Historie
Obecná historie:
Na mapě II. vojenského mapování je zde zakreslen vodní provoz s označením Stock M. M., tedy moučný mlýn. Na indikační skice a na originálně mapě stabilního katastru z roku 1838 je dokreslen asi 300 m dlouhý náhon se začátkem pod výše položeným mlýnem Untere Stockmühle I čp. 4 a menší budova ze spalného materiálu na pozemku č. 77. Historické prameny ani vodní kniha se o něm nezmiňují. V místě, kde měl stát, o něm svědčí pouze prohlubeň, stopy zdiva a náhon.
V poslední čtvrtině 19. století se v matrikách obce Pavlův Studenec objevuje jméno mlynáře Gottfried Bock na dvou mlýnech, a to u mlýna Dolní Stockmühle I v Pavlově Huti čp. 4 a u dalšího mlýna v Pavlově Huti s čp. 5. Je tedy možné, že se u čp. 5 jednalo o Dolní Stockmühle II a že oba mlýny byly propojené a patřili jednomu mlynáři.
V matrice obce Pavlův Studenec existuje k roku 1902 zápis vztahující se k čp. 109 a týkající se narození Karla Friedricha, jehož rodiči byli Georg Friedrich a jeho manželka Margaretha, rozená Bock, která byla dcerou zemřelého mlynáře Gottfrieda Bocka z Pavlovy Huti čp. 5 a jeho manželky Kathariny rozené Kasseckert. V době narození Margarethy a jejích dalších sourozenců (census 1869 a 1880) byli Gottfried Bock s Katharinou uváděni také u mlýna v Pavlově Huti čp. 4, tj. na mlýně Dolní Stockmühle I.
Syn Georga a Margarethy Friedrichových, Karl Friedrich je později v „Seznamu vodních děl….“ z roku 1932 v obci Pavlův Studenec na Sklářském potoce (dříve Rotherbach) uveden jako provozovatel vodního provoz s čp. 109 s živnostmi mlýn a soustružnictví. Hned za ním následuje další vodní provoz na Sklářském potoce s čp. 69 a živnostmi rovněž mlýn a soustružnictví, jeho provozovatelem byl Rudolf Weigl. Vzhledem ke skutečnosti, že čísla domů se zde několikrát změnila, nebylo možné zjistit zda se tyto dva zápisy z roku 1932 vztahují na vodní provozy Dolní Stockmühle I a II s bývalými čp. 4, (8) a 5.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Bock
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: