Historie
Obecná historie:
Janovský mlýn stával na některém ze tří výtoků z rybníka.
Rybník zaniká roku 1874.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
1367 Urbář chotěšovský: ke vsi Janovu vsi přináleží mlýn Hořekovec, z nějž se ročně platí 80 grošů (není jasné, zda je totožný s pozdějším mlýnem)
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
V nejstarší chotěšovské matrice z let 1599–1658 se už k roku 1600 objevuje záznam o křtu syna Vavřince Hušera, mlynáře z Janova.
Roku 1606 křtil dítě Filip Fišar, mlynář z Janova.
Od roku 1618 do konce roku 1624 je matrikou připomínán jako mlynář z Janova Kundrát Techl a jeho manželka Kristýna.
Více se matrika o janovských mlynářích nezmiňuje a je možné předpokládat, že mlýn zanikl ve víru třicetileté války.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1600 Vavřinec Hušer
1606 Filip Fišar
1618-1624 Konrád Techl
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
