exteriér

prostup pro hřídel vodního kola
náhrobky, pamětní desky

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

1874 - dvě mlecí složení

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

pila
výroba elektrické energie

Doplňkové a další provozy – popis

Cesta vody ke mlýnu

jez
náhon
vantroky
odtokový kanál
turbínová kašna
lednice
most, propustek

Popis cesty vody ke mlýnu

Náhon odbočoval z Úhlavy u jezu doleva ve vzdálenosti asi 250 m nad mlýnem a tekl k severní straně mlýna. Před mlýnem byly vantroky. Přímo pod mlýnicí stála na náhonu dřevěná pila. Krátký odtok se vracel do Úhlavy.

Vodní motory

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Popis1930 – 3 kola na vrchní vodu, hltnost 0,12, 0,12 a 0,14 m3/s, spád 3,1m, celkový výkon 9,9 HP.

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Popis1930 – 3 kola na vrchní vodu, hltnost 0,12, 0,12 a 0,14 m3/s, spád 3,1m, celkový výkon 9,9 HP.

Typturbína Francisova

StavZaniklý

VýrobceAndrae & Fellgner G.m.b.H.

Popis1932 – turbína od firmy Andrae a Fellgner, pravděpodobně Francisova

Pomocné motory a generátory

Typelektrický motor

StavZaniklý

VýrobceAEG

Popiselektromoter AEG o výkonu 6 HP

Typelektrický motor

StavZaniklý

VýrobceAEG

Popiselektromoter AEG o výkonu 6 HP

Typdynamo

StavZaniklý

Výrobce

Popisdynamo pro osvětlení mlýnice o výkonu 2 HP

Historické technologické prvky

Prameny

Literatura / Internet

AutorMinisterstvo financí

NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé

Rok vydání1932

Místo vydáníPraha

Další upřesněnísešit 11 (Plzeň), s. 44

AutorMinisterstvo financí

NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé

Rok vydání1932

Místo vydáníPraha

Další upřesněnísešit 11 (Plzeň), s. 44

AutorZdeněk Procházka, Miroslav Vetrák

NázevCestami krajánků aneb putování po mlýnech a vodních provozech na Tachovsku a Stříbrsku, díl III – pravostranné přítoky Mže a vodní toky, které pramení v Českém lese

Rok vydání2019

Místo vydáníDomažlice

Další upřesněnístr. 176 - 180

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

AutorInternet, Porta Fontium

NázevSbírka matrik západních Čech

Rok vydání

Místo vydáníStátní archiv v Plzni

Další upřesněníDigitalizované matriky, Pozorka – římskokatolická fara

Odkazhttp://www.portafontium.eu/contents/register/soap-pn/cirkev-rimskokatolicka/pozorka?order=title&sort=desc

Datum citace internetového zdroje27. 11. 2019

AutorClaudia Weck

NázevMühlen, Mühlenbesitzer, Mühlenpächter und Müllermeister im Archivbereich Pilsen 1. Teil Kladrau (Kladruby), Mies (Stribro) und Umgebung

Rok vydání2018

Další upřesněnís. 30-32

Odkazhttps://www.familia-austria.at/index.php/datensammlungen/oeffentliche-daten/1447-muehlen-in-kladrau-mies-und-umgebung

Datum citace internetového zdroje01 2021

AutorAntonín Hříbal

NázevPosledním majitelem mlýna byl zedník z Hradecka, hospodářství ale nezvládal

Rok vydání2021

Místo vydáníČeské Budějovice

Další upřesněníČeskobudějovický deník CZ, 29.5.2021

AutorMonika Šavlová

NázevSemlít obilí do Benišova mlýna pod Milevem už lidé dávno nevozí

Rok vydání2023

Místo vydáníTachov

Další upřesněníTachovský deník 12.7.2023

Odkazhttps://tachovsky.denik.cz/zpravy_region/benisuv-mlyn-pod-milevem-tachovsko-20230712.html

Datum citace internetového zdroje11 2025

Prameny

Žádná položka není vyplněna

Ikonografie

Základní obrázky

Zřícenina mlýna od přístupové cesty, 2019, © Martina Havelková

Historické mapy

I. vojenské mapování, výřez, 1764-1768, © http://oldmaps.cz

II. vojenské mapování, výřez, 1836-1852, © http://oldmaps.cz

III. vojenské mapování, výřez, 1877-1880, © http://oldmaps.cz

Císařský povinný otisk, výřez, 1838, © http://archivnimapy.cuzk.cz

Indikační skica, výřez, 1838, © http://archivnimapy.cuzk.cz

Originální mapa stabilního katastru, výřez, 1838, © http://archivnimapy.cuzk.cz

Letecká mapa a mapa pozemkového katastru, 2009 - 2015, © https://cirkevni-restituce.cuzk.cz

národní archiv leteckých měřických snímků, 1938, © viz lms.cuzk.cz

národní archiv leteckých měřických snímků, 1949, © viz lms.cuzk.cz

Letecký snímek z roku 1949, 1949, © http://kontaminace.cenia.cz

národní archiv leteckých měřických snímků, 1961, © viz lms.cuzk.cz

Plány - stavební a konstrukční

Plán zřícenin mlýna, 2012, © Zdeněk Procházka

Historické fotografie a pohlednice

Mlynář Johann Flossmann (uprostřed) na lávce před mlýnem, 1935, © J.Čechura - archiv

Skautský tábor u mlýna, 1935, © J.Čechura - archiv

Současné fotografie - exteriér

Pohled od severu, 02 2021, © Herrschaft Kladrau

Zříceniny mlýna, 02 2021, © Herrschaft Kladrau

Pohled od severu, 02 2021, © Herrschaft Kladrau

Zbytky mostu a lávka, 02 2021, © Herrschaft Kladrau

Zříceniny mlýna, 02 2021, © Herrschaft Kladrau

Pohled od Úhlavky, 2019, © Martina Havelková

Trosky mlýnice, 2019, © Martina Havelková

Trosky obytné části, 2019, © Martina Havelková

Zříceniny mlýna, 07 2023, © Monika Šavlová

Pohled na zříceniny mlýna, 07 2025, © Gwen Bodus

Bývalá hospodářská budova, 2019, © Martina Havelková

Dvůr usedlosti, 2019, © Martina Havelková

Zříceniny mlýna, 07 2023, © Monika Šavlová

Zříceniny mlýna, 05 2021, © Antonín Hříbal

Zříceniny mlýna, 07 2023, © Monika Šavlová

Zříceniny mlýna, 02 2021, © Herrschaft Kladrau

Zříceniny mlýna, 07 2023, © Monika Šavlová

Zříceniny mlýna, 05 2021, © Antonín Hříbal

Zříceniny mlýna, 07 2023, © Monika Šavlová

Zříceniny mlýna, 05 2021, © Antonín Hříbal

Zříceniny mlýna, 02 2021, © Herrschaft Kladrau

Detail zřícenin mlýna, 05 2021, © Antonín Hříbal

Zříceniny mlýna, 02 2021, © Herrschaft Kladrau

Zříceniny mlýna, 07 2023, © Monika Šavlová

Zříceniny mlýna, 02 2021, © Herrschaft Kladrau

Trampská chata ve zříceninách, 02 2021, © Herrschaft Kladrau

Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

Prostup pro hřídel vodního kola v místě bývalé pily, 2019, © Martina Havelková, (Prvky na obrázku: prostup pro hřídel vodního kola)

pomník mlynáře Johanna Flossmanna, který zemřel 15.7.1869. Pomník původně stál na hřbitově v Kladrubech a k mlýnu byl přemístěn dodatečně., 07 2025, © Gwen Bodus, (Prvky na obrázku: náhrobky, pamětní desky)