Dänemark, Těšitelův mlýn

17. stol. barokně přestavěn
2016 přestavěn na luxusní penzion.
Areál mlýna s hospodářským zázemím, náhonem a ohradní zdí. Zmínky r. 1491, barokní přestavba, úprava v 70. letech 20. století. Poslední dochovaný mlýn z původní husté řady mlýnů v této oblasti. Hodnotná technická památka v údolí řeky Vrchlice.
Areál mlýna je situován za městem v údolí při říčce Vrchlici. Volně stojící zděná omítaná budova mlýna byla vystavěná na půdorysu lichoběžníka a završená mansardovou střechou krytou eternitem a opatřenou na všech stranách dvěma vikýřky. Ze vstupní západní strany, kde byl zvýšen terén, jímž prochází náhon, je budova přízemní, na dalších třech stranách je patrová. Při východní straně, rovnoběžně s ní, prochází domem průjezd. Stěny jsou hladké, nečleněné (jižní stranu vlevo od průjezdu zdobí druhotně vsazený mlýnský kámen s nápisem: Těšitelův mlýn / Dänemark), východní strana k potočišti Vrchlice je zakřivená; počet os na jednotlivých stěnách je různý. Okna jsou jednoduchá, čtyř- či šestitabulková, osazená v líci, obdélná či se segmentovým záklenkem. Obdélný vstup do domu je lemován kamenným ostěním. Na severní straně je mlýn opatřen v patře dřevěnou pavlačí se vstupem do patra budovy v dřevěné zárubni, uzavřeným dřevěnými dvoukřídlými dveřmi; při levém okraji se v šíři pavlače nachází zděný záchodový přístavek, procházející i partií přízemí. Další popis objektu včetně interiéru viz EL z r. 1970. Přístup na pavlač je z přístavku, původního hospodářského stavení, kolmo přistaveného k severní straně budovy mlýna. Střední část tohoto původně podélného přízemního stavení byla zbourána, na jejím místě byl zbudován kout s grilem a severní část nyní tvoří samostatný objekt. Část při domu s obdélným vstupem je osvětlena dvěma čtyřtabulkovými okny a opatřena shodnou bílou omítkou jako budova mlýna. Do druhé samostatné části s kamenným soklem a se třemi nepravidelně rozmístěnými jednoduchými okny vede obdélný vstup v kamenném ostění; je šedá, omítnuta je nahrubo. Obě zbývající části jsou zastřešeny sedlovou střechou s eternitem (část při mlýnu) a s taškovou krytinou (samostatná část). V areálu, severně od mlýna, stojí zděná obdélná stodola se sedlovou střechou s betonovými taškami, omítnutá nahrubo. Je průjezdní, uzavřená na podélných stranách dřevěnými vraty s dvířky, nad trámovým překladem bednění. Ze severozápadní strany od Vrchlice v místě nad jezem, kde řeka přechází do meandrovitého zakřivení, je vedena voda k mlýnu náhonem, který prochází při západní straně areálu. Náhon je od řeky oddělen stavidlem a dále veden k jižní straně mlýna s mlýnským kolem a odsud tunelem pod potočištěm Vrchlice a dále souběžně podél ní do dalšího mlýna. Areál mlýna ohrazuje z jižní a ze západní strany kolem procházející komunikace kamenná zeď. Z ostatních stran tvoří přírodní hranici areálu Vrchlice. Zeď je vysoká cca 0,5-1 m, v jižní straně ji přerušují dřevěná dvoukřídlá vrata, nahoře s průhledem, na západní straně v úrovni vstupu do mlýna je do zdi vsazena jednoduchá průhledová dřevěná branka. Při severozápadním a jihovýchodním kraji areálu tvoří součást okolo jdoucí cesty dva můstky přes Vrchlici, původně brody pro povozy, dnes upravené jako příjezdová komunikace pro vozidla.
Předmětem ochrany je mlýn s hospodářským křídlem a zbytky obvodového zdiva, stodola, ohradní kamenná zeď s brankou (na západní straně) a jižní ohradní kamenná zeď, dva původní brody pro povozy, jez a mlýnský náhon a pozemky areálu.